A nyní tu je konečně jaro, příroda se probouzí, začínají nás budit ptáci a na zahradách se objevují první rostlinky… a to je čas, abychom si kus té probuzené přírody přinesli také k sobě domů. Mluvím o bylinkách. První polovina jara je ideální doba, kdy s pěstováním bylinek začít. Nemusíte mít zahrádku, podíváme se na ty, kterým stačí balkón nebo truhlík za okno.

Na co se zaměřit při předpěstování bylinek?

Světlo – vyberte místo, kde je nejvíc světla, ideálně okno situované na jižní nebo východní stranu.

Teplota – většina bylinek potřebuje teplotu nad 20 stupňů, jinak vám semínka nevyklíčí. Pozor na studené parapety, a to především v noci.

Substrát – zakupte výsevní substrát. Pro předpěstování bylinek můžete přimíchat i trochu písku v poměru 4 díly substrátu jeden díl písku.

Vlhkost půdy – při klíčení nesmí substrát vyschnout, neustále ho udržujte vlhký buď intenzivním rosením (tak, aby se vlhkost dostala i do spodních vrstev), nebo opatrným zaléváním, abyste semínka nevyplavili.

Hloubka setí – jednoduchým pravidlem je sít semínka 2x tak hluboko, než je jejich velikost. Ale jsou opravdu drobná, takže jednoduše je zaprášíte slabou vrstvou substrátu, udusáte a hned rosíte.

Můžete si práci (a případné zklamání) z pěstování ze semínek ušetřit a koupit v obchodě již vzrostlé bylinky, ale i ty si zaslouží náležitou péči. Přesaďte je do truhlíku nebo většího květináče, déle vám vydrží.

A jaké bylinky doporučuji?

Řeřicha setá – rychle klíčí a doma ji můžete pěstovat v jakoukoli roční dobu. Během pár dní vám vyrostou drobné zelené lístečky, které můžete konzumovat syrové a používat podobně jako pažitku. Řeřicha pomáhá trávit tučná jídla a podporuje činnost jater, je to také přírodní antibiotikum vhodné při zánětech močového měchýře.

Bazalka pravá – co se týče „domácího“ pěstování, mám s ní nejlepší zkušenosti. Z jednoho pytlíčku semínek budete mít bazalku na celou sezónu, a ještě vám zbude na sušení. Čerstvá je samozřejmě nejlepší, vylepšete s ní salát, nejvíc se hodí k rajčatům, fazolím a česneku. Při vaření ji přidávejte do jídla až na poslední chvíli, lépe natrhanou na kousky než nasekanou. Bazalka má dezinfekční účinky, podporuje trávení a působí proti stresu.

Majoránka zahradní – koření, které používá snad každý. Avšak doma vypěstovaná, a případně i nasušená do zásoby, má úplně jinou vůni než ta z obchodu. Rozdíl je obrovský. Kromě klasického využití v kuchyni, si z ní může uvařit čaj, který podporuje vykašlávání hlenů, je tedy výborný při nachlazení a působí také proti migrénám.

Saturejka zahradní – je součástí provensálského koření. Hodí se skvěle k masu. Má antiseptické účinky, ve střevech působí proti parazitům, proti nadýmání a upravuje trávení. Pěstuje se podobně jako majoránka, jestliže z ní budete postupně uštipovat, znovu vám obroste.

Meduňka lékařská – trvalka, která pokud se vám uchytí, poroste jak plevel (stejně jako máta). Sbírá se ještě před rozkvětem, neboť pak se její léčebné účinky mění. Má příjemnou citrónovou vůni a chuť podobnou medu. Je mimořádným lékem na uklidnění celého organismu, působí proti stresu a čaj je výborným pomocníkem při usínání. Působí proti migrénám, tinktura z meduňky se používá na opary. Kromě čajů a sirupů můžete meduňku využít i při přípravě smoothie, ovocných salátů, jako dochucovadlo do různých koláčů a dortů. Použít se dá i jako bylinkové koření např. na pečené kuře.

Šalvěj lékařská – vysadíte-li ji na zahrádku, vyroste vám z ní 30–50 centimetrů vysoký velice odolný keřík. V truhlíku tolik nevyroste, ale bude se „roztahovat“, proto ji sázejte do samostatné nádoby. Patří mezi klasické léčivky s širokým využitím. Pití šalvějového čaje pomáhá k posílení celého organismu. Odstraňuje nadýmání, pročišťuje krev a spolu s levandulí zabraňuje nadměrnému nočnímu pocení. Je vhodná ke kloktání při zánětu dásní nebo při bolení v krku. Přiložení rozdrceného listu šalvěje pomáhá po bodnutí hmyzem. Používá se i jako koření (podobně jako tymián či saturejka) na maso nebo do kořeněných omáček.

• autor: Martina Horáková
• www.py-martina.eu
• zdroj fotky: Shutterstock.com