pátek 19. 4. 2024
Máme tu období pošmourné oblohy, plískanic, větrů, méně sluníčka, více deště a nám nezbývá než se začít o svůj organismus lépe starat, doplňovat vitamíny, posilovat imunitu. Jen tak se dokážeme chránit před hrozícími virózami a dalším respiračním onemocněním.
Nejjednodušší je zajít do lékárny pro doporučovaný vitamínový přípravek, ale jako mnohem lepší varianta se nabízejí přirozené přírodní zdroje, které využívaly naše babičky. Plody tří dřevin – keřů – které vám tu dnes představím, dozrávají právě na podzim, rostou i u nás a jsou přímo nabité vitamíny a léčivými schopnostmi.
Bez černý, bezinka (Sambucus nigra)
Pochází z Kavkazu a odtud se rozšířil do všech světadílů. V Čechách ho najdeme téměř všude, roste na loukách, okrajích lesů, zahradách, podél cest i vodních toků. Jde o rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky až 6 m. Kvete drobnými žlutými kvítky a dozrává postupně od srpna až do poloviny listopadu. Jeho plody rostou v trsech, jsou plné černých lesklých kuliček s červenou šťávou uvnitř. Nejen plody, ale i květy mají mnoho využití – nasušené jsou ideální jako čaj proti kašli. Zaměřme se však na plody. Při sběru bychom je neměli ochutnávat syrové (to přenechme ptákům). Obsahují glykosid sambunigrin, který je pro lidský organismus toxický a odbourává se právě tepelnou úpravou. Před zpracováním musíme odstranit stopky, negativně by ovlivnily chuť. Plody se nedají uchovávat v čerstvém stavu ani v lednici (hned zplesniví), proto je musíme po sběru rychle zpracovat. Vaříme z nich marmeládu, šťávu, víno nebo je použijeme do zákusků místo borůvek.
Bonus pro nás:
Temnoplodec černoplodý, černý jeřáb (Aronia melanocarpa)
Jde o keř dorůstající jednoho metru a pocházející z východu Severní Ameriky, ovšem běžně se pěstuje v našich zahradách. Tmavé plody černého jeřábu, lidově černé jeřabiny, sklízíme na podzim. S jejich sběrem nemusíme spěchat, neboť jim neublíží ani první slabé mrazíky, spíše naopak, chuť je pak výraznější. Plody jsou trochu trpké, až svíravé a mají léčebné účinky. Trpkost můžeme zmírnit povařením v cukrovém roztoku, který připravíme z litru vody a 1,25 g cukru. Roztok dochutíme badyánem, hřebíčkem, skořicí a skleničkou rumu. Dají se rovněž sušit nebo zamrazit.
Léčebné účinky:
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Původně se v našich krajinách nevyskytoval, jeho domovem je Asie, roste také v severních oblastech Evropy, v Norku, Finsku, Anglii, ale i na pobřeží horských řek v Itálii, Švýcarsku, Francii, Řecku. V Čechách byl vysazen uměle a využívá se především jako okrasný keř. Oblibu ve využívání léčivých plodů si získal až v posledních letech. Je nabit vitamíny a léčivými látkami. Jedná se o trnitý keř s kyselými oranžovými plody. Nejsložitější při pěstování rakytníku bývá sklizeň, kterou komplikují poměrně dlouhé a pevné trny, navíc plody na větvích pevně drží.
Sirup:
3 l bobulí rakytníku rozmačkáme nebo rozemeleme a zalijeme 2 l vlažné vody, do které přidáme asi 20 g kyseliny citronové, necháme 24 hodin odstát. Výluh přecedíme, na 1 litr šťávy přidáme 1 kg cukru a necháme na mírném stupni rozpustit (nesmí se vařit, aby nepřišel o vitamíny). Ještě teplý plníme do lahví.
Čím pomáhá:
Objednat předplatné
