„Když Japonci opravují rozbité předměty, zvýrazní trhlinu zlatou výplní. Věří, že když něco utrpí poškození a má to historii, stává se to krásnějším,“ sděluje popisek na jedné z nejsdílenějších fotografií s prasklou nádobkou na téma wabi-sabi v googlovském vyhledávači. Je zjevné, že by byla škoda, kdyby z japonského myšlenkového proudu wabi-sabi čerpala pouze oblast interiérového designu. Jak může wabi-sabi obohatit naše vztahy?

Koncept wabi-sabi se opírá o tři základní myšlenky: „nic netrvá věčně“, „nic není hotové“ a „a nic není dokonalé“. Wabi-sabi učí vidět krásu v nedokonalosti, asymetrii a jednoduchosti. Podtrhuje přijetí pomíjivosti, neukončenosti, plynutí přírodních dějů. Ponouká nás vidět ty nejzákladnější, přírodní objekty jako zajímavé, fascinující a krásné, ponouká nás k zapojení se do života prostřednictvím smyslů, oproti uvíznutí v síti zbytečných myšlenek. Klade důraz na proces, ne na výsledek. V neposlední řadě wabi-sabi vyzdvihuje momenty, ve kterých můžeme být v tichu, pociťovat intimitu, nostalgii, melancholickou krásu. Se kterými z „wabi-sabi“ fenoménů se nejčastěji setkáváme v lásce?

DOKONALOST

„Dříve se choval líp, byl ke mně pozornější, zajímal se o mě, kupoval mi květiny. Teď si na mne vzpomene, nanejvýš když chce sex,“ slýchávám od posmutnělých žen. „Dříve mě obdivovala, měla vždycky chuť na sex, teď mě jenom kritizuje a má ze mě chodící peněženku,“ slýchávám od posmutnělých mužů. Kde se to stane, že se na cestě od zamilovanosti stanou lidé tak „nedokonalými“?

Zamilovanost vytváří iluzi dokonalosti. Iluzi, že milovaný partner je dokonalý, iluzi, že my sami jsme vedle něj dokonalí. V zamilovanosti více než kdy jindy platí věta německého filozofa Friedricha Nietzscheho: „Na druhých milujeme své naděje.“ Jakmile oblak zamilovanosti poodstoupí, v jasném světle spatřujeme chyby a nedostatky toho druhého. Začínáme se rozčilovat. Začínáme se před druhým uzavírat. Začínáme se cítit podvedení a zranění. Tím, jak se nad nedostatky partnera rozčilujeme, jak se před ním uzavíráme a jak jsme smutní, však ukazujeme partnerovi, že ani my nejsme takoví, jací jsme byli dříve. A když se na nás partner přestává dívat zamilovaným pohledem, který nám dodával tolik sebedůvěry, začínáme cítit svou nedokonalost až do morku kostí. Partnerství nám bolestivě připomíná, že nejsme tak dokonalí, jak jsme si mysleli.

Dokonalost neexistuje, nedokonalost je život, o tom není pochyb. Hledáním své dokonalosti a dokonalosti u stále nových a nových partnerů můžeme strávit klidně celý život. I to může být cesta. Wabi-sabi však nabízí jiné řešení. Najít v nedokonalosti krásu. Najít v nedokonalosti dokonalost.

DOKONČENOST

„Až dokončím tento poslední stresující projekt, bude doma klid...“, „Až dostavíme ten dům, všechno se uklidní a budeme konečně šťastni...“, „Až děti odrostou, budeme si užívat zase jako dřív...“ říkají unaveně jak muži, tak ženy. Každý, kdo tato slova pronese s větší pozorností k tomu, co říká, si záhy uvědomí, o jaký sebeklam jde.

Nedokončenost je tíživá. Neukončené záležitosti nás však mnohdy tíží natolik, že jejich dokončení přikládáme větší váhu, než samy o sobě mají. Od dokončení si slibujeme úlevu, přival energie a pocit klidu, z toho, že je vše hotovo. Avšak dostavěný dům, je pouze a jen dostavěný dům. Nic víc, nic míň. Vše kolem, v co jsme doufali, že s dostavěním domu také skončí, si žije dále svým nikdy nekončícím životem a pocit tíživé nedokončenosti se jen nenápadně naváže na nějaký další nedokončený projekt. Po dostavění domu to obvykle bývá splácení půjček na stavbu či dlouhá luxusní dovolená, na kterou „až vyjedeme, tak si konečně odpočineme od náročné stavby domu a budeme konečně odpočatí a šťastní...“

Jistě mi zároveň dáte za pravdu, že není řešením přestat pracovat, nemít kde bydlet a nejezdit na dovolené. Takže? Co na to wabi-sabi? Přijměte skutečnost, že nic není hotové. A tak nečekejte, že se něco změní, až něco dokončíte. Jediné, co máte v ruce, je přítomný okamžik – a krása obsažená v něm.

A tak v duchu wabi-sabi – posaďte se, rozhlédněte se kolem sebe a vnímejte v tichosti svůj jedinečný přítomný okamžik se vším, co do něj nyní patří. A pociťte, že nic netrvá věčně. Ani tento okamžik. Ani to, jak nyní vnímáte svou lásku.

• autor: Alexandra Hrouzková
• www.mylifestudio.cz
• zdroj fotky: Shutterstock.com