Příčina kýly je s určitými obměnami obvykle stejná. Často bez pomoci, z netrpělivosti, snažíme se zvednout něco, co je pro nás příliš těžké. Provádíme-li toto zvednutí špatně, pak má za následek náhlou ostrou bolest v určité části těla, nejčastěji v pravé nebo levé oblasti slabin. Bolest nezmizí. Kýla je vyhřeznutí určitého orgánu nebo části orgánu štěrbinou v okolí. Nejčastější kýla vzniká vychlípením některého z břišních orgánů štěrbinou v břišní stěně. Brániční kýla je kolapsem v bránici. Často bývá také žaludek zaklíněný v jícnovém otvoru – hiátová hernie. Existují různé formy chirurgických zákroků, které řeší tyto obtíže. Nový výskyt kýly je však tak častý, že jedině správným vědomostem se lze opakování vyhnout. Mezinárodní organizace práce Spojených národů vydala doporučení, podle něhož maximální zátěž, kterou by měl zvednout dospělý muž, činní 40 kg. U žen je měně než poloviční. Naučme se správně zvedat břemena a chraňme se před jakýmkoliv zdravotním poškozením.

Zvedáte-li těžká břemena, mějte na paměti:

1. Držte zátěž blízko těla. Když nesete něco těžkého, neste to vždy těšně u těla. Dávejte přednost bokům, ramenům a hlavě k nošení těžkých předmětů.
2. Snažte se při zvedání i nesení těžkých břemen udržet páteř rovnou. Ohýbejte kolena.
3. Zvedejte pomocí svalů nohou a paží. Nechte přirozenou sílu končetin pracovat, trup nechte co nejvíce uvolněný. Zvedejte při nádechu. Pohybujte se s hlubokým dechem. Pokládejte břemeno s výdechem. Nenadechujte se, když pokládáte těžký předmět.
4. Pokud je rozměr břemene takový, že vám znemožňuje normální chůzi, požádejte o pomoc.
5. Vždy mějte volný výhled přes břemeno. Máte-li břemeno na rameni či hlavě, ubezpečte se, že cesta je volná. Nehody se nejčastěji stávají, když nemáte volný výhled.
6. U těžkého nebo rozměrného nezvládnutelného břemene se neobávejte požádat o pomoc.

Prevence kýly

Existují polohy, které působí na elasticitu svalstva v oblasti břicha. Tato skupina hathajógových poloh je výborným prostředkem k léčbě abnormálních výchlipek, kýly nebo výhřezu břišních orgánů, např. děloha u žen nebo konečníku u starších lidí. Ásany se musí provádět správně, aby posilovaly a chránily jednotlivé části těla. Člověk se musí naučit používat správné svaly pro zvedání. Již existující kýla se může vyléčit, není-li její rozsah příliš velký. Budou-li se dva okraje roztrženého svalu nebo obalu orgánu opatrně stále přibližovat, dojde k jejich uhojení. Nejprve se musí k sobě přitáhnout okraje, jinak by mohlo dojít k ohromné jizvě a orgán by mohl být uskřinutý ve štěrbině ještě pevněji.

Do první polohy vcházíme z lehu na zádech, ze šavásany. Začneme dýchat hlubokým, rytmickým dechem, zvedneme pravou nohu, a to s nataženým kolenem do polohy éka pada uttána pádásany. Držíme nohu zvednutou po dobu zastavení dechu po nádechu a pak ji s výdechem pomalu pokládáme na zem. Vleže na zemi relaxujeme po dobu zastavení dechu po výdechu. S následujícím nádechem zvedneme levou nohu a opakujeme pohyby nohou v souladu s dechem. Soustředíme se na svaly, které používáme. Normálně se tu uplatňují břišní svaly, ale snažíme se procítit i skupinu svalů ve slabinách. Polohu opakujeme nejméně třikrát pro každou nohu a potom relaxujeme vleže s hlubokým dechem. Zvedání natažených nohou může způsobovat bolest v bederní části páteře. Trpíte-li bolestmi, pokrčte kolena na začátku zdvihu a teprve nahoře nohy propněte v kolenou.

Protipolohu ke zvednutí jedné nohy tvoří zvednutí hlavy od podložky, brada se blíží hrudníku, ramena jsou v šírša uttána ásaně na zemi. Při zvednutí hlavy cítíme velké napětí v oblasti břicha. To koriguje tenzi, která může být následkem hiátové hernie. Dále současně zvedáme jednu nataženou nohu i s hlavou, éka pada šírša uttána ásana. Získáme tak kombinaci obou předchozích účinků. Zároveň je tato poloha zdrojem polarizace těla.

Při zvedání obou nohou současně, ve dvi pada uttána padásaně, se uplatňuje opět stejná skupina svalů ve slabinách. S trochou praxe brzy tyto svaly procítíte a ucítíte při zvedání nohou velkou úlevu. Zvedání se děje s nádechem, pokládání na zem s výdechem. Výbornou sérii poloh tvoří varianty této polohy, mající další blahodárné účinky. Při zvednutých nohou zkusíme nohy od sebe oddálit tak, aby vytvářely široké písmeno „V“. Další varianta vypadá tak, že se nohy zvedají u sebe, nahoře se od sebe široce oddalují a klesají stále ve tvaru velkého písmene „V“.

Tuto variantu lze obrátit, nohy se od podlahy zvedají širokým obloukem, nahoře se spojují a na zem se pokládají společně. Můžeme také při zvedání a pokládání nohou stříhat nohama. Proveďte nejméně šest „nůžkovitých“ pohybů při zvedání a klesání nohou. Závěrečná varianta vypadá tak, že zvedneme spojené nohy s nádechem vzhůru, se zastaveným dechem setrváme s nohama nahoře a s výdechem zase pokládáme nohy na zem. Sotva se lýtka dotknou země, setrváme s dechem zastaveným po výdechu (paty jsou jemně nad zemí) a s dalším nádechem se zase zvedáme. Provedeme šest až osm cyklů, než necháme paty klesnout zcela na zem. Nepospíchejte, umožněte, aby vaše břišní stěna zesílila a zpružněla.

Protipolohou a polarizační polohou ke zvedání nohou je jógový vzpřímený sed, uttána ásana. Dlaně tlačíme proti zemi, a pomáháme si tak ke vzpřímenému sedu. Později můžeme dlaně umístit do namaskára mudry před hrudníkem, v počátečních fázích musíme udržet pro tento sed záda napjatá, a to lze jedině tak, že se dlaněmi odtlačujeme od podložky. Sed provádíme s nádechem, do lehu klesáme s výdechem. Při klesání uvolňujeme záda a snažíme se pokládat jeden obratel po druhém na zem. Vzpřímený sed je velmi prospěšný pro posílení břišních a pánevních svalů a rovněž pro vyhnutí se další kýle. Nespěchejte sednout si do vzpřímené polohy s rukama umístěnýma před hrudníkem do namaskára mudry. Teprve až zesílí svaly zad a dokážete sedět s rovnou páteří a nataženýma nohama, zkuste spojit dlaně před hrudníkem a setrvat. Máte-li snahu kulatit záda, musíte se nejprve naučit vzpřímenému sedu, je to záležitost svalstva zad. Opakujte třikrát.

Vraťte se zpět do lehu na záda, do šavásany, a proveďte jakoukoliv formu rytmického dýchání. Sledujte svůj dech a plynule přejděte do meditace na dech.

Zdroj: Jóga – krok za krokem, 1999

• autor: Eva Učňová
• foto: Shutterstock.com