Filipíny – ráj nejen pro jógu

20. 07. 2018


Co nelze na Filipínách vynechat, je dechberoucí podmořský život, kdy můžete plavat se želvami, žraloky, při šnorchlování máte pocit, že jste v obrovském nádherném akváriu, a při potápění spatříte téměř vše, o čem se potápěči sní, včetně krásných korálových útesů...

Když jsem v roce 2005 vzala na záda batoh a poprvé odletěla do jihovýchodní Asie, ani náhodou mě nenapadlo, že tato část světa mě osloví natolik, že se sem budu vracet znovu a znovu a že o mnoho let později sbalím vedle batohu také spoustu kufrů, 2 děti, podložku na jógu a spolu s manželem odletíme do země, která má velmi podobnou vlajku jako my, na pár let žít.

Filipíny jako část světa na dočasné žití byly vlastně mým splněným přáním, a přestože přišly o pár let a 2 děti později, než jsem si vysnila, byla to velká výzva. Rozhodování, zda odjet, nebo zůstat, nebylo lehké právě s ohledem na malé děti, rodinu, přátele, dům a lekce jógy, které jsem v Čechách vedla. Zároveň jsem uvnitř moc dobře věděla, kam mě to táhne, a uvědomila jsem si, že je to moc krásná lekce „nelpění“ na lidech, věcech, okolnostech a zároveň obrovská škola pro nás i děti. Možnost poznat jiný kus světa nejen z pohledu turisty, ale zároveň z pohledu člověka, který tu žije, a pro mě osobně to byla krásná příležitost být o kousek blíž józe, kterou miluji, kterou žiji a pro kterou jsem si chtěla vyšetřit mnohem víc času, než jsem měla možnost v Čechách.

Asi právě proto, že rozhodnutí bylo srdcem, naše přestěhování bylo lehké nejen pro nás, ale i pro děti, které si zvykly téměř okamžitě, zamilovaly si nový domov, nové kamarády a všechno, co jim nová země nabízí. Vše přijímají zcela přirozeně, bez hodnocení a předsudků.

Let na Filipíny, které nemají žádnou pozemní hranici s jiným státem, trvá o pár hodin víc v porovnání se zbytkem jihovýchodní Asie, v letadle nebo přestupem na letišti strávíme zhruba 20 hodin, ale protože dlouhý let je zpravidla v noci, cesta nám vždy uteče velmi rychle.

Sedm tisíc ostrovů

Na Filipínách nenajdeme úžasné starobylé chrámy jako v jiných, často buddhistických nebo hinduistických zemích jihovýchodní Asie, protože Filipíny jsou z 90 % křesťanskou zemí, ve které se mísí vliv španělské a americké kultury z dob, kdy byly jejich kolonií. Nenajdeme tu ani mnoho historických památek, i kostely jsou často nově postavené, ale všechno vrchovatě nahrazují neuvěřitelně milí lidé, stále teplé počasí a fantastická příroda, která se dá obdivovat na více než sedmi tisících tropických ostrovů, z nichž každý ostrov je jedinečný, každý má svoji atmosféru, své zvyky, svá lákadla, přičemž jedno mají společné. Všechny jsou překrásné a každý má co nabídnout. 

Mezi jednotlivými ostrovy se dá cestovat prostřednictvím nízkonákladových leteckých společností nebo typickými barevnými filipínskými loděmi s tzv. vahadly po stranách, což je dobrodružství samo o sobě. Lodě jsou často přeplněné, vahadla na stranách rozráží vlny, které poté cákají přes loď, a využití záchranné vesty na filipínských lodích rozhodně nevnímám jako něco zbytečného.

Tricykly a jeepney

Manila, kde žijeme, je město ležící na největším ostrově Luzon s více než 12 miliony obyvatel a největší hustotou lidí na světě. Asi první, co zde Evropana zarazí již cestou z letiště, je zdejší doprava, která je v našich očích více než jen hustá. Silnice jsou přeplněné auty, motorkami, na nichž jezdí o mnoho více lidí a věcí, než by se nám zdálo, že se na ně vejde, „tricykly“, což je v Asii oblíbená motorka s postranním vozíkem, ve kterém jezdí různý počet osob, zvířat a věcí, a určitě se nedá přehlédnout filipínská specialita, kterou jsou tzv. „jeepney“, což jsou staré džípy, které tu zanechala americká armáda po druhé světové válce, jsou předělané na malé autobusy a zajišťují zde něco jako městskou hromadnou dopravu. Jeepney jsou hodně viditelně nazdobené, každý má jiný design a společné mají hlavně to, že jsou nepřehlédnutelné, barevné a že v nich opět jezdí mnohem více lidí, než je jejich kapacita, a že nemají žádný jízdní řád ani zastávky. Staví na místě, kde je zrovna potřeba, takže často i každých pár metrů.

Doprava v Manile nás učí trpělivosti a vnitřnímu klidu víc než cokoli jiného. Po pár výletech jsme zjistili, že čas strávený na cestě nemá nic společného s počtem kilometrů, že pár kilometrů může trvat i několik hodin, a jen obdivujeme filipínské řidiče, kteří jsou i v několikahodinových zácpách v naprostém klidu, a učíme se od nich. Až zde nám došlo, jak důležité je si uvědomit, že i cesta je cíl, a netrápit se něčím, co stejně nemáme možnost ovlivnit. Pro lepší představu – cesta z našeho bytu na letiště může trvat dvacet minut, stejně jako tři hodiny, a tak je třeba si vždy připravit dostatek času a trpělivosti.

Přírody, parků, případně nějakých hezkých zelených míst k odpočinku v Manile moc nenajdeme, ale stačí vyjet pár kilometrů za město a deficit po přírodě je uspokojen plnými doušky.

Aktivní sopky, rýžové terasy a průzračné moře

Velkým přírodním divem jsou sopky, kterých je na Filipínách spousta a jsou častým terčem našich výletů. K některým se dá dojít pěšky, k některým vyjet na koních a k jedné z nejničivějších sopek v historii Filipín, Mount Pinatubo, jsme se přiblížili téměř měsíční krajinou džípem, který již pamatoval spoustu cest a spoustu let, ale o jehož údržbě zřejmě nemůže být ani řeč, protože jsme v každé díře měli pocit, že jeho střecha skončí na našich hlavách. Nicméně každá sopka budí obdiv, a zaplní váš fotoaparát překrásnými snímky, a také respekt, protože spousta z nich je stále aktivních a v minulosti napáchala mnoho škod.

Mezi další lákadla Filipín patří rýžové terasy v horách na severu ostrova Luzon, které byly založeny před více než 2000 lety, a jsou dokonce zapsané v seznamu Unesco, množství národních parků, z nichž musím vyzvednout Čokoládové hory (Chocolate Hills) na ostrově Bohol, které tvoří více než 1200 kopečků kuželovitého tvaru, jejichž vrcholek se v období sucha zbarví do čokoládova, a přestože my jsme je viděli v období dešťů zelené, nedalo se od nich odtrhnout. Zmínit musím i nejdelší podzemní řeku na světě na ostrově Palawan, ve které můžete alespoň pár kilometrů prozkoumat z lodičky plující jeskyní.

Co nelze na Filipínách vynechat, je dechberoucí podmořský život, kdy můžete plavat se želvami, žraloky, při šnorchlování máte pocit, že jste v obrovském nádherném akváriu, a při potápění spatříte téměř vše, o čem se potápěči sní, včetně krásných korálových útesů.

Na spoustě ostrovů jsou samozřejmostí čistě bílé pláže s tyrkysovým mořem, obrovskými mušlemi, spoustou palem, v jejichž stínu se dá relaxovat nebo se zhoupnout v sítích.

Úsměvy a zpěv Filipínců

Při cestování po ostrovech se setkáváme s místními lidmi, kteří žijí tak skromný život, jak si jen dokážeme představit, a přesto jsou neuvěřitelně milí, vstřícní a usměvaví. Za těch několik měsíců, co zde bydlíme, jsem si nevšimla rozčíleného nebo nepříjemného Filipínce. Všechny situace berou s úsměvem a klidem, dokonce i negativní zprávy, kdy nám říkají, že něco nejde, říkají s očima dokořán a úsměvem na rtech. Filipínská žena, která nás provázela džunglí obutá v obyčejných a už léta pamatujících žabkách, sem tam poponesla i naše děti, celou cestu, kdy my jsme funěli vedrem i náročným terénem, šla s lehkostí, klidem, s úsměvem a to ji ještě čekala pěší cesta domů dalších šest kilometrů za svými šesti dětmi.

Snad všichni Filipínci krásně a rádi zpívají a tančí, takže není nic zvláštního na tom, vidět na parkovišti před obchodem tančit skupinu prodavačů v obědové pauze,případně při příchodu do cukrárny vidět cukráře tančit naučenou choreografii s obrovským nadšením a radostí. Dokonce i sportovní hry ve školce jsme zahajovali naučenou písní a choreografií a vlastně tomu byla dána mnohem větší pozornost než samotným soutěžím. Téměř každý večer si můžete na ostrovech užít živou hudbu a místní tance, kdy krásně nazdobené a nalíčené ženy i muži tančí, vískají, přeskakují do rytmu bambusové tyče a ještě to všechny turisty moc rádi učí.

Jóga na Filipínách

První, co jsem po příletu a zabydlení v Manile začala hledat, byla samozřejmě jóga. Najít v tak velkém městě klid na jógu není nic složitého. Asi jako v dnes už téměř každém velkoměstě i zde je spousta jógových studií, která jsou svým designem, nabídkou i kvalitou lekcí srovnatelná s jógovými studii u nás, a protože úředním jazykem na Filipínách je angličtina, lekce jsou vedeny v anglickém jazyce, ve kterém se s většinou Filipínců alespoň na základních věcech lze domluvit téměř všude.

Protože se věnuji aštanga józe, navštěvuji převážně tyto lekce, kdy se ve studiích střídají mysore lekce (každý praktikuje sám za přítomnosti učitele), s lekcemi vedenými v angličtině nebo v sanskrtu, stejně jako v Čechách nebo kdekoli jinde. Na lekcích se potkávám s naprosto stejně naladěnými lidmi, kteří mají rádi jógu, její filosofii, zpívání manter, užívají si svoji praxi jógy s pokorou a respektem, a můj hlavní poznatek již po prvním týdnu byl ten, že Filipínci jsou velmi štíhlí, málokdy již na pohled osvalení, ale jsou neuvěřitelně flexibilní a hlavně ukáznění, chovají se s velkým respektem k učiteli, kterého bezmezně obdivují a poslouchají. Já jsem zvyklá se často ptát, proč mám co dělat, u nich jsem se zatím s žádným podobným dotazem nesetkala.

Přestože nejvíc jógových studií se nachází v hlavním a zároveň největším městě, v Manile, čím dál více resortů vzniká i na menších ostrovech, které jsou oblíbené právě pro jógové retreaty, k nimž zdejší teplé počasí v kombinaci s atmosférou u tyrkysového moře úplně vybízí. Jógové resorty na ostrovech nabízí možnost účastnit se relaxačního víkendu nebo celého týdne s jógou, několikadenních detoxikačních programů s jógou a zdravou stravou, ale zároveň tu probíhají také delší pobyty, v průběhu kterých lze absolvovat i náročnější učitelské tréninky snad všech možných druhů jógy s filipínskými učiteli, ale i západními učiteli, kteří sem přijíždějí jógu učit. Učení se jógy je často spojeno se surfováním, potápěním a cestováním po ostrovech.

Filipíny jako zemi vhodnou k procestování bych určitě doporučila všem, kteří rádi poznají jiný kus světa, lákají je překrásné pláže v kombinaci s kouzelnou přírodou a milými lidmi, a pokud by si pobyt rádi zpestřili jógou, určitě najdou spoustu jógových resortů přímo u pláže, kde se mohou věnovat sami sobě v klidu ostrova, s velkým výběrem čerstvého ovoce a asijského jídla.

 

  • autor: Hana Seifrtová
  • foto: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket