sobota 7. 12. 2024
Se vzrůstající oblibou rostlinné stravy a stále častějšími problémy lidí s mléčnými výrobky se přímo úměrně rozvíjí trh s rostlinnými náhražkami mléčných výrobků. Jaká je jejich výživová hodnota a jaké výrobky za to opravdu nestojí?
Rostlinné náhražky mléka, jogurtů, smetany, sýrů nebo másla i zmrzliny se nejčastěji vyrábí ze sójy, mandlí, ale také kokosu, ovsa a rýže. Dále se nejčastěji používá palmový a kokosový tuk, které jsou díky obsahu nasycených mastných kyselin tuhé, a proto je jejich použití pro strukturu výhodné. Je to právě vstupní surovina a její množství, které určuje nutriční hodnotu a také celkovou nutriční kvalitu náhražek. A ta, buďme upřímní, je ne vždy dobrá.
Výhody a nevýhody náhražek
Hlavní limitující vlastnost je nízké zastoupení bílkovin, na které jsou obecně mléčné výrobky bohaté. Druhá problematická živina je vápník. Pokud není do produktu přidán přímo, obsahují ho rostlinné náhražky v přirozené míře velmi málo. Na co jsou produkty naopak bohaté jsou tuky, které často spolu s vodou tvoří 20–40% produktu. U rostlinných margarínů a tuků ještě mnohem více. Slunečnicový, kokosový nebo pakmový tuk bývá nejčastější.
Stále více lidí ze zdravotních důvodů nemůže konzumovat kravské případně kozí a ovčí produkty. Trpí na alergie, případně nesnášenlivostí na některou složku mléka např. kasein. Mléčné produkty jsou však významnou složkou nebo ingrediencí jídelníčků a různých receptů. Pro mnohé jsou stravitelnější a tak vhodnější volbou, pro mnohé třeba jedinou možností, jak si dopřát potravinu s konzistencí a chutí jogurtu i za cenu toho, že není z živočišného mléka. V neposlední řadě tady hraje roli samozřejmě roli i veganství a otázka etiky. To všechno dokážou rostlinné náhražky vyřešit.
Jaké ne a jaké ano
Rostlinné náhražky často obsahují aditiva typu emulgátorů a zahušťovadel, která jsou schopná udržet požadovanou konzistenci. Netvrdím, že mléčné výrobky je nemohou obsahovat. Vždy ale čtěte složení a snažte se vybírat jen ty produkty, které mají jednak vysoké zastoupení rostlinné složky a jednak minimum aditiv – jsou tedy co nejpřirozenější. Bonusem náhražky je i to, pokud obsahuje přidané některé vitamíny a minerální látky. Důležité je to zejména u rostlinných mlék, která jsou bez nich často velmi nutričně chudá (pokud mluvíme o těch z obchodu). Takový rýžový nápoj obsahuje jen z velké části vodu, rýži v množství 9–13% a špetku soli či nějaké množství oleje. Často také přidaný cukr. Jeho nutriční hodnota je tedy opravdu nízká. Pokud je však obohaceno o vápník a případně vitamín B12, B2 nebo D, hned se jeho potenciál zlepší.
Závěrem...
Pokud do svého jídelníčku zařazujete rostlinné náhražky, stále buďte ostražití a čtěte složení na obalech produktů. Vyšší cena a nálepka vegan nemusí nutně znamenat, že jde o zdravější potravinu, která vašemu tělu nutně prospěje. Zkuste si občas vyrobit sami kvalitní rostlinné produkty jako je mandlové nebo makové mléko, rostlinný sýr apod. Případně používejte např. kvalitní plnotučné kokosové mléko a jogurt, které už lze sehnat ve velmi dobré kvalitě.