Advent - čas klidu a zjemňování

04. 12. 2016


Čas adventu nám dává významné poselství, které naši předkové dodržují již po generace. Měl by se nést ve znamení zklidnění a jakéhosi ztišení.

Tím zklidněním a ztišením se ale nemyslí počiny vnějšího světa, protože ty, jak víme, dokážeme ovlivnit buď jen velmi málo, nebo většinou vůbec. Jóga nás učí začínat vždy především u sebe, v duchu starého českého přísloví Zameť si nejprve před svým vlastním prahem, nebo podle známého Ježíšova výroku Kdo jsi bez viny, první hoď kamenem. Podle toho by tedy ono zklidňování a ztišování mělo probíhat především v našem nitru a vést ke zklidnění a ztišení změn mysli, kterou četné a různorodé okolní podněty v předvánočním čase vedou k roztěkanosti.

A je to i tak trochu přirozené. Když vidíme, jak se ostatní nechávají strhnout uměle vytvářeným kouzlem Vánoc, které prodejci vytrvale propagují již od poloviny listopadu, je těžké zůstávat opodál a nejít s ostatními. Protože na první pohled se může zdát, že právě toto jsou ty pravé Vánoce. Vezměme si ale příklad z jógového učení.

Jsou to skutečně Vánoce, po kterých toužíme?

Spěch, shon, stres – kdo nakoupí více dárků, kdo napeče více cukroví, kdo vyrobí nejkrásnější adventní věnec… Kýčovitá světla vykukující ze všech výloh, do nichž se podíváme, americké vánoční písně, umělý sníh, umělé stromky…

Berou nás takové Vánoce za srdce?

Dotýkají se nás kdesi uvnitř?

Nebo je pouze „konzumujeme“ podle vzoru, který nám předkládá dnešní společnost ovlivněná současnou hektickou dobou?

Odpověď musí najít každý sám. V sobě. Ten, kdo pravidelně provozuje praxi jógy, se stará o jakési zjemňování vnímání sebe i svého okolí. Právě ono zjemňování pomáhá uchopit skutečné kouzlo Vánoc, které máme v sobě a v sobě jej také musíme nalézt.

Abychom mohli toto zjemňování hledat, musíme se naučit říci NE.

NE spěchu a shonu. Řekněme ANO zastavení se a zklidnění. Utišme nepokojnou mysl a mysleme na to, co dělá dobře nám. U čeho se cítíme příjemně. Buďme na sebe hodní a chovejme se tak, abychom byli spokojení. Protože ze spokojenosti naší vychází i spokojenost našich blízkých. Když jsme spokojení, chováme se k ostatním hezky, čistě a otevřeně. V opačném případě do svého jednání s ostatními promítáme své obavy, chmury a strachy. A nic z toho přece k Vánocům nepatří.

Proto se zastavme. Učiňme vědomé rozhodnutí, že letošní advent prožijeme jinak.

Podle sebe. V klidu a míru. Vždyť je přeci jedno, kolik cukroví napečeme. Kolik dárků koupíme. Jak velký stromeček vybereme. Důležité je trávit rád čas sám se sebou a se svými blízkými.

Darovaný čas je tím nejlepším dárkem, který můžete věnovat jak sami sobě, tak i těm, na nichž vám záleží.

Neustálé pobíhání po obchodech, z práce, do práce, na nákup, z nákupu. Nošení těžkých tašek – do práce, z práce, z nákupu. To vše ničí nejen naši mysl a vnitřní klid, ale i naše tělo. To se postupně začíná pod nepřiměřenou zátěží ohýbat – bolí nás ramena, záda, kolena, krční páteř, a nakonec i hlava. Pokračujeme-li tak den za dnem a chvíle, které bychom doma mohli využít k odpočinku, navíc věnujeme některé z činností souvisejících s přípravou na Vánoce – jako je pečení cukroví, úklid a podobně, s největší pravděpodobností se z nás do konce adventu stane něco jako pošramocené a nemocné tělo bez duše. Možná, že tak i budeme vypadat.

A to jistě nikdo z nás nechce.

Proto změňme přístup nejen k sobě, ale i ke svému tělu a vyhraňme si každé ráno alespoň kratičký čas na jógovou praxi, která udělá dobře nejen tělu, ale i duši.

Při adventní dovolené v romantické Paříži, kde jsme s přítelem každý den v průměru nachodili kolem 10 km, jsem ji praktikovala každý den a musím říci, že kromě bolesti uchozených chodidel z nepříliš vhodné obuvi, mne nic dalšího netrápilo.

Nechce se vám po ránu vylézat z vyhřáté postele?

Tak nevylézejte. Tuto sestavu poloh si můžete klidně provádět i v posteli pod dekou. Dbejte jen na to, aby přechody mezi jednotlivými polohami byly plynulé a pomalé. V každé poloze se snažte zůstávat pozorností u dechu. Nebo vnímejte, jak se cítí fyzické tělo a jak na něj jednotlivé polohy působí.

Proveďte sami se sebou malý experiment.

Jeden den zůstávejte v polohách pozorností u dechu, druhý den vnímejte podněty, které v jednotlivých polohách přicházejí z hrubého fyzického těla. Čím se tyto praxe liší? Co vám přinášejí? Rozlište si sami pro sebe a odpovězte si na tyto otázky.

V každé poloze se pokuste setrvat alespoň 5–10 dechových kol. Jakmile bude cokoliv nepříjemné, odejděte z polohy a zaujměte polohu další. Uplatňujte vůči sobě při jógové praxi ahinsá – nenásilí a neubližujte si.

Pozn. Neprovádějte bez rady s lékařem či fyzioterapeutem, pokud trpíte výraznějšími potížemi s bederní oblastí, především s vyhřezlými ploténkami.

  1. Poloha blaženosti – ležte klidně na zádech, pokrčte nohy a zapřete je o chodidla. Roztažení zhruba na šíři pánve, paty tak, aby se dotkly konečků prstů rukou, které spočívají podél těla dlaněmi dolů. Pomalu spouštějte kolena dolů do roztažení a zároveň na zemi spojujte chodidla.
  2. Chyťte se za vnější stranu stehen a pomožte kolenům, aby se vrátila k sobě. Pokud potřebujete, propněte a protáhněte nohy. S výdechem přitáhněte k hrudníku pravé koleno a setrvejte.
  3. Uchopte se za vnější stranu pravého kolene levou rukou a přetočte nohu přes nataženou levou. Koleno se nemusí dotknout země, důležité je, aby obě lopatky byly stále na zemi. Pokud cítíte nepříjemné pocity v oblasti bederní, přitáhněte koleno blíže k hrudníku a více bedra zakulaťte. Pravá ruka je natažená, dlaň směřuje vzhůru.
  4. Přitáhněte i nataženou levou nohu, čili jsou nyní pokrčené obě. Ostatní zůstává.
  5. Rozpažte, s nádechem vraťte pokrčené nohy na střed, pro ochranu beder je předtím ještě přitáhněte k hrudníku. Podle potřeby nohy natáhněte a propněte. Potom přitáhněte s výdechem levé koleno k hrudníku a zopakujte celé na druhou stranu.
  6. Přitáhněte obě kolena k hrudníku a obejměte se pod nimi tak, aby prsty pravé ruky chytily levé zápěstí. Bedra se nezvedají z podložky, hlava není v záklonu a vytahujte se z ramen.
  7. S výdechem zvedněte lehce lopatky ze země a chytněte se za lokty – zintenzivníte objetí. Pokud je to jakkoliv nepříjemné nebo pokud se vám při tom zvedají bedra z podložky, hlava jde do záklonu a nejste schopni odtáhnout ramena od uší, upravte objetí rukou tak, abyste se srovnali a cítili se příjemně.
  8. S nádechem jednu nohu po druhé natáhněte a propněte, protáhněte. S výdechem pokrčte pravou nohu, položte břicho a hrudník na podložku a rozpažte tak, aby lokty ležících rukou dosahovaly jedné linie s rameny a aby dlaně směřovaly dolů. Hlavu byste měli otočit proti noze, čili doprava. Abyste byli opatrní a nepoškodili si krční páteř, položte hlavu nejprve jen na bradu a potom, cítíte-li se dobře, ji pomalinku začněte otáčet a pokládat na zem. Nejděte přes bolest a provádějte velmi pomalu a ohleduplně.
  9. Polohu proveďte i na druhou stranu.
  10. Nakonec zaujměte znovu polohu blaženosti jako na začátku.
  11. Ukončete v poloze šavásany.

 

  • autor: Kateřina Lukášová
  • www.sadhak.cz
  • zdroj fotky: Shutterstock.com

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket