pondělí 12. 10. 2026
Rakouské městečko, které se rozprostírá na břehu tyrkysového jezera Zeller See, obklopené majestátními vrcholy Vysokých Taur, je doslova snem každého milovníka přírody. Malebné uličky s tradiční alpskou architekturou, dechberoucí scenérie, svěží horský vzduch a množství aktivit v každém ročním období – díky tomu všemu je Zell am See jednou z nejoblíbenějších destinací v Rakousku.
Dominantou regionu je bezpochyby samotné jezero. Zrcadlící se hladina, kterou lemují promenády, pláže a přístaviště, láká k procházkám i plavbám na výletních lodích. V létě se zde můžete koupat, pádlovat na paddleboardu nebo jen tak relaxovat na břehu a pozorovat labutě.
Počasí v horách si žije svým vlastním životem a je třeba být připraven na všechny varianty. My jsme do Zell am See přijeli s modrou oblohou a sluncem za zády. Ubytovali jsme se v hotelu Tauern Spa, který leží v údolí pod horou Kitzsteinhorn, a hned jsme vyrazili k jezeru, abychom nasáli atmosféru zdejší promenády. Měli jsme štěstí, že jsme se tu ocitli krátce před začátkem vodní show, která probíhá od května do října každou hodinu od 13:00 do 18:00. A užili jsme si ji natolik, že jsme se rozhodli i pro večerní verzi, která sice začínala až 21:30 (od září od 21:00), ale určitě za to stála. Večerní show probíhá každé úterý na téma „Best of Disco“, ve čtvrtek v duchu „Best Movie Themes“ a v neděli v rytmu „Rock Legends Orchastrated“. Spokojení s plánem na večer – dorazili jsme v úterý, takže večer bude disko – jsme se vydali po promenádě dál a sotva jsme ušli pár kroků, objevili jsme loď zakotvenou u mola, ze které zrovna vystupovali lidé. Zeptali jsme se, kterým směrem jede, a za chvilku už jsme stáli na palubě. Plavba byla díky naší Sommerkarte zdarma a při pohledu na vrchol hory Schmittenhöhe tyčící se nad jezerem nám bylo jasné, co budeme dělat další den.
Sommerkarte platí od května do října a získáte ji zdarma při ubytování ve vybraných hotelech v Zell am See a Kaprunu. Nabízí možnost využívat zdarma lanovky, autobusovou dopravu ve městě a okolí, vstup do bazénu, ale také mnoho atrakcí ve městě i v přírodě.
Druhý den ráno nás probudily kapky bubnující na terasu. Počasí na horách se může změnit mrknutím oka. Náš pohled z okna směrem na Kitzsteinhorn zaregistroval barvu, se kterou jsme úplně nepočítali. Bílou. Hora byla do poloviny zasypaná čerstvým sněhem. Vyrazili jsme na snídani, která byla opravdu neskutečně pestrá a bohatá, a v jejím průběhu jsme se rozhodli změnit plány a využít deštivého dne k cestě lanovkami na vyhlídku Top of Salzburg, která se nachází ve výšce 3029 metrů n. m. Cesta, která zabrala přibližně půl hodiny a vystřídali jsme při ní celkem 4 lanovky, začala za deště v Kaprunu ve výšce 911 metrů n. m. Při třetím přestupu už sněžilo, a když jsme vystoupili z poslední lanovky, přivítal nás vítr a nebe plné sněhových vloček. I přesto jsme se rozhodli vydat na vyhlídku, kudy se jde zhruba 400 metrů dlouhým tunelem, vytesaným skrze skálu. Mírně se svažující, osvětlený tunel nás dovedl do skleněné místnosti plné fotografií místní flóry a fauny a před námi visela ve vzduchu dlouhá skleněná lávka – Skywalk. Když se otevřely dveře a vyšli jsme ven, překvapila nás teplota −5 stupňů, půl metru čerstvě napadaného sněhu a také silný vítr, se kterým jsme trochu bojovali celou cestu až na konec skleněné lávky. Výhled? Žádný. Zážitek? Obrovský. Když jsme nic neviděli, tak jsme využili čerstvého sněhu, udělali koule a začali se koulovat ve třech tisících metrech, dokud nás nezábly prsty na rukou. Ty nám zase brzy roztály u čaje a štrúdlu v bistru, poté co jsme prošli tunelem zpět do budovy stanice lanovky. Celou cestu dolů jsme pozorovali mraky v údolí a shodli jsme se, že nastal čas navštívit naše hotelové spa.
Hotel Tauern Spa, ve kterém jsme bydleli, nabízel dvě možnosti. Tauern Spa Kaprun, kde lze vybírat z pěti vnitřních a šesti venkovních bazénů, z deseti druhů saun a parních lázní, vše doplněné o relaxační zóny a výhledy na Kitzsteinhorn. My jsme se rozhodli pro druhou variantu, která je určená pouze hotelovým hostům. Panorama Spa v posledním patře hotelu. Najdete tu panorama sauny, relaxační zóny, ale hlavně skleněný Skyline Pool, venkovní bazén s teplotou 36 stupňů, ze kterého při plavání pozorujete vrcholky hor. Zůstali jsme celé odpoledne až do večeře a plně si uvědomili výhody wellness a spa hotelů, které poskytují vyžití ve dnech, jako byl tento. Ale samozřejmě také úlevu a relaxaci po náročných túrách v létě nebo po celodenním lyžování v zimě.
Náš třetí a poslední den nezačal úplně ideálně. Měli jsem v plánu vyrazit na ranní jógu Yoga am Berg, tedy venkovní cvičení jógy na vrcholku hory. Přemohla nás ovšem lenost, takže jsem si vzali auto. A naše lenost nás zavedla až na parkoviště 1, k lanovce mířící na Schmittehöhe. Nastoupili jsme do ní, aniž bychom si ověřili, kam jede. Když jsme vystoupili, vydali jsme se hledat hotel, na jehož zahradě měla lekce probíhat, a po patnácti minutách jsme zjistili, že jsme na úplně jiném vrcholku. Potupně jsme tak museli zrušit svoji rezervaci a přiznat, že jsme se ocitli někde úplně jinde. Tak jsme se kousek prošli a pokochali se výhledem na jezero. Když jsme sjeli lanovkou zpět do údolí, zjistili jsme, že správná lanovka vyjížděla z parkoviště číslo 2, které bylo jen 100 metrů od toho našeho.
Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Cestou dolů jsme objevili statek Hofladen Augut, který nás, musím přiznat, nalákal na jídlo. Málokde si můžete projít celý statek s výkladem a ochutnávkou k tomu. My jsme měli to štěstí, že jsme nestihli lekci jógy a byl čtvrtek. Den, kdy od začátku července do začátku září, můžete objevovat fascinující svět na statku. Vyzkoušet si pečení chleba, ruční výrobu másla, ale také třeba jak správně podojit krávu. Není třeba se krávy bát, na statku mají speciální mobilní dojnici. Mohou dorazit děti, dospělí, zabaví se celá rodina. A také si pochutnáte na domácích sýrech, mléku, salámech, marmeládě či pálence.
Na statku jsme strávili příjemné dvě hodinky a najedení jsme vyrazili za jedním z nejúchvatnějších zážitků v okolí – jak se psalo v brožuře, kterou jsme našli v infocentru pod názvem „Návštěva soutěsky Sigmund Thun Klamm“. Divoká řeka Kapruner Ache zde po tisíce let vytvářela úzký kaňon, kde byly postupně vybudovány dřevěné chodníky, díky kterým můžete dojít kolem vodopádů až k jezeru Klammsee, jež vás naprosto okouzlí svojí smaragdovou hladinou. Soutěska byla opravdu překrásná, ale množství schodů nás nějak udolalo, a tak jsme se shodli, že bychom dali přednost lehátku ve spa. Vrátili jsme se tedy do našeho Tauern Spa a pobývali střídavě v bazénu, sauně a odpočinkové zóně až do večeře, po které jsme padli do postele a spali jako zabití.
Přestože jsme tu strávili jen tři dny, přišlo nám, že jsme tu byli týden. Čas se nějak zpomalil a dovolil nám volně se nadechnout a nespěchat. A přiznáváme, že se nám vůbec nechtělo odjet. Tak jsme si slíbili, že se sem určitě znovu vrátíme.