Psyché&Duše 09. 11. 2019 PDF Tisk

Co mě naučil můj pes

Ti nejlepší učitelé života nemusí být vždy povolaní učitelé, velmi často jsou to bytosti mnohem prostší...

Co mě naučil můj pes

Ve svém životě jsem měla to štěstí potkat spoustu moudrých a úžasných učitelů. Říká se, že často nečekáte, že to budou právě oni. Když jsem se setkala se svým nynějším učitelem, myslela jsem si, že v roli učitelky a pečovatelky budu já. Časem se ale ukázalo, že to je právě naopak. Dnes je to přesně jeden rok, co se má učitelka narodila, má krásně modré oči, její jméno je Joey a je to sibiřský husky.

Je to opravdu jedinečná slečna, tak proč jí nevěnovat náš dnešní článek?

Zde je pár lekcí, které mě naučila.

Lekce č. 1 – Ráno je nejlepší část dne

Sama sebe považuji za ranní ptáče. Večer jdu brzy do postele a ráno brzy vstávám. I když mi rána nijak nevadí, tak mi chvilku trvá, než rozlepím oči a tak nějak pochopím, že je ráno. Většinou si řeknu: „Panebože, já chci ještě spát.“ Od té doby, co jsme si Joey přivezli domů, tak spí pod závěsem u okna. Asi aby viděla, co se děje venku. A jen co uslyší budík, vystřelí k posteli a začne se radovat. Jediné, na co se zmůžu, je vystrčit ruku a začít ji drbat, ale ona poskakuje, dělá pozici štěněte a tančí štěstím. Když rozlepím oči, tak vidím její výraz, který říká: „Tak co teď? Co se bude dít? Co budeme dneska dělat?“ Je opravdu vděčná za každé ráno a nemůže se dočkat toho, co nový den přinese.

Lekce č. 2 – Ctím přítomný okamžik a jeho potřeby

Je známo, že psi žijí přítomným okamžikem. Co si ale často neuvědomujeme, je, že ho i ctí. Měla jsem tu čest dívat se, jak Joey roste. Když byla ještě chlupatá koule, tak často spala. A šla spát vždy, když věděla, že to potřebuje. Pravděpodobně si nikdy neřekla, že by měla jít uklízet, když ví, že potřebuje spát, aby vyrostla ve zdravého krásného psa. Jak rostla, síly jí přibývaly, ale i tak bylo vidět, že ctí své potřeby v daný okamžik. Když je třeba běžet, tak běží, když je potřeba zpomalit, tak zpomalí. A jsou dny, kdy ví, že potřebuje dočerpat energii, a pak to je pěkný lenoch.

Lekce č. 3 – Jsem tady, abych byla milována

Joey věří, že je zde proto, aby ji všichni milovali, a nikdy o tom nepochybuje. Vidí člověka a hned za ním běží, aby výměna lásky mohla proběhnout. Má to tak i se psy. Nikdy ji ani nenapadlo, že by ji někdo nemusel mít rád. Vždyť pro co jiného jsem tady než pro lásku?

Lekce č. 4 – Jsem krásná

Nikdo jí nikdy neřekl, jak by měla vypadat, ani jí nikdo neukázal obrázky jiných psů, aby věděla, kam má se svým vzhledem směřovat. Prostě se narodila a milovala sama sebe a tím dovolila ostatním, aby ji obdivovali.

Lekce č. 5 – Jídlo nadevše

Asi jako pro každého pejska, jídlo je pro ni opravdový požitek. Těší se na něj a udělá si na něj čas, ať se děje, co se děje. Ať dělá cokoliv, když slyší zacinkat misky, všeho zanechá a jde pilně vyživit své tělo.

Lekce č. 6 – Svoboda

Pohled na ni, když běží lesem, vítr jí fouká do srsti a uši vlají… to je k nezaplacení. Úplně cítíte tu svobodu bytí a sdílíte ji s ní. Myslím si, že svoboda je pro ni nejdůležitější a také největší dar.

Lekce č. 7 – Hra: koření života

Hrát, objevovat, zkoumat. Život je zábava. Je plný překvapení a nových věcí. Ať už jsou to sněhové vločky, koberce či lidské boty. Vždy je tady něco, co je potřeba objevit, s čím se seznámit, a o tom je přece život, anebo ne?

Lekce č. 8 – Buďme spolu

Jelikož je Joey husky, její smysl pro smečku je velmi silný a smečka je pro ni nadevše. Co opravdu miluje, je, když jsou všichni spolu doma, přitulí se k sobě na gauči a prostě jen tak jsou.

Objednat předplatné