V dnešní době dochází k znovuobjevování moudrosti, kterou přináší ájurvéda. Zažíváme boom východních nauk na západě, důkazem toho je vzrůstající počet lidí věnujících se józe, ájurvédě a dalším disciplínám. V našem populárním pojetí se tak bohužel ztrácí některé základní elementy těchto věd, a to jejich duchovní neboli energeticko-vibrační a individuální podstata. Potkáváme tak ty, co „cvičí jógu“, místo aby ji „praktikovali", ájurvédu zase redukujeme například na to, co je vhodné jíst pro kterou konstituci.

Současné pojetí ájurvédy
Jistě moderní provedení bude zákonitě jiné než pár tisíc let zpátky. Podstata musí ale zůstat zachována, jinak se změní celá disciplína v jakousi mechanickou pomůcku pro masové použití bez efektivnosti. Moje zkušenost je, že paradoxně jsou tyto směry tak dokonalé, že fungují, i když jsou prováděny daleko od jejich původního záměru. Považuji za náš úkol navracet se k celistvosti v pojetí, praxi a interpretaci véd s ohledem na potřeby naší současné doby. Nepřekvapí proto, že jóga a ájurvéda se k nám nevrací ze svého domova, Indie, nýbrž z bašty moderní civilizace, kterou USA rozhodně představuje. Propagace jógy a ájurvédy na západě vzrostla do masových poměrů, zejména posledních přibližně 20 let. Dnes se jí věnují lidé neorientovaní na její principy, filosofii a morální předpoklady, ale pro pozitivní dopad na životní styl, zdraví a mysl, tudíž z čistě zištných způsobů.

Jako na každé cestě vedoucí k pravdě, ten, kdo se vydá opravdu na cestu jógy a ájurvédy, je veden hloub a hloub, a časem ho praxe dovede k širšímu a hlubšímu pojetí toho, kdo je, co je v životě důležité a jak tyto praxe provádět nejenom pro osobní, ale i obecný blahobyt. Vyskytují se i ojedinělé, o to důležitější kroky k opětovnému sjednocení védských znalostí, a tak se častěji setkáváme s propojením jógického a ájurvédského přístupu, přesahu k filosofii a morálce, nebo propojení mentálního, fyzického a energetického aspektu.

Agni a vata: Hlavní hráči
V univerzálních principech jsou dva hráči, kteří dle mé zkušenosti zásadně ovlivňují, jak věci fungují v těle a životě vůbec. První je udržovatel života, agni neboli metabolický oheň. Vše se v těle neustále přeměňuje, tráví, zpracovává, a to právě díky agni. Máme mnoho druhů agni neboli metabolismu, od nejmenší buňky po hlavní trávicí agni. Právě to je praktickým ukazatelem toho, jak se o sebe staráme, a jak se cítí naše tělo. Trávicí agni se řídí aktivitou slunce, tudíž je nejsilnější v poledne a nejslabší v noci. Z toho vyplývá, že je pro nás přirozené cítit zdravý hlad uprostřed dne. Oběd je tak hlavním jídlem dne. Ve skutečnosti podle ájurvédy je oběd jediným jídlem, kdy živíme svoje tělo fyzickou energií. Ostatní jídla jsou na doplnění energetických potřeb, samozřejmě s ohledem na míru aktivity. V dnešní době se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří buďto hlad necítí, nebo zaměňují slabost či chuť za hlad, a potřeby svého těla tak uspokojují nepřirozeným způsobem.

Dalším klíčovým prvkem, který určuje náš fyzický a mentální stav, je vata. Můžeme ji definovat jako energetickou anatomii, tedy systém uspořádání pránické energie v našem těle. Patří sem dle jógy systém nadis, energetických kanálků s jejich hlavními centry ve formě čaker. Ájurvédský pohled uvádí tento mimořádně dobře jógou pochopený a propracovaný pohled na praktickou fyzickou úroveň, a přináší tak pochopení, jak pohyb ovlivňuje fungování našeho těla. Když vezmeme v potaz fakt, že žijeme v hypermobilní, zrychlené době, kdy čas a prostor jsou předefinovány a mysl je považována za určující faktor všeho projeveného, pak rozumíme tomu, proč harmonické fungování tohoto systému je tak důležité a zároveň těžce dosažitelné. Toto pojetí nám dává pochopení pro rostoucí počet fyzických onemocnění, mentální poruchy, časté logikou nevysvětlitelné stavy únavy a vyčerpání, a hlavně to, co nazývám otrávení či nenaplnění životem, situaci, kterou do určité míry známe všichni.

Diagnostické metody
Ájurvéda zakládá diagnostiku na třech přístupech. Prvním z nich je prašna neboli pokládání otázek. Otázky se týkají opravdu všech aspektů života, od stravy, denního režimu, práce, vztahů, charakteru snů, přes reakci na počasí, psychologické přístupy, sny, touhy a strachy, až po charakter vyměšování, rodinnou historii a místo a způsob, jakým člověk tráví volný čas. Mnoho lidí je překvapeno tím, že ájurvéda se zajímá opravdu o všechno – vždyť do života patří opravdu vše. Je často překvapivé, jak o sobě máme určité mínění, které ostatním, někdy i nezúčastněným se ihned ukazuje jako nepravdivé. (Například když se zeptáte někoho na to, jaký má partnerský vztah a on vyštěkne naštvaně a podrážděně, že skvělý.) Všichni máme určitá slepá místa neboli věci, o kterých máme zkreslenou představu, a proto je důležité potkat ájurvédského terapeuta, který nám nejenom nastaví neutrální zrcadlo bez úsudku, ale pomůže nám i vyznat se ve spleti složitostí našich myšlenek, pocitů a motivací.

Z toho důvodu je důležitá druhá diagnostická metoda, a to daršana. Daršana znamená spočívat na někom zrakem neboli pozorovat. Pozorujeme mnoho věcí, v ájurvédě se považuje za diagnostické znamení opravdu téměř všechno. Pozorujeme tón, zabarvení, vibraci a intonaci hlasu, kterou se člověk vyjadřuje. Pozorujeme jazyk jeho těla, gesta, posez či postoj, a energii, kterou při tom vyzařuje. Všímáme si, jaká energie po těle koluje, kde se soustřeďuje, kde je jí například nedostatek nebo přebytek.

Poslední metoda, která je stejně důležitá jako dvě předcházející, je sparša. To znamená dotek, tedy vyšetření zejména pulsu. V ájurvédě čteme puls specifickým způsobem, a získáváme tak ucelené informace o psychickém a fyzickém stavu člověka, o jeho přirozeném nastavení, tendencích, jak užívá svoji energii, jak se projevuje. Je to způsob, jak hlouběji poznat, kdo daný člověk je a v jaké situaci se nachází. Dále se používá diagnóza jazyka, který odráží, co se děje uvnitř těla v jednotlivých orgánech, diagnóza nehtů, očí, moči, stolice, hlasu, anebo dokonce i slz. Když se člověk pozorně dívá, dá se vyčíst, jestli člověk pláče z lásky, či ze strachu, nebo z touhy po přijetí. Pokud se vám to zdá mimořádně zajímavé, tak s vámi souhlasím. Vždycky mě překvapí, jak jazyk těla je přesný a podrobný, a když se ho naučíme odečítat, tělo nám podá kompletní informace o tom, jak jsme na tom. To je předpokladem k tomu, abychom určili příčinu problémů a dokázali si od nich odpomoci.

Účelem celého procesu je zjistit ani ne tak, jaký problém se ukazuje, ale odkud vyvěrá, a tudíž najít cestu, jak si od něj odpomoci. Stejný proces probíhá i v józe. Jógová terapie, tj. užívání jógických přístupů léčebně, je obor, který se úspěšně vrací do našich životů. Diagnostikovat můžeme nejenom z toho, která ásana například nám vyhovuje, a která naopak nám činí potíže, ale i z toho, jak ásanu provádíme, či jednoduše z toho, jak dýcháme.

Opět nás vše vrací k pránickému pojetí jógy, které jednoduše říká, že když po těle bude volně kolovat dostatek kvalitní prány, předpoklady ke vzniku onemocnění budou minimální. Tady vidíme důležitost propojení jógického a ájurvédského pohledu: vždyť bez zdravého těla bychom nemohli provádět jógu, a jógu provádíme nikoliv pouze proto, abychom byli zdraví, ale abychom rozšířili svoje pochopení toho, kdo jsme a jak funguje život.

• autor: MUDr. Martina Zisková
• www.drmartina.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com