Ásany chápala jako duchovní poezii a podobně poetický a zároveň pozoruhodný byl i její milostný románek s Indií. Její transformace z Eugenie Peterson do Indry Devi, z celebrity do renomované učitelky jógy, jež dokázala vidět očima lásky, slyšet ušima lásky a pracovat rukama lásky. Do matky, jež přinesla ženský pohled na mužský svět jógy, zbořila hranice struktur, a vytvořila tak prostor pro svobodné chápání této starověké disciplíny, jež dnes považujeme za samozřejmé.

Byly to verše Rabíndranátha Thákura, které zažehly plamen lásky k Indii v srdci v mladičké Eugenie Peterson, dceři ruské šlechtičny a divadelní herečky a švédského bankéře, která se narodila v roce 1899 v lotyšské Rize. Vystudovala drama v Petrohradě a v Moskvě. V době ruské revoluce ale musela spolu s matkou emigrovat do Berlína, kde se stala herečkou a tanečnicí. S divadelním souborem pak cestovala po Evropě, a při jednom ze svých turné se zúčastnila i kongresu Theosofické společnosti v Nizozemsku. Když vyslechla zpěvy učitele jógy, básníka a filozofa Jiddy Krishnamurtiho ve starověkém sanskrtu, Indie ji okouzlila a rozhodla se, že tuto zemi navštíví stůj co stůj, i když byla bez prostředků.

Do Indie

Možnost navštívit Indii přišla, když Eugenii bankéř Hermann Bolm požádal o ruku. Souhlasila totiž se sňatkem za podmínky, že jí ještě před svatbou zaplatí pobyt v zemi, jež jí tolik okouzlila. Po návratu zásnuby zrušila, prodala veškerý svůj majetek a vycestovala znovu. Brzy se pod pseudonymem Indra Devi stala hvězdou indického filmu. Vdala se za československého diplomata Jana Strakatého a obklopila se nejlepší společností. Přátelila se s osobnostmi, jako byl Mahatma Gandhi i Jawaharlal Nehru. Byla vždy prominentním hostem na plesech, hostinách i koňských dostizích. Chtěla se však potkávat se všemi Indy, bez rozdílu kast, což bylo v rozporu se společenskými konvencemi. Přestože Jan měl pro její nekonvenční myšlení pochopení, ocitala se často pod tlakem, který se nakonec usídlil na její hrudi. Onemocnělo jí srdce a po čtyřech letech neúspěšné léčby se rozhodla pro terapii jógou. Navštívila Tirumalaia Krishnamacharyu, vyhlášeného guru, který v Mysorském paláci vychovával bráhmanské chlapce. Ženu, navíc ze Západu, ale zprvu vést odmítl, nebyl si jistý pevností jejího závazku. Nakonec ale podlehl tlaku maharadži, její horlivosti, píli a bez pochyb i jejímu osobnímu kouzlu. Začal ji učit a brzy vyléčil. Poté Indra následovala Jana do Šanghaje, v této době ji Krishnamacharya požádal, aby se stala učitelkou jógy.

Od Číny po Ameriku

V roce 1940 otevřela první čínskou školu jógy v domě podobně neobyčejné ženy, Mej-ling Čankajškové, a v otevírání jógových škol pokračovala dál. Po náhlé smrti svého muže se rozhodla pro život v Americe. V roce 1947 se přestěhovala do Kalifornie a vytvořila svůj vlastní duchovně poetický jógový systém, jímž oslovila Hollywood a následně celou zemi. Díky svým tanečním zkušenostem vytvořila ve svých kurzech prostor pro tvořivé objevování, jež zbavovalo jógu veškerých omezení. Inda si byla vědoma toho, že většina Američanů se přísné disciplíně nepodrobí, i skutečnosti, že jógu může dělat každý, bez ohledu na motivaci a životní styl. Její lekce navštěvovaly takové osobnosti jako Greta Garbo, Gloria Swanson, Ramon Navarro, Linda Christian, Robert Ryan či Elizabeth Arden. V roce 1953 se podruhé vdala za Siegfrieda Knauera, významného lékaře a humanistu z Los Angeles. Stala se tak americkou občankou a oficiálně si změnila své jméno na Indra Devi. Z mexického ranče, který jí manžel věnoval, vytvořila jógová studia a začala se účastnit konferencí, televizních i rozhlasových debat a psát knihy o józe, jež se stávaly bestsellery.

Od Ruska po Argentinu

V roce 1960 navštívila Sovětský svaz, kde se jí podařilo přesvědčit vládu, že jóga není náboženstvím ani okultismem, ale metodou, kterou si lze upevnit zdraví. Tak v této obrovské, komunismem a ateismem prodchnuté zemi, zajistila józe legitimitu. Po světě cestovala dál, vyučovala i přednášela o józe v angličtině, španělštině, ruštině, francouzštině a němčině. Její šíření povědomí o benefitech jógy bylo neúnavné. V roce 1982 odcestovala do Argentiny, kde se usadila natrvalo. V Buenos Aires otevřela šest jógových škol a jejími dveřmi prošlo 25 tisíc studentů. Její popularita byla obrovská. Když v roce 2002 pokojně zemřela a její popel byl věnován vlnám řeky Rio de la Plata, Argentinci ji nazvali národním pokladem.

Matka
Indra přijala jógu za své dítě, kterému především díky nepodmíněné lásce umožnila skutečně vyrůst svobodně a nezávisle na genderu, náboženství, kultuře a polických idejích, ke společenskému prospěchu od Východu na Západ a od Západu zase zpět na Východ. Indra Devi byla skutečným průkopníkem v oblasti jógy, dokázala pokračovat ve starověké moudrosti a nelpět na učení a praktikování podle předepsaných způsobů. A jóga se tak mohla posunut směrem k otevřenosti a svobodě jí vlastní.

Použité zdroje:

Abernethy, Susan. 2013. Indra Devi. Mather of Western Yoga.

Dubrovsky, Anna. 2013. In Loving Gratitude: A Tribute to Four Women Who Revolutionized Yoga.

Shah, Ketna and Raj. 2011. The First Lady of Yoga.

Stephens. Mark. 2014. Vyučujeme jógu. Brno: Computer Press.

autor: Olga Remešová