Není snad více prozápadní místo Indie než Goa. Někteří lidé tento kraj nazývají novým San Franciscem – možná díky vůni, která je všude okolo – vonné tyčinky, kadidla, svíčky, vykuřovadla, koření, hašiš. 

Nacházím se v emblémovém místě nejslavnějších trans party, v místě mnohých jógových komunit. Setkává se zde vše evropské odpudivé – to, co bychom do Indie jen neradi vyváželi, přesto se sem naše myšlení dostalo už dávno dostalo a nyní se propojuje s indickými myšlenkami o svobodě a vydělávání peněz na turismu. Vzniká zde góánský sladkobolný fúzní životní styl.

Na severu Goa, v Mandremu se v noci ozývají nejrozličnější zvuky – cvrčči, šumění oceánu, vzdálené i blízké tepání hudby ze všech směrů, vzdychající milující se páry a do toho ještě vzdálenější zpěvy místních chrámů, které právě vykonávají modlitby. Do toho všeho všudypřítomná vůně santalového dřeva a dotěrní prodejci, kteří ze všech stran křičí: „Madam, pojďte se podívat, jen podívat, za podívání se nic neplatí“, když náhodou skutečně zvednete oči, jste ztraceni. Lapnou vás v setině dovnitř do svých obchodů a nenechají vás jen tak uniknout. 

Člověk se zde učí přijímat, že nic v životě nepřichází pouze v čistých podobách a prožitcích. Vše je propojeno a namixováno do nejrůznější koktejlů emocí a barev. Každá myšlenka by zde mohla přijít k životu. Goa se netají svou necudností, o to více dává na odiv, že v jeho dobrodružném chřtánu se vše žije a vychutnává naplno. Jógíni se zde potichu se soustředěním procházejí pláží, vytěsňují ze své mysli místní prodejce, opilce, zcela obnažené ženy a řvoucí psy a fungují si ve své každodenní praxi. Každý si tady vlastně dělá co chce a když má pocit, že by ho snad okolí mohlo začít obtěžovat, tak ho prostě vymaže ze své pozornosti a dál pokračuje v té či oné činnosti. 

Tak se člověk zbavuje problémů hezky po indicku, prostě: „cvak“ a problém není.

Arambolská pláž každý večer ožívá nejrůznějšími kejklířskými kousky, tancem, bubnováním, zpěvem, ohňovými tanečníky. Hlavně západní lidé si posedají podél pláže a začnou prodávat své výrobky, různá jídla podomácku uvařená. Započne  každodenní hra směnných obchodů, alkoholu i drog. Goánské volnomyšlenkářství ožívá hlavně po západu slunce. Všichni se chtějí družit, bavit a poznávat. 

Vše zde žije pocitem, že to jediné podstatné je splývání s proudem.
Ovšem góánský proud je necudný, vášnivý a krajně vybíravý. Plavat v něm mohou jen ti sebejistí nebo ti blázniví.

Ať už se rozhodnete navštívit tento kraj či ne, mějte na paměti, že život sám o sobě nikdy nepřináší zážitky v ideálních kategoriích tak, jak si je naše mysl předem vysní. Život nás vždy překvapí, zaplaví nás vším neočekávaným, naservíruje nám nejkontrastnější paradoxy, abychom si uvědomili jeho dravost, jeho nepředvídatelnost, jeho naturální sílu. Je to každodenní zkouška naší lehkosti přijímat to co přichází. Je to vlastně o tom, nakolik si to pro sebe ulehčíme, protože nikdo nám nezakazuje boj, trápení nebo smutek. Můžeme si být jisti neměnným darem a to tím, že se každý okamžik, který prožíváme nakonec změní v jiný. 

Proč to tedy nebrat lehčeji, když už to stejně není pravda?

• autor: Tereza Holušová
• http://abraxastouch.blogspot.cz/
• zdroj fotek:Tereza Holušová