BLESKOVĚ
Pránájáma a dech 28. 04. 2020 PDF Tisk

Dech je nyní mnohem vzácnější...

Svěží jarní vzduch plní naše nosy rozkoší plnou vůní probouzející se přírody. Venku jsme sice kvůli současné pandemii nového typu koronaviru nuceni dýchat přes roušky, vůně jara však hravě pronikne i přes ni, rozhodneme-li se, že ji ucítíme. A šťastlivci, kteří mají zahrádku, terasu nebo balkon, mohou jarní vzduch do plic nasávat i bez roušky.

Dech je nyní mnohem vzácnější...

„Dýchání zásadním způsobem ovlivňuje náš život. Můžeme po týdny nepožívat pevnou stravu, po několik dní můžeme nepít. Nedýchat můžeme jen několik minut,“ říká André van Lysebeth.

Dech má v józe veliký význam. Lze říci, že kolem dechu se v podstatě točí celá jógová praxe. Dech je průvodcem, který nás přivádí ke koncentraci do vlastního nitra. Dech je ukazatelem správnosti provádění jógových ásan – jsme-li v poloze, která není pohodlná, poznáme to jednoduše: nemůžeme volně dýchat. Dech umí uklidnit, pohladit, aktivizovat. Okysličuje mozek, orgány, svalstvo a rozvádí po našem těle životadárnou energii. Bez dechu by nebylo člověka, bez dechu by nebylo jógy, bez dechu by nebylo ničeho.

Jak někdo může „neumět“ dýchat?
Často se mluví o tom, že mnoho lidí neumí dýchat. Jak je to možné? Vždyť dýchání je samozřejmé a přirozené. Dechové pohyby vykazuje již plod v matčině těle. Jak by potom někdo mohl neumět dýchat? Jóga rozeznává tři klasické způsoby dýchání – do břicha, do hrudníku a do klíčních kostí. Spojí-li se všechny v jednu dechovou vlnu, dochází k plnému jógovému dechu, který zapojuje celé plíce i bránici a zásobuje tělo maximálním množstvím kyslíku. Když se mluví o tom, že někdo „neumí dýchat“, má se zpravidla na mysli, že dýchá mělce – pouze do klíčních kostí – a nedostatečně tak využívá kapacitu plic, které „neprovětrá“ tak, jak potřebují.

Sledování dechu a dráhy, kterou v těle vykonává
Prvním i posledním záměrem jógové praxe je přivést praktikujícího k vědomí dechu a dráhy, kterou v těle vykonává. Což je jedna z nejjednodušších a nejefektivnějších meditačních technik. Zaujmete pohodlnou a stabilní polohu, kde vás neruší úsilí, jež musí svalstvo vynaložit na její vykonání, a kde můžete tímto uvolněnou energii směřovat k pozornosti na dech a dráhu, již v těle vykonává. Zavřete oči a sledujete dech. Kudy do těla vstupuje a kudy z něj vystupuje. Jakou má při tom teplotu. Jaké části těla se dechových pohybů účastní. Kdy a kde vzniká potřeba nádechu a výdechu. Odkud přichází. Všímáte si dechu a myšlenky necháváte volně plynout jako vlnky v klidné řece a nevšímáte si jich. Jednou se třeba řeka uklidní úplně a bude jako zrcadlo. To ale není cílem cesty. Cílem je ona praxe sama. Cílem je ona sama cesta. Vědomí dechu a dechových pohybů.

Dech jako život
Ve své moudré knize Učím se jógu hovoří Lysebeth o důležitosti dechu. Nejen pro jógu, ale pro život celkově. Píše, že s kyslíkem souvisejí všechny životní jevy a procesy. Protože bez kyslíku není života. Dech zásobuje buňky kyslíkem prostřednictvím krve. Nedostane-li se k nim okysličená krev, zemřou. Stačí, aby se k nim dostala krev s nedostatkem kyslíku, a jejich životnost je okamžitě snížena. Miliardy buněk, které nám slouží každý den, každou hodinu, minutu, sekundu, závisí na kyslíku jako na zdroji života. A čím více jim ho dodáme, tím více prospívají. Tím lepší je naše zdraví fyzické, mentální i psychické. Tím více máme síly, energie a chuti do života. Tím optimističtější, uvědomělejší, veselejší, klidnější a spokojenější jsme. Zásobování kyslíkem, na nějž mají buňky právo, jim můžeme zajistit jen jedním jediným způsobem: dechem, který plně využije kapacitu plic a zapojí bránici. Takový dech dává život, a to doslova. Věnujme mu proto pozornost, kterou si zaslouží. Věnujme skrze něj pozornost, kterou si zasloužíme, sami sobě.

 

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

 

Objednat předplatné