sobota 2. 11. 2024
Nikdy jsem si nenechala číst z ruky. Nebyla jsem za jasnovidcem ani kartářkou. Když se ale na jógovém workshopu objevila možnost zakusit čtení čaker, spontánně jsem se přihlásila. Netušila jsem vůbec, do čeho jdu…
Většina těch, kteří se zabývají jógou, o čakrách něco málo ví. To něco málo se může skládat z opravdu základních informací, že jde o energetická centra v našem těle, že těch základních je sedm a že jsou umístěna kolem páteřního kanálu (sušumna nádí). Eliminují každá svou specifickou barvu a jsou spojené s jednotlivými částmi fyzického i psychického těla. A hlavně – je dobré je mít zářící a v harmonii. I s tímto lehkým povědomím o čakrách je možné se odevzdat do rukou čteče čaker. I když, pokud se ve své energetické mapě chcete zorientovat snadněji, doporučuji si přečíst i něco víc…
Dokážeš si to představit?
Lehám si na podložku a „čtenářka čaker“ mě přikrývá dekou. Nalaďuje meditativní hudbu. Potom mi pokládá ruce na oblast srdeční čakry (anaháty) a já slyším její hlas: „Teď se napojím na tvou srdeční čakru.“ Její dech je blízko. Teplo z jejích dlaní je syté. Zahřívá celé tělo. Najednou se jí začne vyjevovat obraz, který mi slovy ilustruje. „Vidím zahradu porostlou květy. Jsou tam levandule, růže, hortenzie. Je to divoká zahrada, bujná, živá. Je slunný den. A v ní bílý altán. Uvnitř toho altánku vidím dívku. Má dlouhé vlasy a na hlavě slaměný klobouk. A točí se dokola.“ Cítím se klidná, jako při meditaci. Pod víčky se mi ten obraz vyjevuje úplně snadno. „Dokážeš si to představit?“ zeptá se mě. Jen lehce přikývnu. „Co při tom obrazu cítíš?“ Odpovídám, že hravost, a terapeutka přitaká. Ještě chvíli si o obrazu povídáme, než se vydá za další mojí čakrou, za dalšími obrazy a příběhy.
Poetické obrazy, ale také temné filmy
Na cestě krajinou čaker potkávám zpívající vlčici, loďku na klidném jezeře za noci plné hvězd a v záři měsíce, pole s vlčími máky, ale také plačící dívku, která se schová na stromě. Když obrazu nerozumím, terapeutka se může podívat dál. Jaký je příběh dívky? Co se jí stalo? Terapeutka vypráví barvitě, jako by popisovala film. Poslouchám, představuji si a napadá mě otázka, jakou roli tady hraji já. Pak ale zjišťuji, že není potřeba se identifikovat s postavou v příběhu. Jde o metafory, které mohou mít různé významy. Je jen na nás, abychom našli svou vlastní interpretaci. A právě v ní, myslím, leží klíč k otevření našich tajných dveří. Tak jako u jiných přístupů, které pracují s vaší myslí, ať je to psychoterapie, či koučink, najdete své slabé místo jenom vy.
Nebojte se hororů
Jak ale dál s těmito obrazy pracovat? Co když se při čtení čaker nebudete dívat na žádné romantické filmy, ale na horory, se kterými si nebudete vědět rady? To je obava, která je namístě. „Je na zkušenosti terapeuta, aby obrazy, které vidí, podával tak, aby vás nevyděsil. Když vidím temný obraz, vždy se snažím na něm vyzdvihnout něco pozitivního tak, aby klient vnímal celou kompozici obrazu. Právě díky tomuto momentu může dojít ke změně,“ říká terapeutka. „Čtení čaker není však samo o sobě proces, který by čakry harmonizoval, ale je nástrojem k jejich harmonizaci. Léčebný proces může nastat jedině skrze pochopení. Jen tehdy, když vidíme světlo i stín, jsme schopni najít příčinu. Právě díky tomuto momentu může dojít ke změně,“ říká terapeutka. „Čteč čaker by neměl otevřít těžký problém a nechat odcházet člověka vyděšeného. Zároveň by neměl klientovi radit, předkládat mu své teorie a interpretace. Jde o podání ruky, odkrytí a pojmenování metafory jeho vnitřního života.“
Okultismus, nebo odkrytí světa za zrcadlem
Sama jsem člověk, kterého zajímá svět za zrcadlem. Zároveň mám ale vždy zdrženlivý přístup. Ráda tenhle svět zkoumám, ale nevěřím každému. Ptám se terapeutky, zda pro čtení čaker musí mít nějaké jasnovidné schopnosti. Odpovídá, že nikoli. Vše se naučila na několika seminářích u své učitelky Ma Prem Sugandho, která žila mnoho let v indické Puně u samotného Osha. Používá techniku napojení se na čtenou bytost – tzv. synchronicitu, a vnímá její energetické pole pomocí třetího oka. Někteří čteči prý nevidí obrazy, ale mohou vidět barvy, slyšet zvuky nebo cítit vůně. Odcházím příjemně zklidněná, jako bych právě dočetla knihu, zároveň však přeci jen trochu v rozpacích, protože ta kniha byla o mně. Několik otázek, na které chci dál hledat odpovědi, ve mně opravdu zůstává, ačkoli si zároveň stále nejsem jistá, zda dokážu uvěřit, že je možné vidět tak daleko. Pokud se mě tedy na závěr zeptáte, zda bych čtení čaker doporučila... Myslím, že pro pragmatiky a vyznavače logiky pravděpodobně čtení čaker nebude. Ale pro ty, kteří holdují intuici a dovolí druhému vstoupit do hlubin svého nitra, může být čtení čaker kvalifikovaným terapeutem minimálně ještě dlouho vibrující a možná i transformativní zážitek.