Dlouho se jóga pohybovala někde mezi spiritualitou a životním stylem. Dnes už ji ale zkoumají i neurologové, fyzioterapeuti nebo kardiologové. Ne proto, že by z ní chtěli udělat fitness disciplínu, ale protože výsledky některých studií se už nedají ignorovat.

Tělo a jeho režimy

Cítíte někdy, že vám během dne začne zdánlivě bezdůvodně bušit srdce? Když vstanete nebo přijde e-mail, zpráva? Většina lidí dnes funguje ve stavu lehkého permanentního poplachu. Nervový systém je zahlcený. Tělo jede na výkon, reakci, notifikace, multitasking. I když sedíme v kavárně, organismus často funguje, jako bychom utíkali před nebezpečím. A právě tady začíná být jóga zajímavá.

Pomalý dech, práce s pozorností a vědomý pohyb aktivují parasympatický nervový systém. Tedy část nervového systému, která tělo uklidňuje a regeneruje. Parasympatikus umí zklidnit tepovou frekvenci, zpomalit dech, přimět tělo, aby lépe trávilo, aby svaly přestaly být v napětí. Jinými slovy díky němu mozek dostává signál, že nemusí být neustále ve střehu.

Kortizol v hlavní roli

Podle meta-analýzy publikované v Journal of Clinical Medicine může pravidelná jógová praxe statisticky významně snižovat hladinu kortizolu, tedy stresového hormonu, který mimo jiné může i za ukládání tuků u žen po čtyřicítce. Některé studie zaznamenaly pokles stresových markerů už po 8 až 12 týdnech pravidelné praxe.

Čas strávený na podložce dokáže zároveň podporovat vyšší aktivitu bloudivého nervu. Studie z Harvard Medical School například popisují, že pomalé dechové techniky dokážou během několika minut měnit aktivitu autonomního nervového systému a snižovat srdeční frekvenci.

Dech je tvůj nástroj

Mnohokrát se mi na lekci jógy stalo, že jsme s dechem až tak moc nepracovali. Jenže brát ho jako samozřejmost bývá velká chyba. Jen málokdo z nás dýchá správně. Přitom dech je jednou z nejsilnějších částí celé praxe. Když dýcháme rychle a mělce, tělo vyhodnocuje situaci jako stresovou. Když dech zpomalíme a prodloužíme výdech, nervový systém dostává opačný signál.

Některé studie ukazují, že vědomá práce s dechem může ovlivnit variabilitu srdeční frekvence, tedy schopnost organismu adaptovat se na zátěž. Vyšší variabilita bývá spojována s lepší psychickou odolností i regenerací. Výzkum publikovaný v Frontiers in Human Neuroscience ukázal, že už dech o frekvenci kolem šesti nádechů za minutu výrazně podporuje aktivaci parasympatiku. A ten máme rádi!

Takže až budete přemýšlet, jestli zvládnete dát nohu za hlavu, raději si ověřte, že už jste se naučili správně dýchat a zůstat v klidu.

Více jógy = méně emocí

Možná si říkáte, kéž bychom měli nástroj na zmírnění našich emocí. No a my ho máme! Studie Massachusetts General Hospital zjistila, že po osmitýdenním meditačním programu docházelo ke změnám v oblastech mozku spojených s učením, pamětí a emoční regulací. Některé výzkumy popisují lepší schopnost regulace emocí, nižší impulzivitu nebo větší aktivitu částí mozku spojených se sebeuvědoměním.

Z neurobiologického pohledu se často mluví například o amygdale, tedy části mozku spojené se strachem a stresovou reakcí. U lidí s pravidelnou meditační nebo dechovou praxí bývá její aktivita nižší. Naopak prefrontální kortex, který souvisí s rozhodováním, pozorností a seberegulací, může být aktivnější. Tělo i mozek se učí nereagovat na všechno okamžitým poplachem.

Když si tělo pamatuje

Chronický stres, tlak nebo dlouhodobé napětí se často neukládají jen do hlavy, ale i do svalů, dechu nebo držení těla. Někdy si člověk až během pomalé praxe všimne, jak moc byl stažený. Jak dlouho zadržoval dech. Jak moc jel na autopilota. Možná i proto bývá pro některé lidi jóga překvapivě emoční zkušeností.

Flexibilita tedy není hlavní benefit. I když se moderní jóga často prodává přes flexibilitu a krásné ásany u moře. Z biologického hlediska bývá mnohem zajímavější něco jiného.

Stabilita.

Jóga může zlepšovat propriocepci, tedy schopnost vnímat vlastní tělo v prostoru. Aktivuje hluboký stabilizační systém, pracuje s rovnováhou a koordinací. A právě to bývá zásadní nejen pro sportovce, ale i pro běžné fungování těla. Protože až si budete chtít něco podat vysoko ve skříni nebo si budete chtít v hlubokém dřepu hrát se svými dětmi, potřebujete zdravé tělo.

Během balančních pozic nebo pomalých přechodů se aktivují drobné stabilizační svaly kolem páteře, pánve a kloubů, které v běžném sedavém životě často téměř nepoužíváme. Mozek zároveň neustále vyhodnocuje informace z chodidel, svalů, očí a vnitřního ucha, aby udržel rovnováhu. I proto může být jóga velmi účinná pro prevenci bolestí zad nebo zlepšení koordinace.

Mnoho lidí dnes totiž není ztuhlých proto, že by byli „málo protažení“, ale protože jejich nervový systém neumí pustit napětí.

Proč se po józe někdy cítíme jinak

Po některých lekcích cítím klid. Po jiných přichází únava. Někdy euforie. Někdy zvláštní citlivost. A občas mi bývá i do breku. I to má své biologické vysvětlení.

Když tělo konečně zpomalí a přestane být zahlcené neustálým výkonem, začnou se objevovat věci, které byly dlouho překryté hlukem. Únava. Emoce. Napětí. Potřeba odpočinku.

Možná vám jóga nepomůže cítit se hned dobře. Ale možná to nejlepší, co se vám přihodí, bude, že začnete vůbec něco cítit.

• Už 5 minut pomalého vědomého dechu může snížit aktivitu stresové reakce.
• Podle některých studií klesá po pravidelné jógové praxi hladina kortizolu i subjektivně vnímaný stres.
• Více než 300 milionů lidí po světě dnes pravidelně cvičí jógu.
• Dech o frekvenci přibližně 5 až 6 nádechů za minutu podporuje aktivaci parasympatického nervového systému.
• Bloudivý nerv propojuje mozek, srdce, plíce i trávení a hraje zásadní roli v regulaci stresu.
• Jóga aktivuje hluboký stabilizační systém a zlepšuje propriocepci, tedy schopnost vnímat vlastní tělo v prostoru.

• autorka: Nela Maťašeje
• www.nelamataseje.cz
• foto: Pexels