„Dýchání zásadním způsobem ovlivňuje náš život. Můžeme po týdny nepožívat pevnou stravu, po několik dní můžeme nepít. Nedýchat můžeme jen několik minut,“ říká André van Lysebeth.

Dech má v józe veliký význam. Lze říci, že kolem dechu se v podstatě točí celá jógová praxe. Dech je průvodcem, který nás přivádí ke koncentraci do vlastního nitra. Dech je ukazatelem správnosti provádění jógových ásan – jsme-li v poloze, která není pohodlná, poznáme to jednoduše: nemůžeme volně dýchat. Dech umí uklidnit, pohladit, aktivizovat. Okysličuje mozek, orgány, svalstvo a rozvádí po našem těle životadárnou energii. Bez dechu by nebylo člověka, bez dechu by nebylo jógy, bez dechu by nebylo ničeho.

Jak někdo může „neumět“ dýchat?
Často se mluví o tom, že mnoho lidí neumí dýchat. Jak je to možné? Vždyť dýchání je samozřejmé a přirozené. Dechové pohyby vykazuje již plod v matčině těle. Jak by potom někdo mohl neumět dýchat? Jóga rozeznává tři klasické způsoby dýchání – do břicha, do hrudníku a do klíčních kostí. Spojí-li se všechny v jednu dechovou vlnu, dochází k plnému jógovému dechu, který zapojuje celé plíce i bránici a zásobuje tělo maximálním množstvím kyslíku. Když se mluví o tom, že někdo „neumí dýchat“, má se zpravidla na mysli, že dýchá mělce – pouze do klíčních kostí – a nedostatečně tak využívá kapacitu plic, které „neprovětrá“ tak, jak potřebují.

Sledování dechu a dráhy, kterou v těle vykonává
Prvním i posledním záměrem jógové praxe je přivést praktikujícího k vědomí dechu a dráhy, kterou v těle vykonává. Což je jedna z nejjednodušších a nejefektivnějších meditačních technik. Zaujmete pohodlnou a stabilní polohu, kde vás neruší úsilí, jež musí svalstvo vynaložit na její vykonání, a kde můžete tímto uvolněnou energii směřovat k pozornosti na dech a dráhu, již v těle vykonává. Zavřete oči a sledujete dech. Kudy do těla vstupuje a kudy z něj vystupuje. Jakou má při tom teplotu. Jaké části těla se dechových pohybů účastní. Kdy a kde vzniká potřeba nádechu a výdechu. Odkud přichází. Všímáte si dechu a myšlenky necháváte volně plynout jako vlnky v klidné řece a nevšímáte si jich. Jednou se třeba řeka uklidní úplně a bude jako zrcadlo. To ale není cílem cesty. Cílem je ona praxe sama. Cílem je ona sama cesta. Vědomí dechu a dechových pohybů.

Dech jako život
Ve své moudré knize Učím se jógu hovoří Lysebeth o důležitosti dechu. Nejen pro jógu, ale pro život celkově. Píše, že s kyslíkem souvisejí všechny životní jevy a procesy. Protože bez kyslíku není života. Dech zásobuje buňky kyslíkem prostřednictvím krve. Nedostane-li se k nim okysličená krev, zemřou. Stačí, aby se k nim dostala krev s nedostatkem kyslíku, a jejich životnost je okamžitě snížena. Miliardy buněk, které nám slouží každý den, každou hodinu, minutu, sekundu, závisí na kyslíku jako na zdroji života. A čím více jim ho dodáme, tím více prospívají. Tím lepší je naše zdraví fyzické, mentální i psychické. Tím více máme síly, energie a chuti do života. Tím optimističtější, uvědomělejší, veselejší, klidnější a spokojenější jsme. Zásobování kyslíkem, na nějž mají buňky právo, jim můžeme zajistit jen jedním jediným způsobem: dechem, který plně využije kapacitu plic a zapojí bránici. Takový dech dává život, a to doslova. Věnujme mu proto pozornost, kterou si zaslouží. Věnujme skrze něj pozornost, kterou si zasloužíme, sami sobě.

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com