Tzv. „řízené“ stravování je umění jíst tak, abychom dali tělu vše, co potřebuje, pohlídali si nutriční hodnoty každého pokrmu, pochutnali si a zároveň měli váhu, po které toužíme. Proto volíme meditaci, abychom se naučili jíst vědomě a v okamžiku, kdy jíme, byli přítomni. Meditací trénujeme svou mysl, a tím posouváme svůj vnitřní klid na jinou úroveň.

Meditace zklidňuje naše fyzické tělo a mírní stres, který je na naší cestě za lepší postavou překážkou číslo jedna. A stres je o vánočních svátcích takřka všudypřítomný, ať si to uvědomujeme či ne.

Shon, aby vše bylo tak, jak máme naplánováno. Abychom stihli nakoupit všechny dárky a vybrat každému to, co si přeje. Pak se můžeme přistihnout, že jíme a pijeme o něco více, než bychom rádi. Stres zaháníme přejídáním a málokdy si to v ten moment uvědomujeme. Když se nám podaří odbourat stres, mechanismy našeho těla jsou uvedeny do rovnováhy, tělo se zklidní a vše funguje tak, jak má. V tomto případě nám pomohou dechová cvičení a meditace. Prodýchat stres a pomocí meditace si uvědomit moc přítomného okamžiku, díky kterému budeme tady a teď přemýšlet o všem, co je kolem nás.

A jak to funguje v praxi? Není to o tom, že by meditace hubla za nás nebo nám snad pránájáma pomohla nemít chuť na to či ono. To určitě ne. Ale díky józe se staneme více „vědomí“ toho, co, jak, kdy a proč jíme. Lépe ovládneme myšlenky a akce včetně těch, které se týkají jídla a stravování. Meditace nám pomůže jednak zvládnout přejídání jako takové, ale také emoční přejídání, které je podmíněno naší psychikou.

Existuje několik meditací, kterými je možné zkrotit naše chutě, za zmínku stojí určitě tyto dvě:

1. Reflektivní meditace

Tento typ meditace je zaměřený na naše myšlení. Díky reflektivní meditaci se učíme řídit své myšlení a myšlenky obecně. Podstatou této meditace je zvolit si myšlenku, nějaké téma, které nás trápí či zajímá, v našem případě „chuť na sladké či slané“, a ponořit se do něj hlouběji. Naše mysl bude pravděpodobně putovat od zvoleného tématu k jiným myšlenkám a naším úkolem bude návrat k tématu, které jsme si zvolili. Ovládnutím této myšlenky se naučíme lépe koncentrovat, a to využijeme právě při ovládání svých chutí. Tuto meditaci bychom měli zpočátku praktikovat každý den, naučíme se svou mysl mít více pod kontrolou. Jakmile nás přepadne chuť na něco, co v danou chvíli jíst nechceme, ovládneme svou mysl natolik, že své chutě zkrotíme a nebudeme se přejídat.

A jak na reflektivní meditaci? Sedneme si do pozice lotosového květu, dlaně volně opřeme o kolena, páteř protáhneme od sedacích kostí vzhůru za temenem hlavy a bradu jemně zatlačíme ke krku. Zavřeme oči a klidným dechem začneme prodýchávat své tělo. Vnímáme každý nádech a výdech. Zvolíme si téma „chutě“ a snažíme se jej svou myslí analyzovat. Povznést se nad něj. Uvolnit ho. Nabýt klid. Prodýcháme. Snažíme se zůstat zpočátku v této meditaci 10 minut, poté můžeme interval prodlužovat.

2. Vědomá meditace

Druhý typ meditace je meditace přímo určená k tomu naučit se stravovat vědomě. Popsat tuto meditaci není složité, jde o to být vědomý v situaci, kterou chceme zvládnout, ale ne myšlenkou, pouze tím, že se v danou chvíli ponoříme do klidu. Je to vědomé zaměření se na nějaké téma bez snahy a potřeby ho jakkoliv hodnotit. Vědomá meditace je skvělý pomocník.

Zvládnout vědomou meditaci chce čas, ale je to typ meditace, se kterou, stejně jako u reflektivní meditace, může začít kdokoliv. I naprostý začátečník. Lehneme si na záda, nohy na šíři podložky, paže podél těla, bradu jemně zatlačíme ke krku. Začneme dechem. Vědomě vedeme nádech od břicha k podklíčkům a výdech opačným směrem. Snažíme se dech pozorovat. Začneme dechu naslouchat. Každému nádechu a výdechu. Tím se pomalu oprostíme od myšlenek putujících naší myslí a ponoříme se do ticha, které si v sobě vytvoříme. Dýcháme dlouze a zhluboka a snažíme se vnímat uvolnění těla i mysli.

Z pránájámy pak plně postačí základní jógový dech, kdy dýcháme přes oblast břicha, hrudníku a podklíčků a vnímáme každý nádech a výdech. Tím si dokonale uvědomíme přítomnost okamžiku a mnohdy také to, že když zklidníme sami sebe, dojde k zjištění, že hlad vlastně vůbec nemáme.

• autorka: Valentina Lebová
• foto: Shutterstock.com