Respektive tam, kam se vydáváme pokaždé, když se rozhodneme praktikovat jógu. Protože jóga, to je vlastně takové cestování do vlastního nitra, které může mít všechny aspekty cestování po širém světě – je vzrušující, nové, zábavné i nebezpečné. To, jaké je, záleží vždy na tom, jak k praxi jako takové přistupujeme a z jakého úhlu pohledu na sebe v jejím rámci nahlížíme. Hlavním cílem jógové praxe je naučit se být se sebou a v sobě spokojený nehledě na to, co se děje venku. Ale jak se to můžeme naučit, když pořád utíkáme ven?

Zastavení věčných pohybů mysli

Nyní by se nabízelo říci: Jednoduše. Ale ono to jednoduché vůbec není. Co je také jóga? Zastavení věčných pohybů mysli. Mysl se hýbe pořád, v jednom kuse nám projektuje před vnitřní zrak vzájemně se mísící i rozdělující příběhy, které spolu souvisejí i nesouvisejí. Zastavit tento neustálý koloběh je jedním ze základních předpokladů jógové praxe, ale také jedním z těch nejtěžších – protože stojí na samém počátku.

Aby nám bylo dobře

A začátky bývají většinou těžké, to jistě víte i z vlastní zkušenosti. Je třeba mít na paměti, že jógu praktikujeme proto, aby nám bylo dobře. A tomuto účelu potom přizpůsobit vlastní praxi. Ono jednoduché a prostě „dobře“ ale nenastane, dokud se nám nepokusí zklidnit a ukáznit vlastní mysl. Pokuste se o to jednoduchou a příjemnou praxí, která na začátku či sklonku dne povzbudí a dodá trochu té hluboké vnitřní radosti nezávislé na okolí, kterou v praxích všichni tak usilovně hledáme.

Cesta k jednoduchosti

Říká se, že v jednoduchosti je krása. A také, že je prospěšné radovat se z maličkostí. Podle mě se v těchto slovech skrývá velká moudrost. Složitosti jsou zbytečné a často si je působíme my sami. Vnesme do svých životů více transparentnosti a jednoduchosti a sledujme, jak dobře se budeme ve snadném a průhledném žití cítit dobře! Začněme proto jednoduše. Položte se na záda, do polohy šavásany, sledujte dech a jeho dráhu, a vnímejte, kde se nacházíte a jak se cítíte sami se sebou.

Poloha blaženosti

Oči si nechte klidně zavřené. Pokrčte nohy, zapřete je o chodidla těsně vedle sebe, a potom nechte kolena padat dolů k zemi, až se zastaví a vy se ocitnete v poloze blaženosti. Položte dlaně na podbřišek a dýchejte do břicha. Sledujte dech. Vnímejte, jak se cítíte. A jen dýchejte.

Jak je vám pohodlné

Přesuňte se do polohy sedu s nataženýma nohama. Oči zavřené. S nádechem zvedněte paže nad hlavu, s výdechem se sklánějte k nataženým nohám a úplně uvolněte, paže položte vedle nohou a dýchejte do břicha. Kam vás dech vede? Kde všude jej cítíte? A jak se cítíte vy? S nádechem se obratel po obratli vracejte nahoru. Sedněte si na paty, čelo položte na zem, paže podél těla dlaněmi vzhůru. V poloze dítěte dýchejte do břicha. Jak vám je? Cítíte se v sobě? Se sebou? V bezpečí? S nádechem se obratel po obratli vracejte nahoru a založte nohy, jak je vám pohodlné. Za zavřenýma očima pozorujte dech. Až to tak budete cítit, prohoďte nohy a založte na druhou stranu. Praxi zakončete klidným spočinutím v poloze šavásany.

• autor: Kateřina Lukášová
• foto: Shutterstock.com