Durga – matka má, žena tvá, děsivá i ochranná

21. 07. 2016


Procházela se tmou. Možná tmu přivolala na svět právě ona. Zrádná a pravdivá. Bděla nad neživým a rodícím se na hraně úsvitu. Čekala na mě. Byla nesmírná. Byla děsivá. Byla moje.

Když jsem dorazila do západního Bengálska, okamžitě jsem pocítila, že jsem se právě dostala do oblasti, které vládne především ženská bohyně. Projížděli jsme přeplněné ulice plné sladkého vonného kouře a z rozsvěcených chrámů se linula světla a všudypřítomné zpěvy. Zastavili jsme se na břehu Gangy u jednoho z mnoha ghátů, akorát zapadalo slunce, všude okolo byl neodmyslitelný indický ruch. Do temně zbarvené vody se právě potápěla jedna ze soch ženské bohyně. Lidé okolo bubnovali a zpívali, jiní poklidně seděli a dívali, se jak socha i slunce společně mizí na dně řeky. „Má-Durga,“ zašeptal mi kdosi: „všemocná, děsivá ochranitelka.“ Tak jsem se o ní poprvé dozvěděla. Byl mi tehdy vyprávěn příběh jedné z nejuctívanějších hinduistických bohyní a stalo se to v Kalkatě, v její pokrevní domovině. Ucítila jsem chvění, neboť ona byla nesmírná, hrůzostrašná a nádherná. Začala jsem studovat, co pro nás její archetyp znamená.


Zrození válečnice
K tomu, jak se Durga (doslovně „nepřemožitelná“, „těžko přístupná“) dostala na svět, se vztahuje několik mýtů. Tím obecně nejznámějším je zrození Durgy jako mocné nelítostné válečnice. Mytologické příběhy vyprávějí, že kdysi dávno žil jeden démon Mahišasur, který se dlouze modlíval k Brahmovi. Byl natolik vytrvalý, až se mu sám Brahma zjevil v lidské podobě a nabídnul mu, že mu splní jeho přání. Mahišasur požádal o nesmrtelnost, tak aby ho nikdy nikdo nemohl přemoci. Nejprve se tomu Brahma bránil, snad tušil, že Mahišasurovy záměry jsou nečisté. Proto mu Brahma odpověděl takto: „Staneš se nesmrtelným a žádný muž či bůh tě nebude moci porazit.“ Mahišasur začal své moci brzy zneužívat. Měl schopnost měnit se v býka i v člověka („mahiš“ – býk, „asur“ – démon). Začal dobývat zemi a poté i nebe, chtěl donutit odejít i samotné bohy. Bohové se zalekli, protože nikdo, ani Brahma, neměl moc Mahišasuru porazit.


Nastalo velké setkání Brahmy, Višnua a Šivy. Rozhodli sami ze sebe stvořit novou energii, světlo, které vloží do těla krásné ženy, jejíž moc se bude šířit celým vesmírem. Její obličej formoval Šiva, její vlasy Yama, paže vytvořil Višnu a tak to pokračovalo dále. Z nejsilnějších mužských zbraní a předností byla vytvořena mocná ničivá i roditelská ženská energie. Když byla Durga stvořena, začali ji navštěvovat různí bohové a každý z nich jí dal jednu ze svých nejsilnějších zbraní. Višnu jí dal „sudaršhan čakra“, nebezpečný disk. Od Šivy dostala „trišul“, jeho trojzubec. Vayu jí dal svůj luk a šípy. Durga byla stvořena s deseti rukama a v každé z nich držela tu nejmocnější zbraň. Jejím vozidlem i ochráncem se stal lev. Dřívější mýty popisují tygra nebo leoparda. Durga s Mahišasurou bojovala devět dní a devět nocí (stejný počet dní proto také trvají každoroční oslavy jejího vítězství Durga puja). Mahišasur byl poražen a rozhodně to nebylo jediným vítězstvím Durgy. Bohy i zemi nadále chránila proti destruktivním silám a démonům. Durga je vnímána také jako kosmická královna, ochranitelka dharmy, ženská podoba Višnua.


Démon Durga
Jiný, méně známý mýtus (Skanda purána), popisuje, že kdysi dávno démon zvaný Durga ohrožoval svět. Šiva požádal svou ženu Párvatí, aby si tohoto démona podřídila. Párvatí na sebe vzala podobu bojovnice a démona, který se proměnil v býka, porazila. Poté v sobě Párvatí měla již vždy aspekt Durgy. Snad proto je Durga i Kálí vnímána jako Šivova manželka, jedna z temných bojovných podob Párvatí.
Když se Durga rozběsnila na bitevním poli, často sama ze sebe vytvořila další bojovnice. Jedna z nejznámějších temných podob rozběsněné Durgy je Kálí. Tyto nebezpečné smrtící podoby bojovnic se nejčastěji objevují v bitvě v počtu sedmi a hlouběji symbolizují Durginu temnotu v žízni po odplatě, divokosti a krvežíznivosti. Durga se během bitvy stane tak temnou a nebezpečnou, že se před ní zalekne i sama temnota.


Durga je proto spojována s instinktivní přírodou. Mnohé mýty ji propojují s horami, většinou s Himálajemi. Často se o ní říkalo, že přebývá v horách Vidhya, kde byla uctívána horskými kmeny. Ačkoliv je Durga krásná, její síla pramení z divokosti a nepředvídatelnosti.
V textu Deví Máhátmya se o ní říká, že prostoupila základy kosmu, sama ho spoluvytvořila v souladu s cyklickou tvořitelskou a ničitelskou hinduistickou kosmologií a pak svět a universum pomáhala ochraňovat a opět jej ničila. Můžeme zde zase pociťovat silný aspekt Šivy v ženské podobě. Deví Máhátmya říká: „Přestože je věčná, bohyně se projevuje a vyjevuje stále znova, aby ochránila svět a jeho chod.“ Stejně tak se Durga stala osobní ochranitelkou všech těch, kteří se nebojí zasvětit jejímu uctívání a obětování celý svůj život. K těmto uctívačům se neotočí zády, bude pečovat o jejich potřeby a nezměrně je ochraňovat.


Durga má nesčetně mnoho vrstev. Dotýká se hlubiny ženské síly, překračuje veškerá myslitelná společenská tabu. Stává se poslední záchranou mužského božského universa, zároveň je také jeho tvořitelkou i matkou všech lidí. Prostupuje přírodu a je silně ztotožňována se silou Prakrti. Vyvěrá z ní univerzální dynamicky nezkrotná ženská síla Šakti. Durga je někdy nazývána Mayou, obsahuje v sobě sílu stvoření a prohlídnutí stejně jako moc uvrhnout mysl a stvoření v iluzi.


Jakožto udržitelka a pečovatelka kosmického řádu, která je propojena s Prakrti – s fyzickým hmotným světem jako takovým, je roditelkou všeho stvoření, a právě proto má schopnost veškeré stvoření vyživovat a pečovat o něj. V Bengálsku je Durga pociťována jako matka („Durga Mata“), rodič, který nikdy neopustí své dítě a bude o něj pečovat a bránit ho. Když přijde někdo, kdo chce jejímu dítěti ublížit, tak se rozběsní a zničí ho. Bengálci považují Durgu nejenom za matku všech lidí, ale také za matku bohů u bohyň a veškerého stvoření. Její jméno je vyslovováno s láskou a bázní.


Slavnosti vítězství Durgy
Každoročně se po celé Indii konají velké slavnosti vítězství Durgy nad démony. Jednou z nejznámějších destinací je především západní Bengálsko – Kalkata, kde se vždy v polovině října na devět dní a devět nocí postaví nepředstavitelně reálné velkolepé kulisy chrámů, všude vzniknou nadživotní sochy Durgy. Veškeré tyto umělecké objekty jsou celoroční prací vyhlášených umělců z celé Indie. Město zhmotní přítomnost Durgy a promění se v mytologický svět zázraků tvoření a ničení. Dlouho očekávaný festival je vždy provázen vlnami barev, hudby, radosti a všudypřítomného veselí. Jedna z mých dalších indických cest mě příští rok zavede právě na tuto slavnou Durga puju v Kalkatě.


Stojím na břehu Gangy a socha Durgy – ničitelky, tvořitelky, matky a ženskosti se právě dotknula dna. Přestože ji už nevidím, stále cítím, že je s námi, kdesi pod hladinou, společně s tisíci dalšími sochami jejího vyobrazení, stráží Gangu, Indii, svět i hvězdy nad námi. Již s váháním vyslovuji její jméno, ačkoliv cítím, že bych si přála, aby se také mně zjevila v lidské podobě a zeptala se mě na mé přání. Pokud chceme Durze věnovat myšlenku, mantru, píseň, měli bychom tak dělat vědomě, protože skrze její symbol přichází na svět dravá stinná, ochranitelská moc. Chceme-li, aby o nás pečovala její mateřská podoba a hlubině vyživila naši duši, měli bychom být připraveni na to, že má právo zaplavit celou naši bytost, naše myšlení i konání. Durga je tajemstvím, které se výjimečně za určitých okolností nechá na malou chvíli poznat, aby nás mohlo zasáhnout, proměnit i uklidnit.

 

  • autorka: Tereza Ghose
  • www.taite.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

 

Zdroje:
Blanka Knotková-Čapková a kol.: Obrazy ženství v náboženských kulturách, 2008
David R. Kinsley: Hindu Goddesses, 1988
Ó matko Lakšmí, dej mi dar – magické obřady bengálských žen: z bengálštiny přeložila Hana Preinhaelterová, 2007
Osobní poznámky z Kalkaty, duben 2015


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket