Jeho ruce se kloužou po mé kůži, tlačí a tlačí na páteř, masírují plosku, ruku, krk, uši, třísla, zadek, břicho, hlavu a vlasy, a všude teče proudem olej. Jupíí. Jsem opět v místě, kde ájurvédská masáž má svůj kvalitní obsah. Radžastán a masáže tohoto názvu byly ploché a prázdné. Už nazpaměť znám hmaty ájurvédských masáží, a tak vím, jak vypadá. Ájurvédské masáže v Udaipuru mi nepřinesly velkého uspokojení. Jelikož mám rád dotek terapeuta, bral jsem je tak, jak přicházely, i když byly třeba „jiné“. Jen jedna z nich by dostala výsostné místo na piedestalu těch, které bych už nikdy nechtěl zažít. Boj s masérem, jehož pot na mě kapal z výšky, mi bral pocit relaxace, ale i přesto jsem na smradem provoněné matraci zůstal a nezvednul jsem se. Nechtěl jsem ho nijak urazit, a tak jsem se musel hodně ovládat, abych zvládl vnitřní zjitřené pocity z vibrujícího stavu žaludku při každé skapávající kapce potu na mé břicho, včetně zápachu linoucího se z místnosti, kde skladoval vše, co nashromáždil za celý život. V mé mysli probíhaly myšlenky na ladnost ájurvédských masérských tahů, vůni oleje a hluboký procit relaxace.

Začal jsem se těšit do Goa, které je vyhlášené, stejně jako Kerala nebo oblast Rišikéše, úžasnými klasickými ájurvédskými masážemi a terapiemi stejně jako výbornými ájurvédskými klinikami. První ráno po józe jsem natěšený kráčel z resortu na kliniku Dr. Rohita (www.ayurvedagoa.org), o kterém mi můj kamarád Filip již dávno říkal. Nyní se vše potkalo tak, že náš pobyt byl 5 minut vzdálený od jeho ájurvédské kliniky. Úvodní vyšetření s doktorem nastavilo celou 7denní pančakarmu, ve které došlo postupně k uvolnění střev a pročištění – spláchnutí nečistot uvnitř. Přírodní bylinné medikamenty, šikovné ruce mého terapeuta, lehce omezený způsob stravování, teplo a dovolená zrelaxovaly mé tělo a trávicí soustavu, že břicho opět splasklo. To je prostě můj zásadní problém. Vždy po určité době mám v Česku břicho trochu nafouklé. I když se snažím jíst dobře, tak i přesto se občas nekontroluji.

Sedm dnů dvouhodinových terapií. Ájurvédské lymfatické olejové masáže, napařování v parní kabině, vždy doplněné o další terapeutické techniky, které celý proces očisty doplní. Bhasti (olej na místě, kde je třeba očista), širodhára (skapávání oleje na třetí oko a jeho rozpínání a stékání po hlavě s cílem očistit mysl), horké bylinné váčky stimulující celé tělo poklepem na tělo, polévání vodou s bylinkami byly součástí očisty trávicí soustavy, která každé ráno na lačno vstřebávala různé dávky rozpuštěného přepuštěného másla ghí pro detoxikaci. Máslo ghí na sebe naváže škodliviny, promastí střeva a celý trávicí systém a poslední den si zobnete prášky a nastane „flusing“ – spláchnutí. Spláchnutí všeho, co je možné odnést... to je jedna z ájurvédských technik, která působí na celkové pročištění. Ač se jedná o vnitřní užívání, tak i přesto mysl nezůstane bez ovlivnění. I emoce poskakují, jak se jim chce. Dostávají se do prostoru mysli a cítím se jak na centrifuze. Takový kolotoč, který ze střev i mysli vychází.

Přišel den „D“, kdy po spolknutí dvou přírodních tablet do cca 3 hodin dojde k nutkání jít na toaletu. A tak se stalo. 8krát za sebou odchází špína a nečistoty. Trochu křeče v břiše, nepohodlné šimrání a napětí, ale během dvou hodin vše odeznívá. To si však jen myslím. Nabyl jsem dojmu, že můžu jít ještě na masáž. Jdu. Míjím všechny toalety, které cestou jsou, a zrovna netoužím ani na jednu si sednout. Přicházím k prostoru, kde mám objednanou masáž, když uvnitř těla něco promluví. Rychle stáhnu svěrače a rozhlédnu se, kam skočit. Kde je ten další záchod? Nemám moc času na řešení. Rozhlédnu se a za takovou slaměnou chatkou stahuji kalhoty, usedám do indického dřepu a ulevuji si. Toto byl vždy „můj sen“. Usednout do roští nebo na okraj indické silnice, jako to dělají Indové, a konat potřebu. Nebylo však možné si vybrat.

Od té chvíle úlevy již břicho splasklo, je radostné a střeva se opět dávají do normálního provozu. Cítím volnost a průchodnost, a tak jsem rád, že jsem před zimou opět udělal něco pro sebe. Jím rýži na tisíce způsobů, indické úžasné omáčky, jejichž jména si nepamatuji, jím kičrí – kombinaci čočky pro navození harmonie trávení, a je mi dobře. Ano, mohl bych se u nás více ovládat v jídle. Dělám to, jak můžu, ale otrokem nebudu. Extrémnost nevyhledávám, s přáteli rád posedím bez velkého omezování, a tak si dvakrát do roka dopřeji odlehčení celému organismu právě v Indii na ájurvédské klinice.

VK

www.vaclavkrejcik.cz