Léto má v sobě vůni exotiky a nevšednosti. Na tom se nic nemění, ani když nevytáhneme paty za hranice vlastní země: strávíme-li dovolenou v Česku, také si tu užíváme nevšední atmosféru tvořenou dlouhými večery, slunečnými rány, to vše za příznivých teplot, kdy nám stačí vyjít ven v kraťasech, tričku a maximálně lehké mikině či bundičce, která zažene přicházející (večer) nebo odcházející (ráno) mírný chlad.

Co má léto společného s Vánocemi
V létě jako kdyby všichni přestali spěchat. Snad možná i to pojí tento zdánlivě zcela odlišný čas s Vánocemi: než ony doby nastanou, člověk se pachtí, spěchá, aby všechno stihl a aby si potom mohl bezstarostně užívat, „vypnout“, zkrátka nechat své bytí plynout a sledovat, kam jej život zanese. Proč se nám v létě a na Vánoce více než jindy v roce daří přestat řešit záležitosti, které vyřešit nedokážeme, které bychom měli pustit a nezatěžovat se jimi? Mávneme nad nimi rukou s tím, že je přeci léto…

Proč nás léto nutí zvolnit
Léto i Vánoce v sobě mají cosi, co nás nutí zvolnit. Cosi, co nás nutí uvědomit si, že v životě nemůžeme všechno řídit a někdy ani ovlivnit. Že jsou věci, které zkrátka musíme přijmout, protože nám nic jiného nezbyde, a že když se s nimi budeme prát a budeme se kvůli nim zlobit, jen si zkazíme náladu, což naše rozčarování v konečném důsledku ještě zhorší.

Když vysvitne slunce
Když máme v létě na dovolené naplánovaný pořádný horský výšlap a začne pršet, nechceme si kazit dovolenou, víme, že s tím nic nezmůžeme, a tak místo toho vyrazíme do bazénu nebo na wellness,  přece si nenecháme nějakým deštěm zkazit prázdniny… Zítra je taky den! A potom najednou vysvitne slunce – neočekávaně, ale samozřejmě aniž bychom se k tomu aktu upínali, zkrátka vysvitne, protože to tak je – a my se můžeme radovat. A hřát nás může ještě něco jiného – že jsme se k nepříjemné situaci postavili čelem a nenechali jsme otřást svým vnitřním rozpoložením. Skvělé! Nechtěli jsme si nechat zkazit náladu a nenechali jsme si ji zkazit. Z jakého důvodu se nám to ale jindy nedaří?

Léto si chceme užít všemu navzdory
Letní období vnímáme jako hezké. Jako takové, na které se těšíme a které si chceme naplno užít. Proto jsme pevně odhodláni, že si tu nádheru jeho příchodu a plynutí nenecháme zhatit žádnými malichernostmi – ať už jsou větší nebo menší. Nechceme vzpomínat na zamračené léto plné hněvu a vzteku na věci, jež není v naší moci zvrátit. Chceme vzpomínat na čas plný radosti, veselí a lásky, který se stane naší součástí a bude nás zevnitř hřát už napořád. Od toho se vlastně všechno odvíjí: máme léto rádi, a tak jsme odhodlaní být šťastní všemu navzdory, jsme pevně rozhodnutí ledacos překousnout. A ono se to daří, ono se to vyplácí!

Své štěstí máme ve svých rukou
Co takový přístup vypovídá o nás samých? Že své štěstí máme ve svých rukou. A že skutečnost, že jsme šťastní, je v konečném důsledku výsledkem našeho rozhodnutí šťastnými být. My rozhodujeme o tom, čemu a komu v našem životě dáváme pozornost. My rozhodujeme o tom, co a kdo pro nás bude mít význam. My rozhodujeme o tom, čemu se věnovat budeme a čemu ne, co stojí za to, abychom se tím zabývali, a co ne. V létě intuitivně provádíme selekci vedoucí k vnitřní spokojenosti: nechceme si krásné období pokazit.

Život je krásný
Co kdybychom tak přistupovali k celému životu? Co kdybychom ho brali jako něco krásného, jako léto nebo Vánoce, co si nechceme nechat pokazit? Co kdybychom se rozhodli, že se nebudeme zabývat maličkostmi, že si nenecháme zkazit náladu, že prostě a zkrátka budeme šťastní a spokojení, budeme si všímat dobrých věcí a ty špatné nebudeme vnímat jako katastrofu, ale jako něco, co je zkrátka součástí života, co je nutné překonat a co nás posílí, když to zvládneme? Takovým způsobem si v sobě energii letního slunce nebo ducha a atmosféru Vánoc poneseme celoročně.

O podobném přístupu vypráví nádherný a dojemný film režiséra Roberta Benigniho s poetickým názvem Život je krásný. Film se ovšem neodehrává v poetickém období, jeho děj je zasazen do druhé světové války a mapuje osudy židovské rodiny, která se ocitne v koncentračním táboře. Otec je odhodlán svého chlapečka před vší tou hrůzou ochránit, a tak si vymyslí, že se jedná o skvělou hru, kde se jako hlavní výhra dostává tank…

TIP
Sekvence jógy od Petry Záveské Duspivové na Jóga Virtual pomůže ve dnech, kdy potřebuje povzbudit energii a dobít baterky. Nechte se inspirovat a pravidelně praktikujte. 

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com