středa 29. 11. 2023
BLESKOVĚ
Je leden. Čas, kdy má mrznout. Čas, kdy zemědělská půda odpočívá a načerpává sílu. Přesto všechno se v regálech našich obchodů objevují zářivé jahody, borůvky, maliny, oranžové pomeranče a grapefruity, zralá-nezralá manga, exotické plody a další. Je to přirozené? Může ještě něco takového být zdraví prospěšné?
Ovoce a zelenina jsou neoddiskutovatelně považovány za zdravé potraviny, které bychom měli alespoň v pěti porcích denně konzumovat co nejčastěji. Tak nám to říká Světová zdravotnická organizace (WHO), tak nám to říká zdravý selský rozum a tak se to také povětšinou snažíme dodržovat. Je tu ale velké ale. Není kus jako kus. Sami to jistě znáte, pokud jste navštívili země a místa, které jsou domovinou některých, pro nás dovozových, plodin. Zelenina, hlavně ovoce, tam chutná úplně jinak. Plody jsou mnohem chutnější, šťavnatější a také výživnější. A právě ta poslední vlastnost je záležitostí, o které se moc nemluví.
Při návštěvě běžného obchodu se sortiment zeleniny a ovoce v průběhu roku moc nemění. Možná na podzim přibydou dýně, v červnu rebarbora, v chřestové sezóně zase chřest. Základní plodiny jsou však dostupné po celý rok – papriky, rajčata, okurky, salát, brambory... Při bližším prozkoumání zjistíte, že země původu jsou stále podobné – Itálie, Španělsko, Polsko.. Je to z toho důvodu, že většina těchto plodin se pěstuje na plantážích a ve sklenících po celý rok tak, aby byla zabezpečena rovnoměrná distribuce k odběratelům, léto-neléto, mrazy-nemrazy. Může být ale takto vypěstovaná zelenina a ovoce zdraví prospěšná? Může obsahovat stejné množství vitamínů a minerálů jako sluncem ošlehané rajče z řeckých ostrovů? Zdlouhavý převoz a skladování v chladících boxech se velmi projevuje na výsledném nutričním profilu plodů. Není to hezké říkat „nahlas“, ale často pak jíme jen obarvenou vodu z plodů, ze kterých už vyprchala dobrá polovina zdraví prospěšných látek.
Kvalita běžně dostupné zeleniny a ovoce v zimních měsících se tedy pohybuje stejně jako teplota někde okolo bodu mrazu. To ale neznamená, že bychom se jich měli vzdát. Je mnoho jiných možností a přístupů, které nám zajistí vitamíny a bioaktivní látky i v zimě. Zde je několik rad:
Mražená a konzervovaná zelenina u nás nemá dobrou pověst i přesto, že nejen v zimě může být často nutričně mnohem výživnější, než zelenina čerstvá. V létě tedy myslete na zimu a udělejte si zásoby do mrazáku. Máte spolehlivý zdroj či si pěstujete zeleninu přímo na zahrádce? Pak neváhejte a co nejvíce si ji zamrazte. Skladování v mrazáku také ničí obsah vitamínů, za předpokladu, že jsou ale plody hluboce zmraženy a spotřebujete je do 7 měsíců, uchovají si ještě minimálně 80 % toho, co měly před zmražením. Bát se nemusíte ani běžné mražené zeleniny od kvalitních výrobců – plody jsou mraženy ihned po sklizení, na rozdíl od distribuce čerstvého ovoce a zeleniny si tedy zachovají mnohem víc cenných látek.
Snažte se zařadit do jídelníčku co nejvíce pokrmů, které jsou pro to období přirozené. Pozměňujte skladbu vašeho jídelníčku dle ročního období a nesnažte se zařazovat po celý rok stejné plody. Jako zdroj vitamínu C, který je důležitý hlavně pro udržení si zdravé imunity, konzumujte domácí kysané zelí a pickles (kvašená zelenina), které jsou pro toto období nejpřirozenější. Citrusy nejsou dobrým a spolehlivým zdrojem vitamínu C z důvodu jejich způsobu pěstování a dovážení. V žádném případě to pak nejsou ani tetrapakové pomerančové džusy.
Zavařování džemů či zeleninových směsí je dalším způsobem, jak si přenést trochu toho léta do zimy. V chladných měsících pak můžete připravovat celou škálu pokrmů, do kterých zavařenou zeleninu využijete. Pokrmy budou teplé, výživné a VAŠE.
Nepropadejte panice, když nedodržíte oněch doporučených pět porcí denně. Já stejně jako u konzumace ryb říkám: Dopřávejte si do syta, když můžete a když jsou potraviny kvalitní. Když je nedostatek, uskromněte se a vyčkejte. I kdybyste za celý leden nesnědli ani jedno čerstvé rajče, ani jednu papriku, opravdu se nic nestane. Uvařte si raději čaj ze sušených šípků a dejte si k tomu 2 lžíce domácího rakytníkového sirupu, který jste si buď připravili v létě a nebo koupili od zaručeného výrobce. Hledejte alternativy.
Ve svém stravování se vždy snažte najít rovnováhu a harmonii a řiďte se zdravým selským rozumem. Každá potravina má své a jen některé lze opravdu zaškatulkovat jako „zdraví prospěšné“ a „zdraví škodlivé“. I obyčejné rajče, postříkané pesticidy s malou rankou, ve které se zatím pro oko neviditelně rodí plíseň, se může stát zdraví škodlivé. Vybírejte tedy pečlivě a pamatujte na zlaté pravidlo, že méně je někdy více.
Objednat předplatné
