Svůj úděl a životní poselství si nese již od narození, kdy dostala ono zvláštní jméno Shiva Rea. Dnes pluje s desítkami tisíc žáků na vlně dechu, rytmu, slov a zvuků. Její styl je komplexní, energetický i léčivý. Její sekvence kreativní, dynamické a uvolňující. Cvičit s ní je jako tančit spontánně ve vlnách, které se ale občas zvednou a vy náhle musíte zapnout svaly a postavit se jim.
Nese totiž v sobě oba principy – mužskou sílu i ženskou citlivost. Shiva a Shakti. Mužská a ženská energie, která podle tantrické tradice jedna bez druhé nemůže existovat a navěky tančí v kosmických tancích zrození i smrti a vytváří jednu celistvou bytost. To je Shiva Rea – jedna ze zásadních učitelek jógy pro západní svět, zakladatelka prána flow jógy, se kterou jsme se potkali na ohnivém retreatu na jihu Indie.

Vaše jógová cesta začala tak trochu náhodou…
Můj otec mi dal zvláštní jméno Shiva Rea. Zrnko bylo zaseto a začalo klíčit, když mi bylo zhruba čtrnáct. Pátrala jsem po tom, co jméno znamená (Šiva – hinduistický bůh Šiva, Rea – plynoucí) a našla knihu o józe. Podle ní jsem potom začala cvičit. V sedmnácti, místo abych nastoupila na univerzitu, jsem odjela do Jižní Afriky. Byl to pro mě zásadní moment, protože jsem poprvé následovala nějaké své hlubší vnitřní volání. V Africe jsem pak zůstala jako dobrovolník dva roky, které pro můj život znamenaly obrovský posun. Cvičila jsem sice jógu, ale hlavně jsem poznala zcela jinou kulturu, než ve které jsem vyrostala. Pozorovala jsem místní lidi, jak se pohybují, jak jsou ve spojení se svým tělem, jaký mají cit pro rytmus. Byla jsem členkou taneční skupiny. Naučila se mnoho o kolektivním rytmu. Jak se pohybovat spolu a opravdu se navzájem „nacítit“. To všechno bylo pak základem pro mé vnímání jógy. Nikdy jsem neměla žádnou představu o tom, jak jóga vypadá nebo jaká by měla být. Stala se pro mě životním principem.
Jaké byly další momenty ve vašem životě, jakési jógové iniciace, které ovlivnily váš přístup k józe?

Další iniciace přišla v mateřství. V době, kdy jsem otěhotněla, jsem cvičila velmi silovou aštangu – třetí sérii. Mateřství mě naučilo, jak vnímat pránu, jak se spojit se svou životní silou. Začala jsem do cvičení zapojovat více klidnějších lunárních sekvencí, více tzv. shanti rasa – klidových stavů mysli a pocitů, přiblížila jsem se tantrickému přístupu. Zkrátka úplný opak toho, jak jsem jógu cvičila podle principu aštangy. No a poslední takovou iniciací byla ztráta mé matky. Zemřela na rakovinu. I skrze bolest se učíme mnoho o životě. Když začala odcházet, najednou jsem viděla, jak se všemu otevřela, jak žije. Zjistila jsem, že smrt není vůbec taková, jakou jsem si ji představovala. Byla to krásná přeměna se západem slunce. V tu dobu jsem se pohybovala v akademickém prostředí a tahle životní zkušenost mi umožnila najít cestu k duchovnímu vědomí a také do hloubky jógy. Ať už si o narození nebo smrti myslíme cokoli, když se jim podíváme tváří v tvář, všechny koncepty zmizí, zůstáváme v hluboké energii.

Jaké bylo období, kdy jste začala učit jógu?
Začala jsem učit někdy kolem roku 1990 a v té době byla situace trochu jiná, než je dnes. Lidé se na vás dívali skrz prsty, jako byste byla nějaká striptérka. Učit jógu nebylo bráno jako profese. Stálo mě to hodně odvahy říkat o sobě, že jsem učitelka jógy.
Váš život je tak silně spojen s jógou. Přemýšlela jste někdy o tom, že byste mohla s jógou skončit? Byly ve vašem životě epizody, kdy jste třeba jógu na chvíli opustila?

Moje interpretace jógy je tak široká, že mohu říci, že jsem nikdy jógu neopustila. Přišly okamžiky, kdy jsem se musela od jógy vzdálit ve smyslu identifikace s podložkou. Jóga totiž není jen o cvičení, ale o tom, co se děje v plynutí našeho života. Jde o vývoj vědomí, které propojuje všechny naše zkušenosti, včetně těch, které zažijeme ve spánku. Způsoby, jak jógu uchopit, se u mě vyvíjely. Někdy jsem se chtěla více zaměřit na léčivou sílu jógy. Přemýšlela jsem, jak může jóga pomoci lidem s rakovinou či lidem s onemocněním srdce. Někdy jsem měla pocit, že je dobré naučit lidi vnímat přírodu. Takže jsem organizovala dobrodružné cesty, kdy jsme sjížděli Grand Canyon na raftu, meditovali a jedli v přírodě.

Jak vnímáte poselství jógy teď?
Teď opravdu cítím velký význam v Samudra Global School For Living Yoga, což je jógová škola, kterou jsme založili. Vytvořili jsme komunitu skvělých učitelů. V dalších několika letech dokončíme strukturovaný model, rozvinutou mandalu cvičení, která obsahuje ájurvédu, tantru, bhakti a která nabídne opravdové jógové plynutí. Tím bych nějakým způsobem uzavřela svou třiadvacetiletou jógovou cestu. Dotvořím tak jógový systém, který může stát sám o sobě. Je to jako strom. Musíte ho zasadit a ve chvíli, kdy má opravdu silné stromy, už může růst sám.

Jak vás napadlo vytvořit nový koncept cvičení jógy – prána flow jógy?
Když jsem ještě učila aštangu, viděla jsem okolo sebe takové tvrdosti a ztuhlosti, tolik zbytečného přemýšlení a z nějakého důvodu pořád strašně moc tlaku. Stále někdo nutil tělo něco dělat. Když jsem začala studovat ájurvédu a pohyb prány, zaměřila jsem se na myšlenku meditace v pohybu. Cítila jsem vždycky, jak důležité jsou pozdravy slunce. Ale najednou jsem věděla, že je možné začít pohyby, které opravdu uvolní mysl, naladí vás na vlastní citlivost. Které vám pomohou nahlédnout na váš vnitřní život. Během zhruba šestnácti let jsem vyvinula 40 typů pozdravů slunci a 64 druhů vinyasa prána flow sekvencí. Druhy pozdravů slunci jsou postaveny tak, aby vyhovovaly všem stavům lidské mysli. Jste-li unavení, můžete si vybrat klidné, uzemňující sekvence, ale pokud potřebujete nabít energií, zvolíte spíše sluneční sekvenci.

Co dalšího ještě prána flow jóga přináší? Čím je specifická?
Prána flow je hlavně o plynutí prány v těle. Lidé u ní začnou hodně používat dech. Snažím se v jejich myslích vyvolat nějaký pocit a potlačit rozumovou aktivitu. Při vedení lekcí používám také velmi specifický slovník. Když někdo řekne: Vydržte v pozici, držte pozici… myslím, že to není vůbec přesné. Není přece nic, co byste měli držet. Všechno plyne dál. Dech plyne, pocity plynou. Řeč vytváří most mezi tělem a myslí. Když řeknete – Napijte se svého dechu, najednou přijde představa, zapojíte úplně jinou část mozku a otevíráte jinou tělesnou zkušenost. Nejde jen o ásany, ale hlavně o pránájámu, mantry, zvuky a uvědomění si svého potenciálu. Prána flow jóga obsahuje všechny energetické elementy. Propojuje vlivy zejména z afrického tance, indického bojového umění Kalaripayattu či tantry, kde vše pulsuje. Promítá se do ní i spontánní tanec, ve kterém mě velmi ovlivnil můj učitel Švýcar Daniel Odier. Proto je v prána flow józe dobře všem, kdo mají rádi tanec.

Je obtížné vyučovat spontaneitu v Evropě?
Před deseti lety to bylo obtížnější. Když procházíte indické chrámy a vidíte na nich tančícího Shivu a Shakti, cítíte, jak hluboko je tanec v těchto kulturách zakořeněn a jak systematickou represi zažil spontánní extatický pohyb na západě. Pokud se na západě pohybujete v nějakých pravidlech daného tance, všechno je v pořádku. Ale nedej bože, abyste vybočili. I já jsem musela odbourat spoustu předsudků, a pokud dnes vidím u někoho ztuhlost svalů a odpor proti uvolnění, mám k tomu porozumění. Beru lidi jako svobodné bytosti a oni svou svobodu začnou také cítit. Nikdy nemluvím k tělům lidí, ale k jejich energii. Vidím pod jejich povrch a chci, aby se cítili v bezpečí. Trochu se někdy cítím jako zaříkávač koní.

Vyučujete po celém světě. Rádi bychom vás uvítali jednou v Praze…
Hrozně ráda bych jela do Prahy, ale teď jsem také matka. Můj syn jde za tři roky na univerzitu, to už mě nebude tolik potřebovat a my se přestěhujeme do Evropy, do Řecka, kde cítíme velký duchovní potenciál. Potom se určitě uvidíme.

• autor: Markéta Faustová