Roční období 09. 07. 2023 PDF Tisk

Červenec: Měsíc sklizně, pomoci a putování

Pro nás dnes červenec představuje začátek letních prázdnin a dobu, kdy se vyráží na dovolené. Nese se tedy ve znamení odpočinku. Pro naše předky ale červenec odpočinkový rozhodně nebyl: právě tehdy se totiž nejvíce pracovalo na poli a děti měly prázdniny proto, aby mohly pomáhat rodičům a prarodičům.

Červenec: Měsíc sklizně, pomoci a putování

Již samotný počátek července se tak nese v duchu pomoci. Vzpomeňme proto v jeho první den na sebe i své blízké a zamysleme se nad tím, jak bychom sobě i jim mohli pomoci k hluboké vnitřní spokojenosti, nezávislé na ničem vnějším.

To nejcennější, co můžeme darovat, je náš čas
Ten nejcennější dárek, který můžeme věnovat někomu, na němž nám záleží, je náš čas. Věnujme jej sobě a přemýšlejme o čase, který trávíme sami se sebou, jako o čase, který trávíme s nejbližším člověkem. Sdílejme se sebou své obavy, nejistoty i radosti a úspěchy. Přijímejme se takoví, jací jsme, a uplatňujme ahimsu vůči sobě i vůči okolí.

Ptejme se, zajímejme se, pomáhejme si
Pokud nežijeme na vesnici, nepotřebují naši rodiče a prarodiče pomoci se sklizní na poli. Můžeme jim ale pomoci s něčím jiným. Zeptejme se jich, zajímejme se o ně, dejme jim čas na to zformulovat odpověď a nespěchejme od nich. Ujasněme si záměr, s nímž pomoc chceme nabídnout: Je to pomoc pro pomoc, nezištná, nebo pomoc, za kterou, byť podvědomě, požadujeme nějaké oplacení?

Pomoc pro pomoc, čas pro radost
Najděme si čas pro radost, kterou tím uděláme, pomáhejme pro spokojenost, kterou tím navodíme – blízkým, sobě a navzájem. Skrze onu radost a spokojenost se spojíme sami se sebou, s našimi blízkými i s generacemi před námi, pro něž bylo takové jednání přirozené. Potřebovaly jej, neobešly by se bez něj, lidé byli zvyklí spolu trávit čas a rodiny se sdružovaly mnohem více než dnes.

Připravme společně džem nebo sirup
Pokud máme zmínit konkrétní aktivitu, tak aktuálně u silnic vidíme spoustu prodejců jahod a blíží se i čas, kdy budeme obdobně potkávat prodejce meruněk. Domluvme se s babičkou či maminkou nebo s oběma, nakupme sladké ovoce a připravme společně džem. Nasbírejme mátu či meduňku a přichystejme společně lahodný sirup, který osvěží jako součást domácích limonád. Takových letních aktivit, kdy si vzájemně pomůžeme a strávíme spolu pěkný čas, existuje celá spousta. Jde jen o to je chtít hledat a nacházet.

Pouť jako cesta
Kromě sklizní a vzájemné pomoci byly pro naše předky významným letním aspektem také poutě. My si dnes pod slovem „pouť“ představíme zejména veselici plnou stánků s občerstvením, atrakcí a nahlas hrající hudby prolínající se s technologicky zesíleným hlasem provozovatelů zvoucích lidi na své atrakce. Tato událost na určitém místě je ale jen jednou stránkou významu slova „pouť“. V prvé řadě se jedná o cestu – cestu odněkud někam, obvykle na svatá místa, ale také k sobě samému. A právě takovou, nikdy nekončící poutí je i jóga.

Dovolená jako cesta do vlastního nitra
Smyslem pouti bylo nejen navštívit svaté místo (u nás se pořádaly především poutě svatojánské, mariánské či svatováclavské), ale také zocelit sebe sama při překonávání překážek, které nás po cestě potkají, srovnáváním se se situacemi, které nastanou, a získáváním nadhledu a opory v sobě samém v prostředí, které je neznámé. V tomto smyslu se takovou poutí do nitra sebe sama může stát i zdánlivě obyčejná letní dovolená. Všímejme si tendencí svého chování a myšlení, sledujme, jak se v kterých situacích chováme, ptejme se, proč je nám něco příjemné a nepříjemné. Poznávejme se, respektujme se, učme se žít se sebou v souladu a spokojenosti.

  • autor: Katřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné