...Že se lidé opravdu začnou starat o to, co pro své zdraví mohou udělat, a hlavně že se ze strany institucí, které jsou slyšet, bude ozývat hlasitější apel ohledně prevence. Ačkoliv se možná o zdraví staráme o něco více, většina lidí vlivem omezení volného pohybu a cestování, které byly zavedeny před rokem, spíše přibrala několik kilogramů než že by se dostala do skvělé kondice. A to je trochu smutné. Obezitu ani metabolický syndrom totiž ke spokojenosti opravdu nepotřebujeme.

Celosvětová pandemie nám zdůraznila několik důležitých věcí: příroda, respektive neživý virus, může mít nad námi značnou převahu a člověk opravdu není všemohoucí. Již drahnou dobu podstupujeme zatěžkávací zkoušku. A to nejen po stránce fyzické, ale i psychické. 

Imunita a její role při setkání s viry
Imunita je při styku s viry, ale i jinými patogeny zcela zásadní faktor, který určí to, jak bude nákaza nebo případné onemocnění probíhat. Imunitní systém je „velký orgán“ rozprostřený po celém těle a je připraven k boji všude tam, kde to je zrovna potřeba. Nejrůznější malé souboje probíhají dnes a denně na kůži, v ústech, ve střevech nebo v krevním řečišti. A je to právě imunitní odpověď, která do jisté míry určuje, jestli si všimneme, že v sobě nějakou větší nežádoucí návštěvu máme, nebo jestli ji ani nezaregistrujeme. Chronické záněty, avitaminózy, autoimunitní či dlouhodobá onemocnění, obezita nebo nedostatek některých potřebných látek v těle – to všechno jsou faktory, které imunitu podkopávají. 

V zásadě máme dva druhy imunitní odpovědi. Vrozenou a získanou. Vrozená imunita je laicky řečeno základní, obecná, univerzální a nastavená tak, aby bojovala proti cizorodým strukturám, které našemu tělu nejsou vlastní. Patří mezi ně nejrůznější bakterie, viry apod. Adaptivní imunita už je specifická a vzniká na základě rozpoznání konkrétní cizorodé struktury (patogenu), se kterým se dříve již setkala a už má „naučeno“, jak s ním bojovat. Typickou specifickou odpovědí je imunitní reakce naučená očkováním, kdy se při druhém setkání s patogenem tělo zachová tak, že nemoc nepropukne, protože tělo ví, jak s ní bojovat. Tento druh imunity využívá takzvané paměťové protilátky.

Lze imunitu opravdu posílit?
Často se v souvislosti s imunitou mluví o jejím posilování. Lze ale imunitu opravdu posilovat jako svaly? Správnější termín, který bychom měli užívat, je balancování, navozování rovnováhy, zefektivnění. Mohli bychom to přirovnat k trénování mozku. Při vyrovnávání imunity jde hlavně o to, aby obranyschopnost organismu fungovala správně, rychle a účinně.

Naprostým základem pro udržování efektivní imunity je zdravá strava, která zabezpečí všechny důležité vitaminy a minerální látky a dopřeje tělu i něco navíc – širokou škálu bioaktivních složek s antioxidačními, protizánětlivými i antivirovými účinky. Z toho důvodu neustále hovoříme o prospěšnosti ovoce, zeleniny, bylinek, ale i dalších rostlinných potravin v každodenním jídelníčku. V souvislosti s virovou nákazou, která nyní hýbe světem, se od začátku mluví hlavně o dvou esenciálních živinách: vitaminu D a omega-3 mastných kyselinách. Stále více a více indicií poukazuje na jejich důležitost v otázkách správně fungující imunity. Vitamín D získáváme v ideálním prostředí z 20 % ze stravy a z 80 % prostřednictvím slunečního záření. Pravdou ale je, že přes 90 % dětí a dospělých nemá podmínky pro to, aby se v jejich organismus vitamin D vytvořil. V této době (na podzim a v zimě) bychom ho tedy všichni měli přijímat ve formě doplňku stravy.

Omega-3 mastné kyseliny mají významné protizánětlivé účinky. Patří mezi esenciální živiny, které si tělo nedokáže vytvořit samo. Proto je důležitý jejich pravidelný příjem. Jednu ze tří těchto mastných kyselin získáváme z rostlinných zdrojů (ALA) a dvě (EPA, DHA) ze zdrojů živočišných s výjimkou mořských řas, které jsou velmi význam rostlinným zdrojem těchto látek. Denní potřebná a zároveň účinná dávka je 250 mg DHA a EPA. Tu by mělo pokrýt několik porcí rostlinné ALA (dokáže se v omezené míře přeměnit na EPA a DHA) a alespoň dvě větší porce EPA a DHA týdně – mořské ryby a některé mořské plody (losos, tuňák, sardinky, sledě, tresčí játra apod.). Vždy ale záleží na konkrétním jídelníčku každého z nás. Z toho důvodu si pravidelně dopřávejte, pokud to podmínky dovolí, pokrmy z kvalitních mořských ryb. I sardinková pomazánka se počítá! Pokud z nějakého důvodu pravidelný přísun omega-3 mastných kyselin nemáte, určitě je konzumujte prostřednictvím doplňků stravy. Velmi důležité jsou jak pro děti a seniory, tak pro těhotné a kojící ženy (pro které je suplement mnohdy vhodnější než čerstvá ryba, která může obsahovat nežádoucí látky jako těžké kovy).

Vedle vhodné stravy hrají roli i další faktory, především přiměřená pohybová aktivita, která by ale měla být pravidelná, nikoliv nárazová. Rovněž otužování, saunování, pobyt na čerstvém vzduchu v lesích a obecně v přírodě a samozřejmě do jisté míry i naše emoce a celkové pozitivní myšlení.

Co imunitě škodí
Potlačování, tedy protipól balancování, je zcela běžný jev, který se děje například prostřednictvím stresového hormonu kortizolu. Kortizol říká tělu, že je v dané chvíli nejdůležitější, abychom se zachránili (evolučně utekli z místa nebezpečí do bezpečí), a že ostatní tělesné procesy nejsou aktuálně podstatné – mezi ně patří trávení, vylučování, ale právě také imunitní odpověď. Proto nám civilizační stres, o němž se do omrzení mluví, tak škodí. Dlouhodobě podkopává naši obranyschopnost a přirozené pochody v organismu. Další negativním faktorem jsou chemické vlivy – cizorodé látky v prostředí, přemíra konzumace antibiotik, vysoká konzumace alkoholu, technologicky zpracovaná strava a samozřejmě drogy. 

Měli bychom se tedy snažit imunitu podporovat nejen různými „boostery“, ale i eliminací nežádoucích faktorů, které nás vrací o krok zpět. A to je většinou ta náročnější cesta. Brát si každý den několik tabletek s vitaminy a antioxidanty či vypít sklenici kefíru je přece jen rychlejší řešení. Vzdát se alkoholu nebo si zařídit v práci mírnější pracovní režim už se řeší hůře.

Bohužel ta opravdu efektivní řešení nebývají ta nejjednodušší. Imunitu nevyrovnáme za pět minut ani za jeden den. Je to soustavný proces, který může trvat týdny, měsíce nebo i delší čas. Vždy to ale stojí za to. V tuto dobu více než kdy jindy. Pevné zdraví!

• autor: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• foto: Shutterstock.com