Zdravá strava 15. 02. 2023 PDF Tisk

Jak poznáme, že zajídáme emoce?

Jídlo, zdroj energie, gastronomický zážitek, součást různých oslav a rodinných sešlostí, ale přesto pro někoho velký „strašák“ nebo jediná radost v životě. Když se cítíme v nebezpečí, snažíme se z té situace uniknout nebo se zbavit toho nepříjemného pocitu. Někteří lidé mají různé techniky, díky nimž stres odbourávají, jiní se uzemňují za pomoci jídla. Leckdy si ani neuvědomujeme, že se nás emoční zajídání týká. Jak to tedy odhalit?

Jak poznáme, že zajídáme emoce?

Jíme okamžitě po nějaké situaci, nebo když se objeví emoce, které nedokážeme zpracovat.

Můžeme si představit třeba situaci v práci, kde uděláme nějakou chybu. Místo toho, abychom si řekli, že se to může stát, omluvili se, objeví se strach nebo vztek na sebe. Obáváme se, že na nás bude někdo křičet nebo jsme naštvaní na sebe, že jsme neschopní. Ano, příčinou je perfekcionismus.

Možná máme potíže ve vztahu, není to zrovna růžové a nevíme, jak situaci zvládnout. Nebo bychom naopak partnera chtěli, ale ne a ne někoho potkat. Jiní pro změnu hledají přátele, aby nebyli sami. V těchto případech hraje hlavní roli pocit osamocení nebo strach ze samoty.

Nejen negativní emoce bývají předmětem zajídání. Někdo může mít problém zpracovat i pozitivní situace, nedokáže tu radost uchopit, užít si ji a raději to zají, aby se vrátil zpět “do normálu”.

Potřeba jíst jen konkrétní jídlo.

Pokud se objeví nepříjemné emoce, vyhledáváme většinou určitý druh jídla, který v nás vzbuzuje pohodu, i když je ostatní vzhůru nohama. Např. sladkostmi zajídáme pocit nedostatku lásky v našem životě. Doslova si chceme osladit život, zalepit tu prázdnotu uvnitř nás. Za tučnými pokrmy může být stud, strach, co si o nás ostatní pomyslí. Raději tak začneme obalovat tělo tukem, aby o nás nebyl zájem, vyhnuli jsme se některým aktivitám, apod.


Pokračujeme v jídle, i když jsme se už najedli nebo se cítíme sytí.
Jestliže se v životě necítíme naplnění, chceme to dohnat jiným způsobem a takovou náplastí se právě může stát jídlo. I když se zrovna najíme, ještě si přidáme, pak něco sezobneme, abychom cítili tu plnost, spokojenost.

Dalším příkladem mohou být výroky z dětství: „Dokud to vše nesníš, nezvedneš se od stolu. Jídlo se musí dojídat, co by za to jiní dali.“ A tak jíme, aniž bychom ještě cítili potřebu. V hlavě nám zní slova rodičů, tělo zaplavuje strach, že se někdo bude zlobit, když to nedojíme nebo se dostaví pocit viny, protože chceme na talíři něco nechat.


Jíme rychle.
V hlavě nám lítá spousta myšlenek, jídlo nevnímáme a jen ho do sebe ládujeme. Hlavně rychle utišit ten vír pocitů, ať se zase cítíme lépe. S nastupující intenzitou emocí, se zrychluje i naše tempo konzumace pokrmu.


Cítíme vinu ve spojení s jídlem.
I zde hraje velkou roli perfekcionismus a sebeláska. Naším cílem je dosáhnout dokonalé postavy, abychom se někomu líbili, aby nás měl někdo rád. Držíme různé diety, chodíme pravidelně cvičit, ale čas od času se nám stane, že to nezvládneme podle našich představ. V takových chvílích se objevuje pocit viny, že jsme snědli něco „zakázaného“, že jsme neschopní se ovládat, dodržet vše tak, jak jsme si stanovili. Tento pocit může být natolik nepříjemný, že se ho pokusíme zajíst, zbavit se ho s tím, že druhý den na sebe budeme přísnější.

Možná kontrolujeme vše v našem životě, snažíme se, aby bylo vše perfektní a jídlo se pak stává jedinou oblastí, kde si dovolíme popustit otěže. Když jíme, neřešíme nic, užíváme si tu svobodu, ale po nějaké době se dostaví opět nepříjemné emoce a začneme si to vyčítat.

Jídlo je to jediné, co nám přináší radost v životě.

Když jíme dobré jídlo, užíváme si ho, do těla se vyplavuje dopamin, hormon štěstí. Pokud jsme v životě nešťastní, můžeme začít jíst více, protože zjistíme, že jídlo je to, co nám přináší opravdovou radost. Je to ale jako droga, která přináší chvilkové opojení. Časem potřebujeme více a více, abychom si tento stav udrželi.

Jak bylo řečeno ve filmu Jíst, meditovat, milovat: „Musíte se naučit vybírat své myšlenky stejně jako si vybíráte oblečení každý den. Tohle je schopnost, kterou můžete kultivovat. Pokud chcete tak moc kontrolovat vše ve Vašem životě, pracujte na své mysli. To je totiž jediná věc, kterou byste se měli snažit kontrolovat.

  • autorka: Michaela Teteková
  • IG: @misa_tetekova
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné