Na jaře a na podzim dochází každý rok k tomu, že slunce přechází přes rovník. V tom okamžiku hovoříme o rovnodennosti, která, jak název napovídá, znamená, že den a noc jsou rovné – tedy stejně dlouhé. K tomuto úkazu dochází koncem zimy, začátkem jara, koncem léta a začátkem podzimu. Nyní nás čeká rovnodennost podzimní, což znamená, že léto dosahuje svého vrcholu a od této chvíle, tedy od tohoto přelomu, už se bude počasí stále více přibližovat zimě.

Svátek sklizně a úrody
Podzimní rovnodennost znamená, že světlo a tma jsou v rovnováze. Staří Keltové proto tento den oslavovali svátkem duality a také sklizně a úrody. Říkalo se mu Alban Elved nebo Mabon a jeho symbolem bylo jablko představující nový život. Oslava jablek ale měla i praktický význam, protože právě jablka, společně s vinnou révou, byla plodinami, které se v tomto období nejvíce sklízely.

Poděkování za úrodu a prosby za plodný nadcházející rok
V rámci Mabonu dávní Keltové oslavovali matičku Zemi a dary, které jim během roku a léta díky ní spadly do klína, a žehnaly jí a bohům Země, aby byla stejně plodná i nadcházející rok. Oslavovaly se také poslední teplé letní dny, tancovalo se kolem ohňů a popíjela se první mladičká vína a medovina. Mezi typickými plodinami, které se podávaly na mabonových oslavách, byly vedle jablek a vína také dýně, mrkev, brambory, ořechy, cibule, jablečný zkvašený mošt (dnešním jazykem cider) a koláče pečené z jablek.

Místo květiny na hrob jablko
Během oslav spjatých s Mabonem Keltové také chodívali na hřbitovy a místo květin na ně pokládali jablka. Ta sloužila jako oběť pro bohy a kromě toho vyjadřovala, že živí na mrtvé stále myslí, nezapomněli na ně a touží se s nimi zase setkat (o následujícím keltském svátku Samhainu).

Nástup hodů a kvasů neboli hodokvasů
Na tyto prastaré rituály potom lidová tradice navázala slavnostmi, posvíceními a hody, které souvisely s ukončením letní sezóny a sklízením úrody. Plodiny, jako je nová mouka, jablka, víno a další se podávaly v rámci hostin, s kterými byly nedílně spjaty také kvasy. Během nich se úroda nakládala, nechávala kvasit, zavařovala a všemožně jinak zpracovávala tak, aby v pozdějším čase mohla fungovat jako zásoba na dlouhou a tuhou zimu a pomohla toto nesnadné období přečkat. Kromě kvasů s hodováním souvisely také průvody v typických krojích a ochutnávání prvních vín. Tyto tradice přetrvaly dodneška, kdy jsou známy jako vinobraní.

Vděčnost jako význam oslavy
Významem hodování ale nebyla konzumace sama o sobě jako spíše vyjádření vděčnosti a také utužení rodinných i sousedských vztahů a vazeb, protože samozřejmě oslavovala vždy celá vesnice pohromadě. V tomto směru bychom si z dávných tradic mohli vzít příklad a naplánovat si na září společné akce s rodinou a přáteli, kdy si budeme užívat přítomnosti milovaných osob a klidně jim i vděčnost za to, že je máme a jsou nám nablízku, vyjádříme nahlas. Nechme po vzoru našich předků vstoupit do svých životů vděčnost a uvidíme, jak je prozáří. Zevnitř.

• autorka: Kateřina Hájková
• fotografie: Shutterstock.com

Oslavte ROVNODENNOST v neděli 22.9.2024 s Energy Studiem v překrásném pražském Lobkowiczkém paláci v rámci akce Jóga Celebration. Jógou vás provede Václav Krejčíke, Jakub Šamberger a Katka Bílková. Přihláška zde.