pátek 26. 4. 2024
BLESKOVĚ
Za svůj „jógový“ život jsem slyšela mnoho přídavných jmen a názvů pro aštanga jógu. Bohužel převažuje více negativních mýtů. Traduje se o ní, že je náročná, pro vojáky, pro gymnasty, jen pro mladé a silné lidi. A většinou se jedná o nepochopení celého jejího konceptu. Často tyto soudy pocházejí od lidí, kteří s ní žádnou osobní zkušenosti nemají a nebo ji hodnotí (jak už to bývá) na základě jedné negativní zkušenosti. Mnohokrát se mi stalo, že když jsem člověku na jeho otázku, jaká je má ásanová praxe, odpověděla aštanga, zaskočila jsem ho a šokovala. Několikrát jsem na workshopu předvedla fyzicky náročnější pozici a reakce byla mávnutí ruky a komentář „nojo, pro tebe je to jednoduché, ty děláš tu bláznivou aštangu“. Když jsem se však s daným člověk na toto téma zapovídala, byl překvapený, že je vlastně všechno trochu jinak.
Aštangová praxe je přesně taková, jakou si ji uděláte. Není nic, co musíte a co nesmíte. Může být náročná, ale může být velmi jemná a terapeutická. Vždyť první série se nazývá jóga čikitsa neboli jógová terapie. Přesně tak ji vnímám i já. A přesně tak bych vám ji ráda představila.
Asi každý, kdo jógu alespoň trochu praktikuje, o tomto jógovém stylu slyšel. Nebo její název minimálně viděl v rozvrhu jógových studií. Řadí se mezi dynamické, tradiční jógové styly. Vznikla v Indii ve městě Mysore, odtud také pochází charakteristický styl učení se jednotlivých sérií – styl mysore. O tom ale později. Koncept byl tvořen a předáván z učitele na žáka tak, jak by se jógové učení předávat mělo. Aštanga má hluboké kořeny, vychází ze dvou jógových spisů, prvním jsou Pataňdžaliho Jógasútry, druhým Jóga korunta, což je dílo méně známé, které sepsal mudrc Vamana a jež se nedochovalo. Tento spis studoval Šrí T. Krišnamačárija jenž je považován za otce moderní jógy. Jeho předním žákem byl Šrí K. Pattabhi Jois, nabyté vědomosti a zkušenosti rozpracovával a původní jógový koncept rozvinul do tří sérií (dnes jich máme šest, poslední byla rozdělena na A, B, C a D). První série, jak již bylo zmíněno, se nazývá jóga čikitsa – jógová terapie. Obsahuje dvaasedmdesát pozic a Pattabhi Jois ji používal (spolu s ájurvédou) jako léčbu pro nemocné. Z jejího názvu je patrné, že série slouží k očistě těla od toxinů, tuků, usazenin a jiných škodlivin. Ve své knize Jóga mála zmiňuje u každé pozice její benefity a léčebné prvky. Zaměřuje se nejen na rozdmýchání agni (vnitřního ohně), ale také na protažení předozadní linie těla, zpevnění hlubokého stabilizačního systému nebo ustálení mysli v balančních pozicích. Některé mé oblíbené ásany z první série můžete nalézt připojené k tomutu článku i s jejich sanskrtskými názvy. Druhá série (středně pokročilá) se nazývá nádí šódhana neboli očista energetických kanálů (nádí). Věnuje se převážně rozvíjení záklonů, rotacím a otevírání pánve. Pokročilá série pak byla rozdělena na čtyři sestavy.
Člověka by napadlo, že když se všichni učí stejné série ásan, ale každé tělo a fyzická i psychická kondice jsou jiné, narazíme na problém. Ano. Ale existuje řešení – mysore styl učení jógy. Mysore je nevedená lekce, učitel praktikanta učí ásanu po ásaně, v jeho vlastním tempu. S tím souvisí modifikace pozic (pokud jsou potřeba), specifické pro každého jednoho praktikanta. Je to vlastně forma soukromé lekce, kdy si cvičíte podle svého dechu, nemusíte být neustále ve střehu, jaký povel od učitele přijde, ale můžete se zaměřit na své nitro. Mysore lekce jsou o vás. Vy si rozhodnete, jakým tempem, v jakém rytmu a jak intenzivně budete svou ásanovou praxi provádět, učitel je pomocná ruka, ať už kvůli dopomoci v ásaně, radě nebo aby vás v praxi posunul dál. Je to velmi individuální přístup, při kterém praxi prohloubíme. Říká se, že na lekcích mysore začíná jóga. Jak to vypadá a jaký je to pocit, se můžete přesvědčit například na lekcích, které vedu každý den já se svou kamarádkou a kolegyní Maruškou Ervovou ve studiu Spirit Space.
Aštanga se často hodnotí jako militantní a náročná také kvůli pravidlům. Nezapomeňme ale, že jóga je tu pro nás, a ne my pro jógu. Ano, měli bychom se postavit na podložku šest dní v týdnu. Ale neznamená to, že musíme šestkrát v týdnu vstát s prvními paprsky slunce a strávit na položce dvě hodiny. Nejsme mniši v ášramu, ale lidé žijící v moderním světě, máme rodiny, práci, přátelé a sociální život. Aštanga nás učí pravidelnosti, nejde o to každý den zvládnout celou sérii, ale postavit se na podložku a třeba si zacvičit pozdravy slunci. Možná jen pránájámu. Nebo si jen tak posedět v meditaci.
Tím, že praktikujeme v podstatě „pořád to samé“ (nejběžnější je střídání první a druhé série), vidíme na svém těle a mysli, jak se formujeme a měníme a dokážeme sami sebe hlouběji vnímat. Stoupneme si na podložku, nemusíme přemýšlet nad jednotlivými ásanami, ale můžeme vzít v úvahu stav svého těla, mysli a momentální energie. Zkrátka ten den děláme to, co dělat lze. Naše ásanová praxe nás vede, směruje a je náš největší učitel. Už sám Pattabhi Jois říkal „99 % praxe, 1 % teorie“. S tím naprosto souzním. Zvlášť jako učitelka jógy musím především sama já vědět, jak se člověk v pozici cítí, když má spoustu, nebo naopak málo energie. Když ho něco bolí nebo potřebuje nějakou pozici nahradit jinou.
Proč je aštanga tak kontroverzní téma? Může za to jóga, nebo lidé? Co člověk, to názor, každý učitel a každý praktikant má ten svůj. A ano, v jógové komunitě existují rozpory. Nezapomeňme ale, že jóga je jen jedna, ať už ji nazveme jakkoliv. Já po několika letech praktikování tohoto stylu vím, že je to hlavně jóga pro život. Jako jedna z mála nás učí samostatné praxi. Jelikož se jednotlivé série naučíme zpaměti, hlava může vypnout, tělo cvičí a dýchá a my opravdu praktikujeme vytouženou meditaci v pohybu.
Tipy
Principy aštángy
TIP
Vyzkoušejte lekci aštanga jógy pro začátečníky na Jóga Virtual s Ladislavem Pokorným!
Objednat předplatné
