Hledejme radost, svůj přirozený stav, v záklonech

01. 10. 2019


V aštanga józe se záklony učí až ve chvíli, kdy umíte perfektně předklony. Jsou i tací, kteří několik let drtí předklony a jejich guru, učitel, je do záklonu nepustí...

Stalo se to takhle… Pamatuji si, jak jsme stáli v jóga shale (sál) v jižní Indii v jednom ášramu. Čůrky potu nám všem stékali po těle, když jsme přecházeli mezi ásanami tvořící sekvenci pozdravu slunce. Lekce pokračovala přes stojné pozice, přes rotace, přes podezřele moc pozic otevírající ramena i kyčle. Došli jsme až k záklonům. Přes snadnější, jako je pozice kobry, bhujangásana, přes pozici kobylky, šalabásana, přes pozici luku, dhanurásany, přes most, setu bhandásana, až do úplného mostu. Urdhva dhanurásana. A tam se to stalo. V totálním záklonu jsem propukla v totální pláč. Euforii, která trvala několik následujících dní. Navenek by se mohlo zdát, že jsem si něco šlehla, ale stačilo se zaklonit.

Přirozený stav všech bytostí je stav lásky. V každém srdci je semínko, z kterého vyvěrá čistá láska a soucit se všemi bytostmi kolem. Jen u mnoha lidí se postupem času na ono semínko nabalují další a další vrstvy a všemožné vzorce. Představme si cibuli a její vrstvy. Představme si, že jí praxí záklonů postupně olupujeme. Postupně jí zbavujeme vrstev, až dojdeme k jádru. A když k němu dojdeme, mnohdy se stane, že propukneme v pláč. Pláč, který shazuje brnění, které jsem léta nosili.

Když je naše srdce plné lásky a soucitu, není místo pro nenávist.

Záklony nás mohou vzít na báječnou zážitkovou jízdu. Když je naše srdce plné lásky a soucitu, není místo pro nenávist, a jízda to může být vskutku nádherná. Avšak pozor! Pokud je naše srdce plné nenávisti, může se stát, že se všechny tyto emoce, které v sobě držíme, budou rvát na povrch. Záklony nás zvou do samotné anaháta čakry, duchovního srdce, která se nachází uprostřed hrudníku. Anaháta čakra je spojena s našimi karmickými vztahy s ostatními, o kterých se domníváme, že nám ublížili. Když se ohýbáme dozadu, vstupujeme do svého středu srdce a umožníme, aby se zkušenost těchto vztahů dostala na povrch. To může být velice děsivé, protože nás nutí vidět, že zdroj negativity je uvnitř nás, nikoliv u ostatních, o kterých si obvykle myslíme, že nám ublížili. Na světě však neexistuje nic jiného, než projekce našich vlastních myslí.

„Vnější svět není nic víc než tvá vlastní projekce. Projekce, která se zakládá na tvých myšlenkách a mentálním nastavení. Když je ve tvé mysli peklo, jak můžeš chtít vidět nebe? Když je ve tvé mysli nebe, dokonce i peklo pro tebe bude nebem.“ (Swami Satchidananda)  

V aštanga józe se záklony učí až ve chvíli, kdy umíte perfektně předklony. Jsou i tací, kteří několik let drtí předklony a jejich guru, učitel, je do záklonu nepustí. Avšak ve vinyasa józe, kterou jsem studovala a studuji já, jsou záklony v každé ucelené lekci. Je však potřeba projít určitými body, abychom se do záklonu bezpečně dostali. Nejdříve je potřeba prohřát celé tělo a rozhýbat páteř. K tomu nám slouží několik kol pozdravů slunce. Dále je třeba posílit nohy skrze sérii stojných pozic. Otevřít ramena i kyčle skrze variace bojovníků a vložení různých pozic zaměřené na ramena a kyčle do sekvence pozdravů slunce. Jako například pozice krávy, kdy sedíme na podlaze, pokrčíme obě nohy v kolenou a uložíme pravou patu vedle levé hýždě a naopak. Kolena se tak dostanou těsně nad sebe a my ve finále sedíme mezi patami. Co s rukama? Máme několik variant. Například je uložit do gesta z pozice orla či vést jednu ruku zespoda a druhou seshora a chytit se za zády. V této pozici je dobré setrvat alespoň pět dechů na každou stranu. Doporučuji však klidně dechů deset. Dobré je také do celé hodiny zařadit předklony před záklony, neboť předklony protahují a otevírají zadní stranu těla. Poté mezi předklony a záklony vložit neutralizační pozici, jako je třeba stoj na hlavě, kdy se páteř nachází ve vertikální poloze. No a poté hurá na zákony. Začínáme u méně obtížných po ty více obtížné. Důležité je, abychom nemíchali předklony a záklony! Představme si páteř jako kancelářskou sponku. Pokud jí budeme ohýbat na střídačku jedním a druhým směrem, jednou se zkrátka přesně v tom místě ohybu zlomí. A tak je to i s naší páteří, proto mne mí učitelé učili projít nejdříve všemi předklony, poté všemi záklony. Či naopak. Hlavně však nemíchat.

V záklonech, jako i v jiných pozicích, je třeba stálého, hlubokého dechu. Obecně nás nádech otevírá, tedy s nádechem vstupujeme do záklonů a s výdechem zůstáváme a uvolňujeme to, co uvolnit lze. Třeba výraz v naší tváři a srdce samotné. Celou praxi prohloubíme tím, když si právě v záklonu v duchu sami pro sebe řekneme s nádechem žehnám ti či miluji tě a s výdechem jméno člověka, který nám přijde na mysl. Nemusí to být však pouze člověk, kterého je jednoduché milovat. Může to být člověk, s kterým pro nás není snadné vyjít. A pak jen pozorujme, co se v nás děje…

„Rozhodl jsem se jít s láskou; nenávist je příliš těžké břemeno.“ (Dr. Martin Luther King, Jr.)

 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket