Životní styl 02. 04. 2023 PDF Tisk

Jak odlehčit hlavě?

Naši hlavu vnímáme často jako našeho nepřítele. Bolí nás, přijde nám těžká, nedovolí nám dojít vnitřního klidu, protože je přeplněná myšlenkami.

Jak odlehčit hlavě?

Jak si s tím poradit?
Protože je jóga mnohovrstevná a stejně tak přistupuje i k lidským bytostem, je možné se na téma dívat z různých úhlů.


Jak odlehčit hlavu v rámci fyzického těla?
Pojďte si zavřít oči a zkuste si uvědomit svoji hlavu.
Je vzpřímená? Je předkloněná? Nebo třeba uhýbá do strany?


Naše hlava je uzpůsobena tomu, aby byla hezky v poklidu usazená na prvním obratli. Svaly, které ji podpírají jsou velké a silné a hlavu udrží.


Aby mohla být hlava vzpřímená, je potřeba držet vzpřímeně celou páteř.

  • Posaďte se hezky na sedací kosti a zkuste růst vzhůru. Vzpomeňte na to, že srdce je nad pánví a hlava je nad srdcem - celkem dobře do pomůže uvědomit si, kde co má být.
  • Uvolněte dolní čelist. Častým nešvarem je to, že tiskneme zuby k sobě, což je celkem kontraproduktivní záležitost - nejen, že si ničíme zuby, ale taky přepínáme krční svaly (schválně si to teď zkuste - zatnout zuby, co to udělá? Mírně dolní čelist vysunout - co to dělá s krkem?).
  • Vnímejte svůj obličej - zda je uvolněný, bez “masky” či grimasy. Protože i to, že nám obličej v nějaké grimase zatuhne, tak má vliv na postavení hlavy na krku a na našem celkovém postoji.
  • Vnímejte prostor od sedacích kostí ke koruně hlavy.


Praktické tipy na to, co s hlavou, když už jsme hezky usazení.

  • Když chceme rozhýbat krk, krční svaly, tak určitě volte jemnost před drsností, pomalost před rychlostí a prožitek před počtem opakování. V pozici vždy zůstaňte cca 15 vteřin.
  • Pohyb hlavou dolů a zpátky (klidně mírný záklon) - vnímejte, kde všude cítíte pohyb, zkoumejte, které svaly používáte - možná budete překvapeni, že to nejsou jen svaly na krku, ale i jinde v trupu.
  • Hlavu nechte v předklonu a dejte ruce v týl, lokty podél uší - s nádechem se hlavou opřete proti rukám a s výdechem nechte hlavu klesat více k “ďolíčku” mezi klíčními kostmi.
  • Úklon hlavy do strany - běžte s hlavou kousek víc dozadu, vnímejte velký sval na krku, jak se nádherně protahuje.
  • Hlava je v úklonu - bradu zvedejte nahoru ke stopu a pak ji spouštějte dolu ke klíční kosti.
  • Kroužky hlavou - začínáme malými kroužky, které postupně zvětšujeme.
  • Jsme v předklonu a necháme hlavu zcela volně viset - můžeme zakývat hlavou do všech stran.


Zkoumejte, jestli hlava opravdu visí nebo ji tak trochu “držíte v záklonu”

Postavení ve stoji a usazení hlavy - pozice stavíme odspoda - nejprve dobře zakotvěte chodidla,
kolena jsou mírně přikrčená, kostrč zlehka pouštíme dolů. Vytahujeme se za korunou hlavy - ne za čelem! Vnímejte délku těla od chodidel ke koruně hlavy.
  
Prvotním krokem pro změnu je to, že si uvědomíme, že je něco špatně. Pak začínáme hledat, kde “to je špatně” a následně s tím můžeme něco dělat.

  • Zkuste si uvědomovat postavení svojí hlavy v průběhu dne - padá vám často dopředu? Je schovaná mezi rameny? Není náhodou v záklonu (to se dobře pozná tak, že máte mírně natočené čelo ke stropu).
  • Pozorujte lidi kolem sebe a zkoumejte, co oni dělají s jejich hlavou. Může vám to pomoci vnímat tu vaši.
  • Zkuste taky prozkoumat, jak si leháte a jak vstáváte z postele.
  • Když uleháte - hlava jde jako poslední. Zkuste si lehat přes bok.
  • Když se zvedáte z postele, rozhodně se, prosím, vždycky zvedejte přes bok. Hezky nakulit, opřít se o ruce/předloktí a vytáhněte se do sedu. Hlava dosedne jako poslední.


A jak odlehčit hlavě?
Já myslím, že (jako u většiny věcí) podvědomě tušíme, co máme dělat, ale v nějaké vnitřní panice, kterou si v sobě tvoříme, si s tím nevíme rady.
Naše hlavy vnímáme jako přeplněné a usoužené. Každou minutu si do hlavy vkládáme nové a nové myšlenky, nápady, a hlavně úkoly a povinnosti.
Jako by každá naše minuta v životě měla a musela být zaplněna, i kdyby to mělo být myšlenkou na to, co budu dělat za 5 minut.
Zkoušejte hledat skuliny a mezery, chvíle, kdy se nic v hlavě neděje - jak se u toho cítíte? Je to dobrý pocit nebo spíš provinilý pocit, že “nic neděláte”?


Moje osobní tipy:

Jděte ven, do lesa, a ideálně sami. Zkuste k té procházce přistoupit jako k něčemu, co děláte poprvé. Rozhlížejte se kolem sebe, sahejte na stromy, na kameny, vlezte do potůčku. Otočte obličej k nebi a jen tak buďte (pokud se cítíte divně, když tohle děláte, tak mi věřte, že po pár
pakováních tyhle pocity přejdou).

Aspoň hodinu před spaním, neřešte pracovní věci, nekoukejte do telefonu na sociální sítě.

Udělejte si před spaním pohodičku - fajn je třeba masáž nohou, čtení a:
• Meditace
• Masáže, jóga
• Posezení s přáteli
• Boxování do polštáře (extra účinné)

Meditace
Meditace je téma samo o sobě. Je obsáhlé a někdy až překvapivě těžké. Nabízím vám jemnou meditaci, kterou si můžete dát před spaním, nebo kdykoliv v průběhu dne, kdy cítíte, že si potřebujete hlavu trochu pročistit. Lze praktikovat v sedě nebo v leže.

Uvědomte si tělo, zkoumejte, jestli je v něm někde napětí, jaké pocity procházejí tělem, jaké emoce. Navnímejte sebe, jako bytost, která sedí/leží. Všimněte si toho, že dýcháte. Zkuste teď s každým výdechem odeslat jednu myšlenku z těla ven. A takto pokračujte, dokud si nevšimnete, že třeba na malinkou chvíli v hlavě žádná myšlenka není... a když se o vás nějaká myšlenka opět otře, tak ji jemně a s výdechem odešlete.

Objednat předplatné