Pro řadu lidí je zima temné až skličující období, které se prostě musí NĚJAK přežít. Vždyť ten pravý život začíná teprve s teplotami okolo dvacítky a výše! Jako by zima byla jen dočasné období, které se nepočítá, zato v létě budete žít konečně podlé svého gusta. Očekávání jsou vskutku vysoká: v letním bájném AŽlandu pravidelně cvičíme jógu v parku / jezdíme do práce na kole / jsme úspěšnější v práci. Jenže právě léto ukáže, jak jsme trávili zimu...

Velká zimní odkládání

Pokud v zimě zalézáme jako medvěd a odkládáme své aktivity na červen–září, často změna nenastane ani v létě. Spíš tak roste solidní jistota, že se nám v polovině roku připlete do cesty jiná překážka, například že zimu a tmu nahradí děsné vedro. Proto v létě dostávají na frak novoroční předsevzetí, jejichž naplnění odhaluje právě čas během dovolené. Možná jste touto dobou chtěli obléct o dvě čísla menší kraťasy, domluvit se v dovolenkové destinaci místní řečí nebo třeba uběhnout 10 kilometrů. Ve svetru a při rozsvícené lampičce jsme ale snadno získali dojem, že na zavedení nových zvyků či rituálů máme spoustu času. To nás kolíbá k lenosti a odkládání.

Řekni, co děláš v létě

Každé léto o mně odhaluje, že jsem v „medvědění“ opravdový mistr. Sice dobře vím, že mi prospívají procházky a pobyt venku, přesto jsem často zavřená mezi čtyřmi stěnami. Kolikrát se musím smát sama sobě, jak si mysl vymýšlí všemožné důvody, proč zrovna tento týden nemůžu jít ven. Moje návyky, posilované právě od podzimu do jara, se drží jako klíště i přes léto. Mísa popcornu a seriál Přátelé (tamas) vypadají lákavěji než hromada letních aktivit (radžas), nebo naopak pravidelná meditace v parku (sattva). Naštěstí se mozek dá obalamutit různými způsoby. Loni jsem se přesouvala do kavárny naproti našemu domu, když jsem měla home office. Práce na zahrádce, na čerstvém vzduchu je přímo požehnáním a člověku pak není proti srsti, aby se šel ještě projít. Přesto vím, že letos začne letní disciplína znovu od nuly a znovu se budu učit rozlišovat mezi nenásilím (dneska mi udělá lépe zůstat doma) a leností (mně se tak nechceee).

Cesta je cíl

Proč se nám nedaří prožít léto tak, jak si vysníme na začátku roku? Ve své představě totiž vidíme spíš samotný výsledek, nikoliv proces. Stejně jako toužíme po přítomné jógové praxi, kterou trávíme s naprosto klidnou myslí a velkým rozsahem v kyčlích (a ve skutečnosti nás táhnou stehna a rozčiluje neohlášený záskok lektorky).

Poslouchejme tedy své tělo a nebojme se neustálého balancování mezi disciplínou a lenošením. Zkrátka patří k životu. Léto v nás tak nikdy končit nemusí.

• autor: Monika Trojanová
• www.utancovatse.cz
• foto: Shutterstock.com