Bali - vše se mění, jen krása zůstává

07. 01. 2016


Poprvé jsem se do něj zamilovala jako dítě, v 80. letech minulého století. V dobách, kdy román „Jíst, meditovat, milovat“ měl na své vydání ještě několik dekád počkat, Ubud byl anonymní vesničkou a mnoho domorodých žen ve vnitrozemí ostrova Bali ještě stále chodilo s obnaženými hrudníky.

Ta první cesta na jedinou hinduistickou oázu v převážně muslimské zemi byl dárek od rodičů. Splnili mi sen spatřit místo, odkud pocházejí nádherné chrámové tance, kterým jsem propadla. Otec tehdy připravil auto a vydali jsme se z domova v Jakartě přes celou Jávu. Po pár dnech nás převezl trajekt přes balijský průliv a já se octla v ráji. Exotický ráj. Tak dnes cestovní kanceláře také označují nejznámější z 18 307 indonéských ostrovů. Nemám tento štítek v oblibě. Vzbuzuje překroucenou a okleštěnou představu o opuštěných bílo-písečných plážích a sladkém nicnedělání. Zeptejte se cizinců, kteří zde žijí, nebo těch, kteří se na Bali neustále vracejí. Potvrdí vám, že jeho vábení spočívá v něčem, co nelze shrnout do jednoho kýčovitého pohlednicového obrázku.

Ostrov jako inspirace umělců
Osobně preferuji slovo ráj ve spojení s umělci, kteří zde hledali (a nacházeli) inspiraci. Malíři Walter Spies a Miguel Covarrubias z první třetiny 20. století jsou toho důkazem. Vlastně ani nemusíme lovit tak daleko v minulosti. Vlastní příběh o hledání nového života na Bali, shrnutém v již zmíněném románu, katapultoval Elizabeth Gilbert do snových výšin nejznámějších spisovatelů současnosti. Výjimkou nejsou ani osobnosti v oblasti wellness, jógy, hudby a tance. Anthony „Prem“ Carlisi – jedno z výrazných jmen ve světě aštanga jógy, zakotvil v již zmíněném městečku Ubud. Ostrov učaroval i oblíbeným českým učitelům – Kataríně Mikulandové, která se tam v roce 2016 hodlá vrátit, a Václavu Krejčíkovi, který tam příští rok vycestuje poprvé. Není náhodou, že už několik let je ostrov domovem světoznámého Bali Spirit Festivalu.
Inspiraci zde ale najde každý normální smrtelník. Stačí se porozhlédnout. Tradiční domy s vlastními chrámy na zahradě, kaskádovitá rýžová pole (ty v Jatiluwih jsou dokonce zapsané v seznamu UNESCO), smysl pro estetiku, který se odráží jak ve vyřezaných suvenýrech, tak v reliéfech na stěnách chrámů, majestátné sopky Agung a Batur, které ještě občas zakuckají, taneční představení, nákupy na tradičních trzích, pozvolné denní nasazení místních, korunované všudypřítomným úsměvem.

Balijské pochoutky pro všechny
Z obdivu a respektu vůči jedinečnému umění namíchat galangu, zázvor, kurkumu, čili, citrónovou trávu a další přísady do nezaměnitelných, a především lahodných směsí, věnuji zdejšímu jídlu ještě další odstavec tohoto článku. Pochutnají si zde jedlíci všech potravinových orientací. Na rozdíl od Indie, balijské pojetí hinduismu přivřelo oči nad posvátnou nedotknutelností krav. Trnem v oku muslimské většiny indonéské populace je místní oblíbená vepřová pochoutka „babi guling“, na kterou nenarazíte ve vyhlášených kamenných restauracích, ale na ulicích. Na své si přijdou ale i vegetariáni, vegani, makrobiotici, ale i příznivci „raw food“. Mimochodem, věděli jste, že Indonésie dala světu tolik oblíbený tempeh?


Až na Bali dorazíte, zapomeňte na vyhledávání těch nejlepších pláží. Myslím to vážně. Zaměřte se na sestavení túry po vyhlášených restauracích a jídelnách. A nevynechejte přitom Warung Made v Seminyaku, jedno z vůbec prvních stylových míst, které si oblíbili indonéští i zahraniční turisté. Pokud to jen trochu půjde, tak zapomeňte na dobře míněné rady zdravotníků a příručky hygienických stanic. Nebojte se vyrazit do ulic. Nejlepší nasi goreng (indonéská smažená rýže) nebo gado-gado (vařená zelenina politá oříškovou omáčkou) ochutnáte ne ve svém hotelu nebo na TripAdvisoru doporučeném místě, ale právě u pouličních prodejců.

Vše se mění… I dříve neznámý ráj
Statistiky naznačují, že téměř třetina cestovatelů nevytáhne paty z přímořské oblasti v okolí Kuty, Sanuru nebo Nusa Dua na jižním cípu ostrova. Je to škoda. Protože navzdory tomu, že i na pobřeží se nacházejí úchvatné chrámy a památky, jako jsou např. Tanah Lot a Uluwatu, čím víc postoupíte do vnitrozemí, tím víc na vás dýchne zdejší nezaměnitelná magie, vycházející z křehkého spojení člověka s vírou, kulturou a přírodou. Od mé první návštěvy před lety se zde mnohé změnilo. Kuta, původně malá, klidná rybářská vesnice, je dnes nejznámější, nejrušnější, občas i nejproklínanější místo na ostrově. Kdysi ospalý, téměř zapomenutý Ubud byl letos TripAdvisorem jmenovaný jedním z „nej“ měst na světě. Dle oficiálních odhadů by v roce 2015 měly přicestovat 4 milióny turistů (pro srovnání: v roce 1969 sem přijelo 30 000 cestovatelů). Místní se potýkají se stinnou stránkou moderního životního stylu, za který z velké části může rozmach cestovního ruchu – dopravní zácpy, ekologie, zpracování odpadů apod.


Přesto všechno zůstává ostrov v jádru neměnný. Na každém rohu, i v těch nejhonosnějších resortech, budete zakopávat o mističky upletené z palmových listů, plné obětin, ucítíte vůni kadidel a vonných tyčinek, narazíte na průvody místních, provádějících starodávné rituály… Na největší hinduistický svátek Nyepi se ostrov nebojí pohroužit do úplného klidu. Nikdo nevychází ven, turisté zůstávají v hotelích. Letiště a přístavy jsou uzavřené. Život se na 24 hodin zastaví. A tak možná i vy propadnete tomu kouzlu, navštívíte místního šamana, usrknete vodu z posvátného pramene, přijmete požehnání od hinduistického kněze a svatosvatě sami sobě slíbíte, že jednou se sem opět vrátíte.

 

Nechte se inspirovat lednovou přílohou JÓGA DNES - JÓGA RETREATY - KAM ZA JÓGOU!

Najděte si svůj zájezd s jógou ZDE.

JÓGA DNES leden/ únor vychází již 4.1.2016!

shutterstock_270107510
shutterstock_271082993
shutterstock_271622318
shutterstock_94109272

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket