Červéné víno

30. 12. 2015


O víně, a to hlavně červeném, a jeho zdravotních účincích toho bylo již napsáno hodně. Faktem zůstává, že společnost, vědci ani lékaři se ještě neshodli na jednotném názoru ohledně povahy těchto účinků. Jeden týden vystoupí renomovaný lékař a hlásá " Pijme víno - 1 láhev denně ve dvou je tak akorát." Druhý den se dočteme opoziční názor jiného renomovaného odborníka, že je to holý nesmysl....

Milovníky tohoto lahodného moku snad potěším, protože společnost je stále nakloněna k verdiktu "ANO" - mírná (střídmá – tedy 1-2 sklenky, pro ženy do 2 dcl, pro muže do 4 dcl) konzumace vína má pozitivní vliv na naše zdraví. Z účinků stojí za to určitě vypíchnout prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Na tomto místě je však také třeba upozornit, že jakmile se střídmá konzumace překlopí v nadměrnou (což může pro ženu znamenat více jak 4 dcl vína denně), pozitivní zdravotní účinky se mohou stát velmi rychle negativními.

Novodobý výzkum započal v době, kdy byl detailněji odhaleno složení co se fytonutrientů a jiných látek týče. Velký impuls tomu dodalo také definování tzv. Francouzského paradoxu – ačkoli Francouzi jako národ relativně hodně kouří a konzumují v poměru k ostatním národům velké množství nasycených tuků (hlavně máslo, sýry, vepřové...), výskyt kardiovaskulárních onemocnění a problémů s tím spojených je u nich nepoměrně nižší. A právě tento paradox se přisuzuje hojné konzumaci červeného vína. Ačkoli toto tvrzení nebylo lékařsky doloženo, odstartovalo vyšší zájem o účinky vína jako takového a jeho konzumace tím ještě vzrostla.

Co vše víno obsahuje?

Víno je složeno z více jak 600 látek, z nichž hlavními složkami jsou voda, ethanol, glycerol, sacharidy a nejrůznější druhy kyselin a fenolických látek. A právě poslední zmíněné jsou nyní intenzivně studovány. Můžeme je rozdělit na flavonoidy (asi 85 % fenolických látek) a jiné (ne však méněcenné). Mezi nejvýznamnější flavonoidní látky v červeném víně patří kvercetin, různé antokyaniny a flavony. Mezi nejvýznamnější zástupce neflavonoidních struktur patří věhlasně známý resveratrol. Důvod, proč se zde bavíme hlavně o červeném víně je ten, že bílé víno obvykle obsahuje až desetkrát menší obsah těchto fenolických látek, avšak mnohé studie naznačují, že v některých účincích je na tom lépe právě víno bílé. Ani zde se tedy společnost neshodne.

Resveratrol

Je to hlavně tato látka, obsažená v červeném víně, které je připisována účinnost francouzského paradoxu. Nutno podotknout, že jeho koncentrace značně závisí na typu hroznů a jejich zpracování, takže ne každá láhev má stejný (účinný) obsah. Mimo víno jsou jejími zdroji i arašídy, kokosový prášek nebo různé lesní plody. Mezi jeho proklamované vlastnosti patří schopnost tlumit zánět, stabilizovávat hladinu glukózy, chránit kardiovaskulární systém a působit chemopreventivně. Vybírejte tedy kvalitní vína z dobře známých oblastí a obloukem se vyhýbejte levným a podezřelým kouskům.

Flavonoidy

Mezi nejvýznamnější flavonoidy, zastoupené v červeném víně patří rozhodně kvercetin, myricetin a kaempferol. Kvercetin je navíc významným antioxidantem, avšak přesný mechanismus jeho účinků ještě nebyl objasněn.

Vliv konzumace červeného vína na zdraví

Mezi udávané účinky (a že jich není málo) střídmé konzumace vína na naše zdraví patří:

  • snížení rizika srdečního infarktu
  • snížení rozvoje kardiovaskulárních onemocnění
  • snížení rizika vzniku a rozvoje rakoviny
  • prevence diabetu
  • prevence vzniku a rozvoje osteoporózy
  • prevence vzniku a rozvoje neurodegenerativních onemocnění

 

Závěrem

Stoprocentní jistotu, že střídmá konzumace červeného vína pozitivně ovlivňuje zdraví z mnoha hledisek, zatím na základě studií dostat nemůžeme. Dobrou zprávou však zůstává, že vše tomu nasvědčuje :)

 


Jóga Dnes Konference
Mala Collective
Energy Studio jd
JógaMarket