Je jasné, že z vyhřátého „pelíšku“ se po ránu vylézá o poznání lépe, když nás z něj doslova vyburcují sluneční paprsky lechtající zprvu jemně na víčkách a posléze zahřívající každý kousek těla, který není přikrytý dekou. Stejně tak je jasné, že když ráno otevřete oči a vidíte za okny zamračenou oblohu slibující déšť (nebo už dokonce déšť plodící), mnoho nadšení do opuštění laskavé náruče hřející peřinky v sobě v tu chvíli nejsme sto objevit. Představa ranní praxe se v tu chvíli zdá přímo nemyslitelná – vždyť je zima, všechno nás bolí, ještě chceme spát nebo se jen tak povalovat…

Dejte šanci ranní praxi

Jak překonat podzimní letargii a vstávat každý den s chutí a radostí jako v létě? Odpověď na otázku podá jóga. Ranní praxe příjemně probudí mysl i tělo a připraví vás do nového dne, do něhož budete odcházet pozitivně naladění, s chutí do života a vidinou pozitivních zítřků. Zní to jako neuvěřitelná pohádka? Pokud ráno pravidelně praktikujete, pak jistě můžete z vlastní zkušenosti potvrdit, že tahle pohádka skutečně existuje. A pokud patříte mezi ranní spáče, kteří po probuzení nemají myšlenky na nic jiného než na hrnek horké silné kávy, zkuste svou zaběhlou rutinu změnit a dát šanci ranní praxi. Pokud vám nebude vyhovovat, můžete se zase vrátit k zaběhlým rituálům.

Vystoupit z komfortní zóny je přínosné

Vystoupení z komfortní zóny je však pro lidský vývoj velmi podstatné a svým způsobem i nezbytné. Překonáváním sebe sama rosteme a vyvíjíme se – poznáváme své slabiny a zároveň to, jak jsme silní, co všechno dokážeme, když chceme, zabereme a vytrváme. Jak říká Viktor Emil Frankl: Horolezec nezdolává horu, ale sám sebe. Nebo Winston Churchill: Vítězství za každou cenu. To neznamená, že musíme být horolezci nebo že se sebou musíme bojovat, abychom zvítězili. To, co si z citátů těchto dvou významných osobností můžeme odnést, je fakt, že když užijeme plodivé síly radžasu a vybředneme z lenivých, tupých a temných kořenů tamasu, dostaneme se blíže světlu hřejivé, pozitivní a svobodné sattvy. Mysleme na to, když se nám ráno nebude chtít vstávat, a s vidinou světla, které nacházíme sami v sobě skrze dech a dráhu, kterou v těle vykonává, vstaňme, praktikujme a vydejme se na cestu hledání a budování nejlepší verze sebe sama – podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí.

Polohy, které zahřejí zevnitř

Pokud navíc budeme praktikovat vědomě, prolneme vnitřní praxi s praxí fyzickou, zahřejeme se zevnitř natolik, že nás toto teplo a světlo ochrání před sychravostí pošmourného podzimu. A nejen před ní. Zahajme praxi v sedu se založenýma nohama, kde obrátíme pozornost dovnitř a budeme sledovat dech a dráhu, kterou v těle vykonává. Setrvejme tak dlouho, dokud to bude příjemné, poté založme nohy na opačnou stranu a pokračujme. Po úvodním zklidnění následuje řada ásan – v každé setrvejte alespoň 5 dechových kol, pokud se budete cítit dobře, klidně i déle. Dýchejte volně, zhluboka, po celou dobu sledujte dech a dráhu, kterou v těle vykonává.

Začněme v klasické poloze dítěte. Zůstaňme v ní a pouze měňme polohu paží – nejprve jsou podél těla dlaněmi vzhůru, poté je natáhněme dopředu dlaněmi dolů, přesuňme na bedra, kde spojme ruce a propleťme prsty. Z této polohy je zvedněme vzhůru a vraťme zpět – opakujme přibližně 10krát, poté zastavme nahoře a opět přibližně 10krát hýbejme pažemi ze strany na stranu. Vraťme na bedra, prodýchejme a přesuňme do polohy zajíce, kde nejprve čelo držme mírně nad hřbety dlaní, pak jej položme.

Odtáhněme kolena na šíři pánve, paže natáhněme dopředu, čelo je na zemi. Odtáhněme kolena ještě více, z kyčlí se vytáhněme trupem do dálky a položme celý hrudník a bradu na zem. Přesuňme se do polohy sfingy, odtud do polohy luku a přes sfingu do psa hlavou dolů, do kočky a zpátky do dítěte s koleny na šíři pánve. Přejděme do polohy indického dřepu. Přisuňme chodidla k sobě, natáhněme nohy a zůstaňme v poloze hlubokého předklonu, kde se držíme za lokty. Pravou nohu vyšleme dopředu a vykonejme polohu obráceného trojúhelníku, zopakujme na druhou stranu. Vraťme se zpět do hlubokého předklonu, odtud klesněme na chodidla a uvolněme kyčle v poloze motýlka. Lehněme si na záda a zaujměme polohu blaženosti, kde máme ruce za hlavou a držíme se za lokty. Dýchejme a odpočívejme. Pocity z praxe v sobě následně nechme doznít v poloze šavásany.

• autor: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com