Jóga a diabetes

29. 01. 2018


Jóga je systémem, který doplňuje energii a uvolňuje ji ze zásob uvnitř organismu. Díky dýchání a práci s pozorností dochází v jógových pozicích k „dobíjení“ baterek a také k částečné regeneraci již poškozených systémů...

Jsme součástí Vesmíru, stejně jako každý živý tvor i hmota neživá. Jsme hmotou s proudící energií, která má v podzimních, a především zimních, měsících tendenci stagnovat. Při omezeném proudění energie člověk nemá sílu, a často ani chuť, něco se sebou dělat. Stejně tomu je ve chvílích, kdy celý systém organismu je narušený nemocí. Veškerá energie je přirozeně směřována na „zachránění se“, a tak nezbývá energie navíc. Tělo s jeho vyšší moudrostí (reflexní činnost uvnitř těla nepodléhající vůli) ví, co má dělat, a tak směřuje svou energii k částem těla a systémům, které ji potřebují a ostatním ji ubírá. Člověk ztrácí vitalitu a energii.

Jóga je systémem, který energii doplňuje a uvolňuje ze zásob uvnitř organismu. Díky dýchání a práci s pozorností dochází v jógových pozicích k „dobíjení“ baterek a také k částečné regeneraci již poškozených systémů. Během cvičení dochází k využívání glukózy z krve jako zdroji energie pro svaly, čímž klesá koncentrace glukózy v krvi, a proto je důležité hýbat se.

Jóga, jako systém, není o léčení a suplementování lékařské péče. Je to primárně filosofický systém a v současné době i moderní cvičební systém, který umožňuje, v hlavním významu slova jóga, chápání sebe sama jako individuality a „samotné“ individuality ve vztahu k celku. To je úroveň filosofická, ze které pramení prapůvodní otázky typu: „Kdo jsem já, Kdo je člověk a V jakém vztahu se vším žijeme.“ V současné době se, při vyslovení slova jóga, vybaví člověku cvičení jógových pozic nebo zbavení se bolesti zad, eventuálně meditace. To je soudobé vnímání jógy a skrz toto vnímání a praxi (cvičení) se dostává člověk dál, do úrovně mentální. Ve druhém významu se tedy jedná právě o cvičení pozic, praxi dechu, soustředění se, a třeba i vyšší stupně práce s myslí. To jsou prostředky, které jóga má a pomocí nichž dokáže působit na fyzické tělo a psychiku.

Při cvičení jógy se v těle zlepší svalová síla a pružnost, tělo se částečně vytvaruje a zbaví přebytečných tukových zásob. Svalová hmota je důležitá pro zásoby glykogenu. Svalový glykogen se štěpí pro potřeby daného svalu a vzniklá glukóza je metabolizována jako zdroj energie pro svalovou práci. Cvičení s mírnou zátěží je velice důležité v prevenci diabetes obou typů. Pohyb navíc zvyšuje citlivost buněk na inzulín, a tak je je základní prevencí nejenom v případě diabetes. Ideální je z pozic vytvořit plynulou sestavu, protože se střídá kratší izometrická výdrž a rytmus dechu a nedochází, v případě diabetes, k přetěžování organismu dlouhou výdrží. Pozice, které jóga využívá, jsou polohy těla, a jejich zaujetím (cvičením) ovlivňujeme určitou část těla. Ta část těla, nebo orgán, endokrinní žláza je mačkaná, „ždímaná“, obracená vzhůru oproti svému standardnímu postavení, střídá se přetlak a podtlak, a tím vším dochází ke změně v prokrvení dané části a postupně celého těla. Jógová praxe (lekce jógy) zasáhne celé tělo, které souměrně stimuluje. V místech, kde se mění prokrvení, dochází ke stimulaci orgánů a žláz s vnitřní sekrecí, mezi které patří i slinivka břišní, kdy beta buňky Langerhansových ostrůvků produkují inzulín. Není možné zde 100% říci, že pozice léčí danou oblast, ale ovlivňuje ji a na základě dlouhodobých sledování, lze tvrdit, že se jedná o prevenci, pomoc nebo pohon pro danou část. V jógové praxi je vhodné zařazovat pozice záklonové a rotační, protože právě tyto skupiny pozic aktivují slinivku břišní, respektive ovlivňují celou oblast, kde se slinivka břišní nachází. Leh na břiše a plynulé dýchání, pozice obrácené svíčky, pluh, velbloud nebo pozice matsjéndrova dokáží působit pozitivně při problémech s cukrovkou. Vhodnou technikou může být i tzv. uddijána bandha – zámek oblasti břicha, který je však třeba provádět pod vedením učitele, a proto se zde popisu této techniky nebudu věnovat.

