Vědomí uprostřed chaosu

24. 09. 2015


Jak se vyrovnat s rozptýlenou myslí při cvičení. Není to zcela jednoduché, avšak ne nemožné. 

Rozzlobeně balím podložku. Dnešní cvičení se vůbec nepovedlo, ani v nejmenším se necítím jako po minulé hodině jógy. Zvláště po dýchání na konci jsem minule byla plná energie a zároveň klidná a vyrovnaná. Dnes jsem měla půl hodiny času – jak vzácná příležitost! – a chtěla jsem tuto zkušenost zopakovat. Už po chvíli sezení a vnímání dechu se nemohu soustředit. Moje myšlenky se vrací k filmu, který jsem včera viděla. O chvíli později řeším projekt v práci, později zase uvažuji o tom, kdo dnes vlastně vyzvedne děti. Svůj dech už nevnímám. Známe to všichni: Myšlenky lítají sem a tam, já ale nedokážu zůstat v klidném středu.

Najít svůj lidský potenciál

Jógová praxe se nezabývá jen tělem a dechem, ale zkoumá a pozoruje fungování lidské mysli, aby nakonec našla odpověď na otázku, kdo ve skutečnosti jsme a v čem je náš lidský potenciál.

„Jóga je schopnost zaměřit se výhradně na jeden předmět, jednu otázku nebo na jiný obsah a zůstat takto bez rozptýlení. Potom se objeví schopnost něco poznat zcela a správně,“ komentoval T. K. V. Desikachar první dvě Jóga Sútry Pataňdžaliho. Poznání, že se mysl nechá zklidnit jen s obtížemi, není nijak překvapivé. Je stejně staré jako jóga a meditace sama. A přesně ony nám poskytují možnost a podporu vypořádat se s touto překážkou. K Sútře 1.17. říká Desikachar: „Předmětu nebo otázce porozumíme krok za krokem. Zprvu je pochopení jen povrchní, v průběhu času se ale vyvíjí hlubší chápání, které je nakonec dokonalé a všeobjímající. V okamžiku takového hlubokého porozumění člověk zakusí pocit čisté radosti. Celý splývá s předmětem nebo s otázkou a nevnímá už nic jiného.“

 První zkušenost s pozorováním mysli je, že si všimneme, kolik neklidu v ní je. Celou dobu se objevují a zase mizí různé myšlenky, vzpomínky, plány, emoce atd. Některé jsou hodně prchavé, jiné zůstávají déle. Objevují se a zase mizí, ale nikdy úplně stejným způsobem jako předtím.

Stejně jako se život samotný každou chvíli mění, nepodobá se ani žádná myšlenka jiné. Neustálá proměna určuje všechno živé, ale lidská kultura si zvykla na podivnou reakci: Snažíme se tuto skutečnost ignorovat a zadržovat, chováme se, jako by vše zůstávalo stejné.

 

Dobrý, špatný, nezajímavý

Navíc máme ve zvyku zkušenosti kategorizovat. Lze si to představit jako tři krabice v naší mysli, do kterých všechny dojmy ukládáme. Do první dáme všechno, co nám připadá dobré a co si chceme uchovat. Do druhé krabice uložíme to, co vyhodnotíme jako špatné a čeho se chceme zbavit nebo se tomu vyhnout. Do poslední krabice odkládáme vše, co nás nezajímá. Zkušenosti, které nevnímáme ani dobře ani špatně, nudí nás a chceme je ignorovat.

Naše pozornost se zaměřuje na to, co si chceme zachovat a je nám to příjemné, a také na to, čemu se chceme vyhnout, protože to vnímáme jako nepříjemné nebo bolestivé. Naše energie ubývá lpěním a odmítáním. Život však takto nefunguje, nemůžeme neustále žádat potěšení a trvale utíkat od bolesti, zatímco většinu všech zážitků přehlížíme. I když se snažíme dosáhnout úspěchu a potěšení, vždy budou časy, kde se nám nedaří a bolest nás dožene. 

 

Základ štěstí

Když cvičíme pozorování toho, co se v mysli děje, poznáváme všechny nahoře popsané reakce. Přitom se netřeba soudit, prostě si vytvoříme zcela novou perspektivu. Naučíme se vnímat to, co je, přestaneme věci odklízet z našeho zorného pole či blokovat, takže budeme stále více přítomni v okamžiku. Nemusíme za každou cenu udržet, co je nám příjemné, nebo odmítat, co je nám nepříjemné. Jsme si vědomi, že se všechno neustále mění. Naučíme se nacházet více důvěry a vnitřního míru nezávisle na vnějších podmínkách. Tímto položíme základ pro štěstí, které existuje jen tak od sebe samo.

 

Nenechat se rozptýlit

Opakovaným a trpělivým cvičením se můžeme naučit soustředění a všímavosti. Umění je v tom, vyrušování rozpoznat a nezaplést se do něj. Když si všímáme rozptýlení, obracíme na ně na chvíli pozornost a prohlížíme si je. Přestaneme myslet na myšlenku nebo pocit a uděláme z něj objekt svého pozorování. Tím si od vyrušení vytvoříme odstup a pozornost se může znovu vrátit k dechu.

Účelem našeho cvičení není navždy a bez přerušení se soustředit na dech, ani dosáhnout dokonale klidné mysli. Pomocí jógy, pránájámy a meditace můžeme vyvíjet naši všímavost tak, abychom si ji zachovali nepřetržitě. Teprve potom můžeme být konečně svobodní.

 

Praxe

Tento návod můžete použít, pokud během cvičení zjistíte, že vaše mysl je velmi neklidná a zápasíte s rozptýlením bez ohledu na to, zda vykonáváte ásany, pránájámu, nebo chcete meditovat:

Přijměte všechny pochody ve své mysli jako výraz života a nebojujte s nimi. Zkuste se zbavit určitých očekávání, jako třeba několik minut nepřemýšlet nebo mít zvláště příjemné zážitky. Uvědomte si, že každá změna vyžaduje trpělivost i vytrvalost a nehodnoťte výsledky svého cvičení již po několika pokusech.

Můžete provádět následující nebo jakýkoliv jiný cvik, ale zároveň pozorujte, jakým způsobem ho vykonáváte. Pozorovatel zevnitř je neutrální, má o vše zájem, ale při tom nesoudí.

 

- Vnímejte své tělo. Jak a kde jej cítíte v kontaktu se zemí? Je tělo uvolněné, nebo jsou některé jeho části napnuté?

Vnímejte i okolí. Jaké jsou vaše vizuální dojmy? Jaké slyšíte zvuky? Jaké cítíte vůně? Jaké hmatové vjemy máte? Vyhraďte si na vše dost času. Je možné dojmy jen vnímat bez toho, že je popisujete slovy, posuzujete nebo analyzujete? Nebo vzbuzuje to, co vnímáte nějaké asociace nebo hodnocení?

 

- Vnímejte teď své tělo zevnitř. Co cítíte? Opět zkuste nic nepopisovat ani neposuzovat. Cítíte svůj dech? Průtok vzduchu v nose, když se nadechnete a zase vydechnete? Nechte dech přicházet a odcházet přirozeně a bez námahy, vnímejte pohyby dechu i uvnitř těla. Může pozornost zůstat hlavně u dýchání?

 

- Když mezitím ztratíte soustředění a najdete se v myšlenkách, citech a podobně, věnujte se na chvíli tomu, co vás rozptýlilo. Nesnažte se to potlačit či se toho zbavit. Zkoumejte toto vyrušení. Jaké je povahy, jak intenzivní je a jak dlouho už trvá? Zkuste odpovědět na tyto otázky beze slov a vnitřních rozhovorů. Vytvoříte takto odstup k obsahu rozptýlení a můžete se vrátit k dechům (nebo k jakémukoliv jinému cvičení).

 

- Chcete-li najít odpovědi na tyto otázky,musíte na chvíli přestat rozvíjet myšlenku dál. Dívejte se na ni z jiné perspektivy. Najdete tím svobodu vrátit se k vašemu původnímu objektu soustředění. Čím dříve si rozptýlení všimnete a čím dříve ho prozkoumáte, tím snazší bude návrat. Na začátek možná budete k formulaci otázek a odpovědí potřebovat slova. Ujistěte se ale, že se neztratíte ve vnitřním tlachání. S delší praxí se sníží potřeba používat slova a celý postup může být procesem, který běží poměrně rychle a bez úsilí.

 

Pravděpodobně budete také pozorovat, že se rozzlobíte sami na sebe, když se (už zase) ztratíte. Uvědomte si, že rozptýlení jsou přirozená a patří k praxi, přicházejí a zase odcházejí.

Tento postup můžete zopakovat u každého druhu vyrušování, a můžete takto i cvičit v každodenním životě. Například zkoumejte myšlenku nebo emoci, do které jste se silně zamotali. V čem porucha spočívá, jak je silná a jak dlouho už trvá? Zkuste se tímto způsobem vrátit k větší vnitřní svobodě.

 

Uvědomte si, že jedním z nejdůležitějších aspektů všech cvičení jógy je rozvoj všímavosti. K tomu můžete použít ásany a dýchací cvičení, ale také techniky vypořádání se s rozptýlením.

 

  • autor: Karin Köhler
  • www.jogakatrinkohler.cz 
  • zdroj fotky: Shutterstock.com 

 


Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket