Aštanga vinayasa jóga

05. 12. 2016


Aštanga vinjása jóga (dále jen aštanga) je tradiční jógová škola pocházející z jižní Indie, přesněji z města. Mysore ve státě Karnataka. Je typická svou dynamičností, kterou se odlišuje od ostatních hathajógových škol.

Aštanga se odvolává na dva zdroje, ze kterých čerpá. Tím prvním je prastarý, podle některých informací až několik tisíc let starý rukopis Yoga Korunta, ve kterém bylo podrobně popsáno několik stovek ásan, dechové techniky pránájáma, gesta mudry, směry pohledu drišti, energetické uzávěry bandhy a pro aštangu tolik typické propojení dechu a pohybu zvané vinyasa. Popsána zde byla i filozofie jógy. Tento rukopis měl zhotovit světec a jogín Vamana Rishi. Objeven byl až na začátku 20. století velkým guru jógy moderní doby Tirumalai Krishnamacharyou v jedné zapadlé kalkatské knihovně. O tomto textu se T. Krishnamacharya dozvěděl od svého guru jménem Rama Mohan Brahmachari, u kterého se jógu učil přes sedm let v Tibetu – v jeskyni pod posvátnou horou Kailash. Odkud R. M. Brahmachari tento rukopis a jeho obsah znal, zůstává záhadou.

Prameny aštangových sérií

Po objevení byl rukopis Yoga Korunta ve velmi špatném stavu, ale T. Krishnamacharyovi se ho podařilo alespoň částečně rozluštit. To, co bylo Krishnamacharyou dešifrováno, dnes v aštanze známe jako první, druhou a třetí sérii různých sekvencí ásan všeobecně známých jako: Primary, Intermediate a Advanced Series. Původně se tedy praktikovaly tři série. Dnes aštanga obsahuje sérií šest, protože poslední byla tak náročná, že musela být rozdělena na A a B, později ještě na další dvě – C a D. Rukopis Yoga Korunta byl prý nešťastnou náhodou zničen, takže se o jeho existenci dodnes vedou spory, zejména mezi odpůrci tohoto jógového stylu. Naštěstí T. Krishnamacharya stačil tajemství Yoga Korunty předat svému přednímu žákovi Sri Krishna Pattabhi Joisovi, který byl jeho žákem téměř tři desetiletí.

Sri K. Pattabhi Jois zůstal věrný odkazu svého guru až do své smrti v roce 2009. Do té doby byl také hlavním představitelem a propagátorem aštanga jógy jak v Indii, tak i mimo ni. Byl to právě Sri K. Pattabhi Jois, kdo ji dále rozvinul a zasloužil se o její rozšíření do světa.

Tím druhým zdrojem aštanga jógy je mudrc Pataňdžali a jeho Jógasútry, které sepsal někdy 300 let př. n. l. Podrobně v nich popisuje filozofii a pravidla jógy známých jako aštanga (proto i Joisova škola používá tento název), což v překladu znamená osm údů nebo větví. Tato tzv. osmidílná stezka obsahuje tyto body:

  1. Jama (doporučení, jak se správně chovat)
  2. Nijama (doporučení k duchovnímu růstu)
  3. Ásana (tělesné pozice a správné držení těla)
  4. Pránájáma (ovládání dechu)
  5. Pratjáhára (ovládnutí smyslů)
  6. Dhárana (koncentrace)
  7. Dhjána (meditace)
  8. Samádhi (dokonalé poznání)

Zdravé a silné tělo jako základ

Aštanga vinjása jóga tedy technicky vychází z Yoga Korunty a filozoficky se hlásí k Pataňdžaliho aštanga józe popsané výše. Ať je to jakkoli, aštanga je v současnosti vedle klasické hatha jógy nejrozšířenější jógovou školou. Je však také fyzicky nejnáročnější, což může být pro spoustu lidí odrazující. Aštangu proto není vhodné praktikovat pouze jednou dvakrát týdně jako některé jiné formy jógy, ale optimálně šestkrát do týdne. Tento typ jógy je poměrně striktní a vyžaduje od praktikantů velkou dávku vůle, disciplíny a pokory. I když se aštanga může zpočátku jevit jako čistě fyzická aktivita, po nahlédnutí pod povrch zjistíme, že pod slupkou tohoto jejího fyzična je minimálně stejný díl duchovna. Otec současné aštangy Sri K. Pattabhi Jois vždy tvrdil, že zdravé a silné tělo je předpokladem k ostatním stupňům Pataňdžaliho osmidílné stezky.

Velkou výhodou aštangy je, že se studenti na lekcích učí krok za krokem stále stejnou sérii, takže po určitém čase jsou schopni cvičit úplně samostatně. Teprve po dostatečném zvládnutí první série se může student učit sérii druhou atd. Většina praktikujících se pro náročnost aštangy nedostane dál než k druhé sérii. Dále se dostanou opravdu jen skalní a odhodlaní jogíni.

V aštanze se dýchá dechovou technikou udždžají, která mohutně zahřívá organismus, díky čemuž dochází k rychlému vyplavování škodlivin z těla potem. Tato technika v kombinaci s energetickými zámky zvanými bandhy také detoxikuje orgány, svaly a čistí krev. Tělo je po určité době lehké, pružné, silné a zdravé. Aštangové série rovnají a otvírají nejen naše tělo, ale také odstraňují naše psychické a duševní bloky, neboť vše je vzájemně propojeno. Intenzivně se čistí i pránické kanály nádí, díky kterým může prána v těle volně proudit a dále růst.

Výdrže v ásanách jsou obvykle pět dechů a poté se plynule přechází do další ásany.

V aštanze se uplatňuje tzv. tristhana (tři objekty pozornosti) 

1. Ásana

2. Udždžají

3. Drišti

Během ásan jsou drženy svalové stahy dna pánevního a podbřišku tzv. bandhy. Jednotlivé ásany jsou propojeny plynulou vinjásou. Toto je první objekt pozornosti. S tím souvisí druhý, kterým je dechová technika udždžají popsaná výše. Tato technika také dává tělu sílu během provádění vinjásy. Třetí objekt pozornosti je směr pohledu v ásaně – drišti. Existuje jich devět. Jsou to: špička nosu, nahoru, mezi obočí, dlaň, prsty ruky, palce nohou, pupek, vlevo, vpravo. Pokud je série zacvičena plynule v rytmu dechu se všemi těmito principy, pak lze tento typ jógy právem nazvat meditací v pohybu.

Jógová cesta bez konce

Pro aštangu jsou také velmi charakteristické lekce „Mysore“, na kterých každý cvičí sám sérii v rytmu svého dechu a učitel zde jen opravuje a pomáhá cvičícím v ásanách. Tento typ lekcí je však vhodný až pro pokročilejší studenty.

I když je aštanga náročnější, není třeba se jí bát. Nikde není psáno, že musíme vše zvládnout úplně perfektně. Jóga počítá i s nedokonalostmi a limity, které v sobě momentálně máme. Důležitá je především radost. Nikoli fyzický výkon, ani kolik zvládneme sérií. Kdo se žene za výkonem, ten je velmi vzdálen pravé podstatě jógy. Aštanga je krásnou jógovou cestou, která nemá konce.

Všeobecně není vhodná pro lidi nemocné nebo po nedávných úrazech pohybového aparátu. Také kardiaci a osoby oslabené věkem by měli praktikovat nějaký méně náročný druh jógy. Dále není nejvhodnější v době těhotenství a pro ženy během prvních tří dnů menstruace. Nejméně vhodná je však pro lidi líné!

Pro mě osobně je aštanga jóga srdeční záležitost a nedám na ni dopustit. Souhlasím s Pattabhi Joisem, který prohlásil, že jóga je 1 % teorie a 99 % praxe. Praxe dělá aštangu aštangou. Od té doby, co se jí věnuji, mám ve své jógové praxi jasno. Skrze fyzické cvičení ásan se člověk může dostat až do samé podstaty svého bytí, a přitom zůstat pevně nohama na zemi. Aštanga má všechny nástroje k tomu, aby se to podařilo. Praktikování a provedení ásan je jejím důležitým aspektem, ale neméně důležitý je stav, který při nich člověk zažívá. Stav, který přichází po ásaně. Ten stav, který v člověku přetrvává i po cvičení, a který pak v sobě nosí celý den při jakékoli činnosti. Tohle je pro mě aštanga jóga.

 

  • autor: Ladislav Pokorný 
  • foto: Petr Boháček

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket