K józe přistupujme s úctou, jen tak budeme plně vnímat. Jak se postavit ke složitějším ásanám a obstát v náročnější zkoušce, je výzvou na všech úrovních. Přechod do složitější pozice není pouze fyzickou záležitostí, jde rovněž o mentální vybavení a duchovní nastavení. Mnohdy chceme skočit do náročnější pozice proto, že už tam chceme být, a pak si ublížíme. To je nástrojem ega. 

Vnímáme drobné rozdíly v tom, kdy něco „chceme“ a kdy něco přirozeně vzniká.

Pokud konáme na základě chtění, žene nás ego a cílem je výsledek. Pokud konáme na základě přirozených zákonů přírody, kdy se vše „děje“, pak je konečností i nekonečností láska. Pokud přistupujeme s láskou k praxi i k sobě, jsme schopni odhadnout, jak nakládat se svou praxí a jak přistupovat ke složitějším pozicím či technikám. Pokud je součástí naší praxe oddanost, víra a láska, pak víme, že náročnější zkouška (vnitřní i vnější) přijde, jsme-li na ni připraveni. „Učitel přichází, je-li žák připraven.“

Je tedy třeba brát v potaz, co a kdy k nám přichází. Pokud se zaměřuji na fyzický aspekt jógy, je dobré vnímat různé úhly pohledu. Zařazení „nové“ techniky do osobní praxe je dobré konzultovat se zkušenějším. Každá technika v józe otevírá jinou oblast. Pracujeme energeticky s jednotlivými okruhy, otevíráme tělo, uvolňujeme různé bloky z podvědomí, a pokud praktikující nemá dostatečné zkušenosti, je dobré praxi konzultovat. Bavíme-li se o technikách, jako jsou různé dechy, bandhy, zádrže, zámky atd. Učitel zasadí semínko a zbytek pracuje sám.

Přístup ke složitosti spočívá paradoxně v jednoduchosti. Jednoduše vnímám, zdali jsem připravena přejít ke složitějšímu kroku. Je nutností integrovat prožité do systému a někdy je integrace náročnějším procesem než samotná aplikace. Integrací mohou být velmi obtížné procesy, které na určitý čas pozastaví přechod k náročnější praxi.

Jóga je cestou evoluce a v tomto procesu je nutné brát v úvahu, že vše má svůj čas a své tempo. Není nutné vyvíjet tlak a není nutné cokoliv ovlivňovat a měnit. Je dobré si uvědomit proces, ve kterém se nacházím, a poté se mu plně odevzdat. Cesta odevzdání je základním klíčem na cestě jógy. Odevzdání se plně procesu i přesto, že není příjemný. Přijmout ho takový, jaký opravdu je, v plnosti. Mnohdy je odevzdání se procesu náročná zkouška. Při přerodu či přechodu do vyšší úrovně (náročnější praxe) je nutné stanout tváří v tvář svému stínu.

Přistupovat tedy ke složitějším pozicím je podobné jako přistupovat sám k sobě. Pokud vnímáme, že vše jde ruku v ruce v přirozeném procesu, pak nemůžeme udělat chybu. Cítíme-li, že je čas na přechod do náročnější praxe, pak je na místě předání zkušenějším, studium a praxe, aplikace, integrace. S každou změnou a úpravou praxe dostatečně integruji prožitky. Součástí praxe fyzické je také kontemplace, zapisování a pozorování prožitků v praxi a jejich následné přenesení do hmoty.

To, co praktikujeme, žijeme. Přenášíme svá uvědomění z podložky do každodenního života.

Pokud je nám vlastní moudrý přístup k praxi, jsme si vědomi energetických a mentálních procesů, pak vzniká prostor věnovat se fyzickému aspektu jógy. Vnášíme do praxe spojení se svým bytím tak, že prociťujeme a vnímáme, co opravdu potřebujeme. Zda se věnovat protahování, nebo si „dát“ do těla. Jestli energii spíš probouzet, či ji zklidňovat.

Mnohdy potřebujeme přesný opak toho, co si myslíme, že potřebujeme. Ženy při praxi hodnotí, v jaké fázi měsíce se nachází. Ranní praxe bude vypadat jinak než večerní. Probírající, energii dodávající, náročnější sekvence praxe aplikujeme po probuzení ráno. Jemnější, hladivou a klidnou praxi naopak volíme večer. Při přechodu do náročnějších pozic posloucháme stále tělo a intuici. Mysl bývá zavádějící, snadno nás odvede od toho, co potřebujeme, k tomu, co chceme. Někdy je nutné vystoupit z komfortní zóny, přejít k náročnější pozici, tím se osvobodit od vnitřní bolesti a přejít k dalšímu kroku. Jindy naopak potřebujeme zvolnit přesně v momentě, kdy nás mysl žene, ale tělo již potřebuje pauzu. Kdykoliv se zvnitřním a naladím na sebe, na své srdce a intuici, je jasné, co mé tělo opravdu žádá a potřebuje. Stoupám si na podložku. AUM.

• autor: Kateřina Kostková
• @kace.yogaforlife
• foto: Shutterstock.com