Co dělat a nedělat při dysfunkci SI skloubení – 1. část

07. 08. 2018


Přinášíme vám první díl z mini-série článků zaměřených na problematiku SI skloubení, tzv. esíčka. První díl je zaměřený na obecné informace, rozpoznání problémů a self-diagnostiku...

Sakroiliakální skloubení (tzv. SI skloubení nebo SI kloub) je pro mnoho cvičitelů jógy stále opředené tajemstvím. Hodně o něm mluví, radí, jak pro jeho zdraví správně cvičit, a přitom ani někdy přesně netuší, kde se nachází a jak pracuje. Vědomosti kolem anatomie těla a funkce jednotlivých částí se v praxi jógy v posledních letech výrazně zlepšily, stále ale nevěnujeme SI kloubu dostatečnou pozornost, dokud necítíme varovnou bolest.

Páteř je s pánevní kostí propojena křížovým kloubem. Toto spojení se v latině nazývá os sacrum, křížová kost. V podstatě se jedná o prodloužení bederní páteře. SI kloub je sice označován za tuhý, ale je to právě on, který při chůzi pomáhá přenášet sílu při nárazech do těla a rozptýlit je. Působí jako tlumič a přispívá k udržení rovnováhy i správného těžiště.

Dojde-li k dysfunkci SI skloubení, není síla při nárazech distribuována optimálně. Pak samozřejmě přichází nepříjemná bolest, a to nejčastěji v dolní části zad. Dle fyzioterapeuta Billa Reifa mohou bolet i hýždě nebo svaly ve stehnech. Někdy bývá dysfunkce doprovázena také pícháním v kyčlích a častější potřebou močení. U žen může zhoršovat menstruační bolesti.

Většina fyzioterapeutů, chiropraktiků a osteopatů vidí dysfunkci SI skloubení jako jeden z hlavních zdrojů bolesti zad. Ale není tomu tak u všech. Pacienti často obdrží řadu různých diagnóz, než se dopracují k té správné. Je pravděpodobné, že jedním z důvodů, proč někteří lékaři SI kloub tak trochu „přehlížejí“, může být ten, že je obepnutý silnými vazy a moc se nehýbe. Přesto, že jeho pohybový potenciál není příliš velký, jeho funkce je velmi důležitá. Kolem něj se nachází velké množství nervů, a proto i malé nesrovnalosti v mechanice mohou vyvolat podráždění.

Bill Reif navíc dodává, že pohybové rozmezí SI kloubu může být větší, než se domníváme. Starší nebo méně pružní lidé sice mohou mít pohyb kloubu omezený, ale ti flexibilnější, a zejména se jedná o ženy, mohou mít rozmezí pohybu naopak větší.

Rizikové faktory

Za hlavní rizikové faktory dysfunkce SI kloubu označuje Reif těhotenství a porod. Mezi běžně uváděné pak patří jakékoliv činnosti, které umisťují pánev do asymetrické polohy: zejména nošení zátěže na jedné ruce a podobné. Patří sem také každodenní činnosti jako řízení, zahradničení, zametání, luxování, ale i tanec, bowling, golf nebo tenis. K dysfunkci SI mohou vést i zranění, pády a jiné úrazy.

I aktivity, při kterých zatěžujeme obě strany těla rovnoměrně, jako je plavání, běh, bojová umění nebo jóga, mohou přispět k dysfunkci, pokud nejsou prováděny správně. Veškerá fyzická aktivita musí vycházet z pevného základu, ze kterého pohyb vytváříme. Pokud tělesné jádro není dostatečně silné, pánev může být při zatížení nestabilní a vychýlená.

Patříte-li mezi ty, kteří mají diagnostikovanou dysfunkci SI skloubení, pak vám zde přinášíme několik rad a triků, jak zmírnit příznaky a zabránit bolesti zad při cvičení jógy. Než se jimi začnete řídit, myslete však na to, že bolesti zad mohou být způsobeny různými vlivy a následující doporučení nemusí vždy pomoct. Záleží na správné diagnóze, která vychází z odborných testů a vyšetření.

Zarovnání: Neutrální pozice pánve a křížové kosti

SI dysfunkce souvisí s asymetrií pánve. Pokud máte bolesti v zádech, následující dva testy vám pomohou případnou asymetrii lépe identifikovat:

  1. Lehněte si do pozice šavásany (pozice mrtvoly) a položte si prsty na přední stranu kyčlí. V ideálním případě by měly být vyrovnané. Je jedna kyčel posazená blíž k vašim ramenům? Není posunutá blíže ke stropu, zvedá se od země?
  2. Posaďte se s nataženýma nohama před sebe jako v pozici dandásana. Podívejte se na vnitřní stranu kotníků, jestli jsou vzájemně zarovnány. V ideálním případě budou oba dva ve stejné vzdálenosti od kyčlí. Nebo se vám zdá jedna noha delší než druhá?

Může se stát, že i když necítíte bolest v zádech, vidíte asymetrické postavení těla. Nelekejte se, nemusí se hned jednat o IS dysfunkci. Řada lidí má mírnou asymetrii a nulové příznaky. Například sportovci nebo lidé s větší fyzickou zátěží mají větší pravděpodobnost, že na sobě symptomy zaznamenají.

Když jsou asymetrie těla doprovázeny bolestí, zaměřují se odborníci většinou na navrácení symetrie. „Lidem, kteří trpí IS dysfunkcí, nemůžeme ale prostě říct, aby srovnali pozici svých kyčlí nebo kotníků. Nebudou toho schopni,“ říká k tomu Reif. „Potřebují manuální manipulaci, speciální cvičení,“ dodává. Některé techniky mohou být prováděny jako forma samoléčby, ale je důležité vědět jak, abychom si nezpůsobovali další bolest a nepřetížili svaly a klouby. Pokud cviky nepomáhají, vždy se poraďte se svým fyzioterapeutem nebo lékařem.

 

V následujících dvou dílech se dočtete:

 - Techniky cvičení na doma

 - Co nedělat během praxe jógy

 - Co dělat během praxe jógy

 - Co dělat, ale s velkou opatrností

 - Každodenní rituály pro zdravé SI

 

  • přeložila a zpracovala: Jana Ondrejechová
  • zdroj: yogainternational.com
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket