V páteční odpoledne jsem odjela MHD z centra města do prostor filmových ateliérů, které v letech 1935–1936 postavila firma Baťa na vyvýšenině nad Zlínem. Během více než osmdesátileté historie tady působila řada osobností české kinematografie. Tentokráte zde dostali možnost animovat vlastní krátký snímek příznivci jógy v rámci akce Yogafest Zlín (9.–10. 3. 2018) v zajímavých prostorách filmového, kulturního, vzdělávacího a produkčního komplexu Filmový uzel Zlín.

Po snadné registraci jsem zamířila do velkého sálu, kde probíhala hormonální jóga s Monikou Machálkovou. Hormonální jógová terapie je holistickým přístupem k řešení problémů hormonální nerovnováhy. Jedná se o ucelenou sestavu cviků, které jsou určeny ženám k vyladění hormonálního systému kdykoli během reprodukčního období a po menopauze. Harmonizuje žlázy s vnitřní sekrecí: vaječníky, štítnou žlázu, hypofýzu a nadledvinky. Je zaměřená na postupné zmírnění a odstranění potíží, způsobených nízkou hladinou hormonů. Začali jsme zahřívacími cviky, ukázali si sestavu pěti vln krásy a čištění nádí, antistresové a koncentrační techniky.

Přeběhla jsem do malého sálu, kde se konceptem krániosakrální jógy a dechu života představila Lucie Uhlířová. Dýchání tkání a snad ještě mnohem víc. Dech života určuje naši vitalitu, na něm záleží, jak zdravé tělo je a jak funguje. A nejenom tělo, také mysl silně reaguje na nejvzácnější tekutinu v těle, cirkulaci mozkomíšního moku, stejně jako buněčný svět. Projevy dechu života lze cítit v těle i mysli a my jsme si vyzkoušeli jak. Pokusili jsme se naučit této vitální síle nestát v cestě a podpořit ji při cvičení. Ukázali jsme si, jak se během chvilky zdravě zbavit únavy, ale také jak zpomalit mysl, chceme-li usnout nebo relaxovat. Dech života je základem pohybu tekutého těla pojivové tkáně spolu s pocity, a je i nejpřirozenějším mechanismem zdravé detoxikace.

Na poslední lekci jsem byla velmi zvědavá. Byla mi zima, zachumlala jsem se do vlněného svetru a deky, a položila se na podložku v zhasnuté relaxační zóně, kde dotvářely atmosféru zapálené svíčky a zvláštně voněly vonné tyčinky. Muzikoterapií nás provedla zkušená terapeutka Jana Barvířová. Celostní muzikoterapie má schopnost působit hluboce na všechny složky lidské osobnosti: fyzické, mentální, emoční a rovněž duchovní. Z počátku jsem zkoumala jednotlivé zvuky z pohledu nástrojů, nedařilo se mi, tak jsem se oddala tónině zvuků, zažila jsem i mikro spánek. Páteční večer byl u konce a já se cítila velmi svěže a příjemně.

Sobota byla protkána nervozitou, chladem blížícího se jara a pro nemoc neúčastí některých lektorů i účastníků. První ranní lekce – akrojóga Petra Ševčíka a Zuzky Viznarové. Na první pohled to tak nevypadá, ale základní prvky zvládne (po krátké instruktáži) skutečně každý zdravý člověk. Vede k lepšímu uvědomění a prožití jógových pozic, které děláme za pomoci partnera nebo současně oba najednou. Jógové ásany jsou tak představeny v úplně novém světle. Někdy nám spolupráce s druhým přinese lehkost do složité pozice, jinde naopak objevíme nové výzvy. Tentokráte se mi moc nedařilo, cvičila jsem s lektorkou jógy Pavlínou, kterou jsem poznala na loňském festivalu. Obě jsme příliš nevěřily svým možnostem a schopnostem, proto se nám nedařilo. Možná tam chyběla i vzájemná důvěra, přestože se známe. Několikrát se mi podařilo dostat do pozic, které vypadaly na první pohled krkolomně, ale bylo mi v nich bezpečně a příjemně. Závěr patřil uvolnění celého těla obou partnerů tradiční thajskou masáží. Po skončení lekce jsem byla přichystána s lehkostí na praktika celého dne.

Připojila jsem se k menší skupině v prostorách kinosálu, kde představil problematiku holotropního dýchání Martin Ďuriš. Holotropní dýchání může otevřít jiný pohled na život, avšak experimentovat s ním na vlastní pěst může být nebezpečné. Martin působí jako facilitátor holotropního dýchání, podělil se s námi o svoje zkušenosti. Absolvovali jsme také krátkou vedenou meditaci. V záběru jsem na pár vteřin viděla tunel, na jehož jedné stěně mi běžely malé diapozitivy, ve kterých byly znázorněny struktury kamenů ve světle.

O polední pauze jsem si vychutnala výtečné barevné zeleninové curry s batáty, opečeným tofu a kešu oříšky, podávané na voňavé jasmínové rýži. Dlouhý čas byl předurčen navazování kontaktů a síťování v prostorách stylové kavárny.

Odpoledne odstartovala lekce shrivatsa jógy (jóga nekonečného uzlu) se Zdenom Yogi. Je to metoda na uvědomění si a využití svého osobního potenciálu. Je to styl jógy, který vychází z tradiční hatha jogy, ale kombinuje i styl „vinyasy“ a též prvky tchai čchi, shaolin, posvátnou geometrii.

Předposlední mojí zastávkou bylo téma Tekuté tělo: od zamrznutí k pohybu Martina Ďuriše. Tento workshop Martin pojal jako představení některých technik a principů, které mají v úctě tekutou, vodní esenci našeho těla a pracují se zamrznutím energie v našem systému (krániosakrální terapie, continuum movement, 5Rhytms, pohybovo-taneční terapie). Společná intuitivní skupinová práce byla ochutnávkou technik, které se v pohybových terapiích používají. Pohybové terapie se blíže zabývají traumatem, které bývá ukryté v různých vrstvách těla a duši.

Poslední přesun do relaxační zóny, kde bylo přeplněno. Snažila jsem se uvelebit za zvuku gongů a zpívajících mís. Smyslem seance hudebníka Pavla Tůmy bylo uvést posluchače do stavu hluboké meditace a navodit v nich pocit klidu a harmonie. V místnosti jsem nevydržela dlouho, zvuky mě rušily. V tichosti jsem opustila místnost a vychutnávala si poslední minuty festivalu u lahodné kávy.

Všichni zúčastnění mohou zanechat svůj názor v odpovědích krátkého dotazníku pořadatelů na webových stránkách festivalu, a pomoci tak kvalitně připravit již 3. ročník jógového setkání Yogafest Zlín (8.–9. 3. 2019), na který se už těšíme!

• autor: Eva Učňová
• foto: archiv pořadatelů Yogafest Zlín