Velká zátěž, zadržování dechu, dlouhé výdrže v náročných pozicích či nepravidelná pohybová aktivita jsou negativní partneři zdravého životního stylu pro diabetiky. Vhodná cvičení jsou jemná aerobní aktivita nebo formy jógy, které plynule střídají jednotlivé pozice bez dlouhých vydrží, jako je například powerjóga. Powerjóga pracuje s rozhýbáváním všech částí těla a také s akrálními částmi – tedy koncovkami. Jeden z problémů diabetes je neuropatie, tedy poškození periferních nervů, kdy senzorické nervy především nohou a rukou jsou poškozeny a často tyto části znecitliví. Proto je třeba stimulovat a prokysličovat ruce a nohy přípravnými pohyby zaměřenými právě na nejvzdálenější části těla od středu.

Dechem, jako nejdůležitější častí jógy, se lze zbavit stresu a napětí. Pokud stres a napětí permanentně ovládají organismus, dochází ke zvýšení hladiny krevního cukru. To je běžná reakce při stresu. Stres je ochranný a obranný mechanismus, kdy, pokud je člověk v ohrožení života, uteče, nebo bojuje. Pro obě reakce je třeba energie, a tedy glukóza, která se však těmito situacemi využije. Tyto případy nespouští problém cukrovky. Ale životní nepohoda způsobená „moderním“ stresem, pracovními povinnostmi a nevhodným stravováním udržuje v těle konstantní napětí, a to již problém je. To může působit jako spouštěč. Jóga působí na stav uvolnění a relaxace. Plynulým dýcháním ovlivňuje mysl, zbavuje organismus stresu a nastavuje vnitřní prostředí (CNS, systémy a žlázy) do harmonie – homeostázy.

Diabetikům se doporučuje praktikovat pránájámu – práci s dechem a energií. Stačí se posadit ráno i večer na 5–10 minut a pozornost věnovat plynulému dýchání, při kterém zkoušíte všechno nechat být a věnovat se pouze dýchání.

Účinnou technikou, je tzv. mukha bhastrika, tedy prudké rázovité vydechování. Posadíte se, sešpulíte rty a během jednoho výdechu vyrážíte „č, č, č ,č“, až už více nejde. Pak pozvolna nadechujete. Můžete to provádět v sedu na patách s pohybem trupu do předklonu.

Technika nádí šódhana (střídavý dech) je harmonizují dechovou technikou, která vyrovnává energii pravé a levé mozkové hemisféry a snižuje míru napětí. Prohlubuje uvolnění a relaxaci. Stačí se jen posadit, zaměřit pozornost na dýchání oběma nosními dírkami. Potom otočit pravou ruku proti obličeji a postupně střídat ucpávání pravé a levé nosní dírky tak, aby vzduch plynul ze strany na stranu. Nádech oběma dírkami, uzavřít pravou a vydechnout levou, levou se nadechnout, uzavřít ji a otevřít pravou a jí vydechnout. Nádech od pravé k levé a od levé k pravé, to je jeden cyklus. Opakujte 9, 18… cyklů.

Člověk – diabetik, který cvičí, by se měl hlídat, nepřekonávat jakoukoliv bolest a měl by poslouchat své tělo. Cvičení je vhodné 1–2 hodiny po jídle. Ke konci jógového cvičení je důležité, aby člověk ještě zůstal chvíli ležet v závěrečné pozici mrtvoly (šavásana), ve které dochází k „dopékání“ celé praxe. Není dobré přestat narychlo cvičit a utéci před závěrečnou relaxací, která je často v józe nejdůležitější.

Co je třeba pro začátek? Zvážit i zkonzultovat svůj zdravotní stav s lékařem. Následně si pravidelně, např. každý den 20 minut ráno, udělat čas a cvičit vždy dle individuálních podmínek. Začít můžete s 10minutovou praxí dechu a prací s pozorností. Pak můžete přidat pozdravy slunci a postupně zařadit i další pozice z celého systému jógy, nebo jen ty specifické.

 

Tento text můžete nalézt v časopisu DIASTYL, listopad 2017.

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket