Ovoce a zelenina jsou neoddiskutovatelně považovány za zdravé potraviny, které bychom měli alespoň v pěti porcích denně konzumovat co nejčastěji. Tak nám to říká Světová zdravotnická organizace (WHO), tak nám to říká zdravý selský rozum a tak se to také povětšinou snažíme dodržovat. Je tu ale velké ale. Není kus jako kus. Sami to jistě znáte, pokud jste navštívili země a místa, které jsou domovinou některých, pro nás dovozových, plodin. Zelenina, hlavně ovoce, tam chutná úplně jinak. Plody jsou mnohem chutnější, šťavnatější a také výživnější. A právě ta poslední vlastnost je záležitostí, o které se moc nemluví.

Při návštěvě běžného obchodu se sortiment zeleniny a ovoce v průběhu roku moc nemění. Možná na podzim přibydou dýně, v červnu rebarbora, v chřestové sezóně zase chřest. Základní plodiny jsou však dostupné po celý rok – papriky, rajčata, okurky, salát, brambory... Při bližším prozkoumání zjistíte, že země původu jsou stále podobné – Itálie, Španělsko, Polsko.. Je to z toho důvodu, že většina těchto plodin se pěstuje na plantážích a ve sklenících po celý rok tak, aby byla zabezpečena rovnoměrná distribuce k odběratelům, léto-neléto, mrazy-nemrazy. Může být ale takto vypěstovaná zelenina a ovoce zdraví prospěšná? Může obsahovat stejné množství vitamínů a minerálů jako sluncem ošlehané rajče z řeckých ostrovů? Zdlouhavý převoz a skladování v chladících boxech se velmi projevuje na výsledném nutričním profilu plodů. Není to hezké říkat „nahlas“, ale často pak jíme jen obarvenou vodu z plodů, ze kterých už vyprchala dobrá polovina zdraví prospěšných látek.

Kvalita běžně dostupné zeleniny a ovoce v zimních měsících se tedy pohybuje stejně jako teplota někde okolo bodu mrazu. To ale neznamená, že bychom se jich měli vzdát. Je mnoho jiných možností a přístupů, které nám zajistí vitamíny a bioaktivní látky i v zimě. Zde je několik rad:

1. Přestaňte se bát mražené a konzervované zeleniny!

Mražená a konzervovaná zelenina u nás nemá dobrou pověst i přesto, že nejen v zimě může být často nutričně mnohem výživnější, než zelenina čerstvá. V létě tedy myslete na zimu a udělejte si zásoby do mrazáku. Máte spolehlivý zdroj či si pěstujete zeleninu přímo na zahrádce? Pak neváhejte a co nejvíce si ji zamrazte. Skladování v mrazáku také ničí obsah vitamínů, za předpokladu, že jsou ale plody hluboce zmraženy a spotřebujete je do 7 měsíců, uchovají si ještě minimálně 80 % toho, co měly před zmražením. Bát se nemusíte ani běžné mražené zeleniny od kvalitních výrobců – plody jsou mraženy ihned po sklizení, na rozdíl od distribuce čerstvého ovoce a zeleniny si tedy zachovají mnohem víc cenných látek.

2. Přijměte zimu takovou, jaká je.

Snažte se zařadit do jídelníčku co nejvíce pokrmů, které jsou pro to období přirozené. Pozměňujte skladbu vašeho jídelníčku dle ročního období a nesnažte se zařazovat po celý rok stejné plody. Jako zdroj vitamínu C, který je důležitý hlavně pro udržení si zdravé imunity, konzumujte domácí kysané zelí a pickles (kvašená zelenina), které jsou pro toto období nejpřirozenější. Citrusy nejsou dobrým a spolehlivým zdrojem vitamínu C z důvodu jejich způsobu pěstování a dovážení. V žádném případě to pak nejsou ani tetrapakové pomerančové džusy.

3. Zavařujte!

Zavařování džemů či zeleninových směsí je dalším způsobem, jak si přenést trochu toho léta do zimy. V chladných měsících pak můžete připravovat celou škálu pokrmů, do kterých zavařenou zeleninu využijete. Pokrmy budou teplé, výživné a VAŠE.

4. Dodržujte pravidlo, že méně je někdy více.

Nepropadejte panice, když nedodržíte oněch doporučených pět porcí denně. Já stejně jako u konzumace ryb říkám: Dopřávejte si do syta, když můžete a když jsou potraviny kvalitní. Když je nedostatek, uskromněte se a vyčkejte. I kdybyste za celý leden nesnědli ani jedno čerstvé rajče, ani jednu papriku, opravdu se nic nestane. Uvařte si raději čaj ze sušených šípků a dejte si k tomu 2 lžíce domácího rakytníkového sirupu, který jste si buď připravili v létě a nebo koupili od zaručeného výrobce. Hledejte alternativy.

Ve svém stravování se vždy snažte najít rovnováhu a harmonii a řiďte se zdravým selským rozumem. Každá potravina má své a jen některé lze opravdu zaškatulkovat jako „zdraví prospěšné“ a „zdraví škodlivé“. I obyčejné rajče, postříkané pesticidy s malou rankou, ve které se zatím pro oko neviditelně rodí plíseň, se může stát zdraví škodlivé. Vybírejte tedy pečlivě a pamatujte na zlaté pravidlo, že méně je někdy více.

• autor: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com