Jóga dnes zažívá jeden z největších boomů ve své historii. Podle odhadů ji praktikuje přes 300 milionů lidí po celém světě a globální „yoga industry“ má hodnotu desítek miliard dolarů. Spolu s tím, jak roste její popularita, se ale mění i to, co si pod pojmem jóga vlastně představujeme.

Z tradičního systému, který pracuje s tělem, dechem i myslí, se v západním kontextu postupně vyčlenila jeho nejviditelnější část. Fyzická praxe. Ásana. A kdyby jen to. Ásana se pomalu stala symbolem toho, čeho je Západ plný - výkonu. 

Kult dokonalosti

Tenhle posun nezačal se sociálními sítěmi. Už v průběhu 20. století se moderní jóga formovala pod vlivem gymnastiky, fyzické kultury a snahy oslovit západního člověka. Dynamické styly, důraz na sílu, flexibilitu a plynulost pohybu - to všechno jsou relativně nové vrstvy, které se na původní koncept postupně nabalily.

Sociální sítě tento proces jen výrazně urychlily. Platformy jako Instagram nebo TikTok fungují na jednoduchém principu: zvýhodňují to, co je rychle srozumitelné a vizuálně atraktivní. V kontextu jógy to znamená jediné. Krásné tělo v jasně čitelné pozici. Čím náročnější, tím lépe. Čím estetičtější provedení, tím větší dosah.

Dech, pozornost nebo vnitřní prožitek v tomhle systému nemají šanci. Výsledkem je, že se z komplexní praxe stále častěji stává vizuální disciplína. To, co bylo původně prostředkem, se mění v cíl. Ásana, která nás má učit na cestě k osvícení, je dnes často důkazem, že jógu “umíme”. 

Ale dá se jóga “umět”? 

Od výkonu zpátky k sobě

Výzkumy z oblasti psychologie sociálních sítí dlouhodobě ukazují, že vizuální platformy posilují srovnávání a vnímání vlastního těla směrem k hodnocení. Od procesu k výsledku. Od vztahu k tělu ke kontrole toho, jak vypadá.

To má konkrétní dopady. Lidé častěji volí pozice, které „vypadají dobře“, a vyhýbají se těm, ve kterých si nejsou jistí. Zvyšuje se riziko přetížení i zranění, protože ambice předbíhá připravenost těla. A praxe, která měla původně regulovat stres, ho v některých případech naopak vytváří.

“Lidé častěji volí pozice, které „vypadají dobře“, a vyhýbají se těm, ve kterých si nejsou jistí. Zvyšuje se riziko přetížení i zranění.”

Nejde o to vracet se k nějaké idealizované „čisté“ podobě jógy. Ta ostatně nikdy nebyla jednotná a vždy reagovala na dobu, ve které se praktikovala. Důležité je spíš rozumět tomu, v jakém kontextu se dnes pohybujeme.

Jóga už dávno není jen osobní praxe. Je součástí širšího wellness průmyslu, který pracuje s estetikou, výkonem i identitou. A právě tady se začíná stírat hranice mezi praxí a její prezentací.

Otázka „pro koho cvičíme“ tak není jen filozofická. Je praktická.

Ovlivňuje, jak si vybíráme lekce, jak si vybíráme samotné lektory, jestli jdeme na lekci, kde jsou v sále zrcadla. Jde o to, jak přistupujeme k vlastnímu tělu i o to, jestli nám jóga dlouhodobě pomáhá, nebo nás postupně dostává pod tlak. 

Takže až se příště dostanete na jógovou podložku, zkuste tam přijít jen tak. Bez telefonu, bez chytrých hodinek. Bude vás to bavit? Zpřítomníte se? 

Zkuste se napojit na váš dech a jen být. Jakoby všechno ostatní pro jednou zmizelo.

• autorka: Nela Maťašeje
• 2joginky.cz
• foto: Pexels