Před a po - nač bychom neměli zapomínat

17. 06. 2015


Občas se to prostě stane – vplutí do lekce nebo její zakončení neproběhne tak jak bychom chtěli. Někdy je to nekonečná výmluvnost kolegy před odchodem z práce, zlý pohled kyselé paní v tramvaji, které vadí vaše jóga matka přes rameno, jindy zapnutý telefon.

Stane se, ale mnohdy postačí být jen drobátko pozornější, a některé věci, které nám mohou celkový efekt věci pokazit, si ohlídat.


LEKCE NEZAČÍNÁ POKYNEM: „HLUBOKÝ NÁDECH“
Na lekci jógy bychom měli přijít včas. Neznamená to nutně půlhodinové potulování kolem studia před samotným začátkem hodiny. Stačí deset minut tak, abychom se zkrátka nepřiřítili zpocení a vynervovaní, s pusou plnou omluv a hlavou plnou výčitek nebo nadávek na zpomaleného tramvajáka. Před lekcí tak stihneme několik důležitých drobností – třeba se pozdravit nebo popovídat s učitelem a spolujógujícími, odskočit si na toaletu (ano, je k vzteku provádět pránájámu a tahat přitom k třetímu oku zapomenutou nudli), v klidu si vybrat „svoje“ místo, zklidnit se, a celkově tak připravit svoji mysl i tělo na to, co přijde. Nevyplatí se zapomínat ani na jídlo a pití. Tedy, jíst ani pít by se bezprostředně před ani po józe příliš nemělo. Sklenička čisté vody na svlažení vyprahlého hrdla samozřejmě velkou škodu nenapáchá, byť se tradičně přísun čehokoliv v těsné blízkosti jógové praxe ásany, pránájámy a meditace nedoporučuje. Narychlo zhltnutá svačina může pekelně zatopit ásanou masírovaným vnitřním orgánům, na jemnější úrovni pak blokovat specificky vedený průtok vitální energie.


MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO, ANEBO HO ALESPOŇ TOLERUJ
Stane se, že na podložce ve vaší blízkosti přistane někdo, kdo vám svým vzezřením nebo vystupováním zdaleka tak blízký není. Může to být až moc užvaněný jógující, který si na hodinu přišel protáhnout hlavně pusu a uvolnit myšlenky, „nečitelný podivín“, který si před lekcí pod vousy mumlá snad nějakou svoji mantru nebo „zaklínadlo“, anebo jogín exhibicionista s oslepující třetí čakrou, který musí všem už před lekcí ukázat, že umí stát na hlavě bez opory rukou nebo „protočit“ deset vinyas bez zafunění. Zlaté (a zde funkční) pravidlo jógy zní: „Nechte to plavat.“ Nu, a pokud vás silný parfém slečny vedle přeci jen ruší, prostě se s úsměvem přesuňte na jiné místo. Přišli jste kvůli sobě, tak si to nekazte.


AŤ TELEFON NEZVONÍ – ANI ÓM
Telefon položený vedle jógamatky je prostě chyba, a to i tehdy, když má vypnutý zvuk. Jóga má smysl zejména k objevení a plnému prožití okamžiku přítomnosti. To dost dobře nejde, pokud koutkem oka stále šmidráme k displeji, ve snaze nenechat si ujet autobus nebo mít jistotu, že děti doma nespolykaly v mezičase všechno lego, a manžel se neztratil v ledničce. Telefon zanechaný v kabelce by měl být v tichém režimu, ostatně jako i my sami. Je škoda, když se prostorem uprostřed závěrečné relaxace rozezní zplechovatělá mobilní verze oblíbeného songu nebo zkrátka neodbytné tůtání.


POMALÝ VSTUP A POMALÝ VÝSTUP

Dobře víme, že během lekce jógy bychom se měli snažit být pozorností spíše uvnitř, nežli venku. Znamená to, necvičit zmatené tělo s hlavou zaseklou v kanceláři nebo myšlenkami ubíhajícími k protaženému tělu docela atraktivního spolujógujícího. Víme, že není úplně príma doběhnout na lekci pozdě, a často nám uniká, že podobně vláčný a rozvážný by měl být i výstup z lekce. Ze závěrečné relaxace bychom proto neměli vylítnout jako čertík z krabičky. Dá se říct, že závěrečné spočinutí uvnitř sebe sama je v posledku důležitější než to, kam až jsme dnes ohnuli ztuhlou páteř. Byla by nesmírná škoda nezůstat chviličku sedět, nevnímat své tělo, dech i proud myšlenek, neuvědomit si své emoce, nepoděkovat v duchu sami sobě za péči, stejně jako učiteli za to, že nám ukázal „jak”, tisícileté tradici, že ukázala „co”.

 

  • autor: Barbora Hu
  • www.bindu-yoga.cz
  • zdroj fotky: Samphotostock.cz 

Jóga Dnes Konference
Energy Studio jd
JógaMarket