Slovo trauma se často nepřesně používá jako synonymum pro jakoukoli nepříznivou či zraňující situaci. Ve skutečnosti však označuje stav, který může následovat po negativním, často opakovaném zážitku. Trauma je v podstatě rána, která se za určitých okolností může zahojit sama s odstupem času. Někdy se však rozvine v příznaky, jež vážně narušují kvalitu života.

Počet lidí, kteří nesou „mokvající rány“ na duši, bohužel roste a často se v této souvislosti mluví o jakési „epidemii“. Dobrou zprávou však je, že dnes existují účinné postupy a léčebné metody, které pomáhají s těmito diagnózami pracovat.

Jedním z častých příznaků traumatu je odpojení od vlastního těla. Není tedy náhodou, že součástí léčby bývá péče o sebe sama, v níž má své místo i trauma sensitivní jóga (TSJ). Jedná se o speciálně navrženou doplňkovou terapii pro podporu lidí s komplexním traumatem či PTSD.

Největším přínosem této metody je podpora návratu ke schopnosti vnímat, cítit a prožívat vlastní tělo skrze speciálně přizpůsobené pohyby a cvičení. Ty mohou navenek působit nenápadně a jednoduše, avšak jejich účelem je vytvářet prostor pro obnovení spojení se sebou samým bez vnější intervence.

V čem se trauma sensitivní jóga liší od „běžné“ jógy?

1. Forma místo pozice - V trauma sensitivní józe se nepoužívá termín pozice nebo ásana, protože mnoho zneužívaných lidí bylo nuceno „pózovat“. Místo toho se používá slovo forma, což odráží přístup, který neklade důraz na „správné provedení“, ale na prožitek z pohybu.
2. Dech jako experiment - Na většině lekcí jógy je kladen důraz na zlepšení dýchání, což může vyvolávat pocit, že existuje „správný“ nebo „lepší“ způsob. V TSJ je dech prezentován jako možnost pro experimentování – bez tlaku a očekávání výsledku.
3. Všímavost k tělesným vjemům - V běžné józe se pozornost směřuje na pozice, myšlenky, dech či emoce. V TSJ je však vždy zaměřená výhradně na fyzické prožitky a vjemy, čímž se posiluje napojení na vlastní tělo.
4. Specifické verbální vedení - Klíčovou součástí trauma sensitivní jógy je způsob verbálního vedení instruktora. Na lekci neuslyšíte přímé instrukce typu „zanožte pravou nohu“ nebo „zvedněte levou ruku“. V TSJ je přístup facilitátora formou pozvání, které dává klientovi možnost se sám rozhodnout, zda daný pohyb chce či může provést. Například: „Pokud byste chtěl, můžete sklonit hlavu…“ nebo „Až budete připraven…“.

Všechny aspekty trauma sensitivní jógy otevírají klientovi cestu k opětovnému převzetí kontroly nad vlastním životem, a to ve vlastním tempu a z vlastní svobodné vůle.

• Autorka: Karolina Straus Idris
• www.pragueyogatherapy.cz
• foto: Shutterstock.com

TIP redakce: vzdělávejte se v oblasti trauma-sensitivní jógy. Více zde.