Roční období 05. 03. 2022 PDF Tisk

Březen jako měsíc půstu a rozjímání

Zatímco únor se nesl ve znamení masopustních hodů a veselic, březen již přináší zklidnění jako výraz úcty k novému životu i k Ježíši Kristu, který byl na Velký pátek o Velikonocích ukřižován. Toto období má v křesťanské tradici významné místo a zvyklostí, která prolíná i všemi ostatními tradicemi, je právě půst.

Březen jako měsíc půstu a rozjímání

Když se dnes řekne půst, zřejmě si představíme nějakou detoxikační kúru, během níž pijeme jen vodu a kterou držíme proto, abychom se zbavili přebytečných kilogramů, případně podpořili odplavení nečistot z těla pryč. Když se ale k něčemu takovému skutečně odhodláme, možná si dříve či později všimneme, že ono odříkání se neprojevuje pouze na schránce fyzické, ale i na naší psychice – připadáme si více spojení sami se sebou, možná že jsme klidnější a můžeme více přemýšlet s jasnou hlavou, meditace dostává další rozměr, fyzická praxe je intenzivnější.

Sedm postních týdnů má vést k rozjímání o Bohu
A přesně to je důvod, proč se půstům věnovali i naši předkové: V křesťanské tradici je totiž předvelikonoční postní doba, která trvá přesně 46 dní, tedy 7 týdnů, věnována rozjímání o Bohu a smyslu života. Půst má vést k celkovému zklidnění, jehož navození usnadní právě skutečnost, že se vzdáme něčeho, co nás od těchto bohulibých cílů v běžném životě může odvádět. Protože jedním ze sedmi smrtelných hříchů je i obžerství, kam spadá rovněž alkohol, vzdávali se lidé v půstu zejména masových pokrmů a alkoholu, což platí v podstatě dodnes.

Každý se měl vzdát něčeho, co pro něho není nezbytné
Na rozdíl od moderních detoxů byla doba tradičního půstu přesně vymezena a v křesťanské tradici to platí dodnes. Nemusíte navíc úplně přestat jíst a žít jen na vodě, postačí, když se na 7 týdnů vzdáte něčeho, co pro vás není nezbytné, bez čeho se dokážete obejít. Samozřejmě se může jednat o alkohol a maso, jako tomu bylo dříve, zrovna tak ale můžete zvolit například i půst elektronický, kdy se během postní doby zřeknete třeba kontrolování sociálních médií nebo omezíte užívání elektronických zařízení. Myšlenka přitom zůstává pořád stejná: Vzdát se něčeho, bez čeho se dokážeme obejít, a přiblížit se tak sami sobě, Bohu, smyslu života, zjistit, co je skutečně důležité a na čem skutečně záleží.

O nedělích se půst dodržovat nemusel
Postní doba začínala půlnocí na Popeleční středu, kdy muselo utichnout veselí spojené s masopustem. Den, na který připadá Popeleční středa, se rok od roku mění, je tedy pohyblivý, což závisí na začátku samotných Velikonoc, od něhož se určuje. Když se od velikonoční neděle odečte 6 nedělí bude Popeleční středa tou, která nastane před první postní nedělí, tedy Černou. Postních nedělí je celkem 6 a jejich názvy se mohou v jednotlivých krajích lišit:

  • První, Černá: Název získala podle černého oděvu, který ženy nosily na znamení smutku za utrpení Ježíše Krista. Černá také symbolizuje půst, pokání a zklidnění.
  • Druhá, Pražná: Pražila se naklíčená zrna.
  • Třetí, Kýchavá: Kýchání lidem připomínalo morová onemocnění, a protože tato neděle spadala právě do jejich období, začalo se jí říkat Kýchavá. Aby odehnali všechny zlé nemoci, měli lidé za zvyk přát si v tento den pevné zdraví.
  • Čtvrtá, Družebná: Chodilo se na návštěvy, chlapci žádali své vyvolené o ruku, domlouvaly se svatby.
  • Pátá, Smrtná: Pojmenování souvisí s vynášením smrtky, Morany, koncem zimy a začátkem jara, nového života.
  • Šestá, Květná (také Palmová či Beránková): Připomíná Kristův vjezd do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy. V našich končinách se místo palmových listů vystavují kočičky, proutky jívy.

Nelišila se však zvyklost, že o všech postních nedělích bylo možné půst přerušit a užít si dosyta všeho, co měli lidé rádi.

  • autor: Kateřina Hájková
  • foto: Shutterstock.com

Objednat předplatné