Zdravá strava 05. 08. 2015 PDF Tisk

Vše, co byste měli vědět o vápníku - 1. díl

Rostlinné vs. živočišné zdroje vápníku - kde je pravda?

Vše, co byste měli vědět o vápníku - 1. díl

Na složení našeho těla se podílí asi 20 různých minerálních látek a to cca ze 4-5 % hmotnosti našeho těla. Vápník je z nich nejvíce zastoupený minerál v našem těle a z oněch výše uvedených procent tvoří téměř polovinu! Na dostatečný příjem tohoto biogenního prvku bychom měli klást důraz, neboť v těle plní řadu nezastupitelných funkcí:

  • spolu s fosforem je zodpovědný za stavbu a mineralizaci kostí a zubů,
  • spolu s hořčíkem a draslíkem pomáhá udržovat srdeční rytmus,
  • působí při přenosu nervových vzruchů,
  • zúčastňuje se procesu regulace pH krve,
  • a zúčastňuje se kontrakce svalů.

 

Průměrná DDD pro dospělého člověka se pohybuje okolo 1 g. Nároky na tento minerál se zvyšují u dětí ve vývinu, těhotných žen a hlavně ve stáří, kdy dochází k přirozenému úbytku kostní hmoty - tam se DDD pohybuje až okolo 1,5 g. Z jakých potravin ale vápník brát co nejefektivněji?

 

Živočišné vs. rostlinné zdroje vápníku

Zde se dostáváme na velmi tenký led. O nejvhodnějších zdrojích tohoto minerálu se vedou debaty už léta. Zastánci racionální vyvážené stravy a většinová část  společnosti uvádí jako nejvhodnější a zároveň nejbohatší zdroje mléko, tvrdé sýry, mléčné výrobky ale i ryby jako např. sardinky a losos. Vegetariánsko-veganská a menšinová část společnosti zase uvádí jako nejvhodnější zdroje ty rostlinné - mák, ořechy, fazole a některé druhy zeleniny (např. kapusta a brokolice). Rostlinná strava ale obsahuje tzv. antinutriční látky, které snižují jeho vstřebatelnost (o nich více v druhém díle). Tak například pro představu: využitelnost vápníku z dobře připravené brokolice se pohybuje ≥ 50 %, zatímco využitelnost vápníku ze špenátu je ≤ 5 %. K tomu, abyste dostali stejné množství vápníku jako z 250 ml mléka byste potřebovali zkonzumovat přes 100 g mandlí...a to navíc nezapočítáváme nižší vstřebatelnost, takže by to na konci bylo ještě více. Na druhou stranu panuje však přesvědčení, že vápník z mléka se sice uvolní, ale hned se zase naváže na sirné aminokyseliny, které ho vyváží. Jistě jste také slyšeli o tzv. vápníkovém paradoxu, kdy mléko a mléčné výrobky jsou považovány za kyselé a působí na tělo tak, že naopak ještě další vápník z těla vyvazují. V poslední řadě se také vápník může přidávat do některých produktů uměle - jsou to např. sójové produkty, cereálie, džusy apod.

 

KDE JE TEDY PRAVDA? Jak tomu obvykle bývá...pravda je někde na půl cesty. Vstřebatelnost vápníku je ošemetná a může být ovlivňována jednak pozitivně a jednak negativně. Mezi pozitivní faktory patří správný poměr s fosforem (což např. mléko má), dostatek vitamínu D, ale třeba i přítomnost laktózy. Mezi faktory zhoršující vstřebávání vápníku patří přítomnost fosfátů (např. v kolových nápojích), fytátů a oxalacetátů, tavících solí kys. fosforečné (tavené sýry), vysoký příjem kofeinu, alkoholu a samotné kouření. Kvalita absorpce tohoto minerálu je také vázána na věk, zdravý stav střev a celkový zdravotní stav. Je tedy nešťastné vypichovat jeden nejlepší zdroj vápníku a neustále polemizovat jestli rostlinné nebo živočišné. Do stravy bychom vždy měli zařadit spektrum zdrojů a zároveň dbát na správnou činnost našich střev, naše zdraví, a dostatek vitamínu D.

 

 

Objednat předplatné