Jádrem jógy jako takové je koncentrace dovnitř, na dech a dráhu, kterou v těle vykonává. S pomocí dechu spojujeme praxi vnitřní (meditaci) a fyzickou a učíme se setrvávat v přítomném okamžiku. V rámci fyzické praxe jóga k meditaci přidává ásany. To jsou speciální polohy, jejichž účelem je posílit správnou strukturu a držení těla tím, že se specifickými způsoby zaměřují na specifické svalové skupiny. 

V kombinaci s hlubokým dechem tak ásany pomáhají rozptýlit přebytečnou energii, která se může v těle hromadit, nebo energii směřovat do určitých energetických center známých jako čakry. Čakry lemují páteř od kostrče až po horní část lebky a zodpovídají za zdraví určitých tělesných oblastí a za odpovídající duchovní vlastnosti. 

Meditace v pohybu

Jógu lze popsat jako pohybovou meditaci, způsob, jak propojit dech s pohybem, ovládnout vlastní mysl a její vtíravé myšlenky a stát se tak v podstatě pánem svého těla i mysli, které uvedeme do dokonalé harmonie a jednoty. Právě díky důrazu na spojení a sjednocení pohybu, dechových cvičení a práce na koncentraci (meditace) je jóga tak prospěšná při udržování a posilování fyzického i duševního zdraví, a to bez ohledu na mystiku, která jí obestírá a která může zprvu začínající praktikující děsit nebo odrazovat. 

Podpora kognitivních funkcí a mozkové kůry

A ačkoliv západní svět mnohdy vnímá jógu zejména skrze její fyzické aspekty, tedy oceňuje zlepšení fyzické síly i rovnováhy, flexibility, zmírňování bolesti, které jóga přináší, její jádro se ve skutečnosti zaměřuje spíše dovnitř a i západní svět na tento fakt pomalu, ale jistě začíná přicházet. 

Ruku v ruce s poznáváním praktikujících kráčí i poznatky vědců, kteří k józe směřují svá bádání. Jedním z těchto poznatků je i informace, že jógová praxe podporuje kognitivní funkce mozku, jako je paměť, myšlení a řeč: Ukázalo se, že lidé, kteří pravidelně praktikují jógu, mají silnější mozkovou kůru (oblast, v níž mozek zpracovává nové informace) a že se tato v průběhu času méně ztenčuje, jak tomu jinak běžně bývá. 

Lepší zvládání stresu a regulace emocí

Jógová praxe umí snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu a zvyšuje produkci hormonů endorfinů, které navozují pocity pohody. Bylo také zjištěno, že stejná praxe zvyšuje produkci chemické látky známé jako kyselina gama-aminomáselná (GABA), o níž se všeobecně věří, že pomáhá bojovat proti úzkostem a depresi. A tím se dostáváme k dalším zjištěním autorů různých studií, kteří takto prokázali, že pravidelná jógová praxe pomáhá zlepšovat zpracovávání pocitů hněvu a agrese. A nejspíš díky tomu všemu dohromady je jóga spojována také se sníženou mírou nespavosti a celkově lepším spánkem. 

Přesto, jak mnoho pravidelných praktikujících jistě potvrdí, vyvážení těla a mysli je jen začátkem pociťování skutečných jógových výhod. Fyzické a mentální znovuobjevení sebe sama může napomoci ukotvení v sobě samém, dokonce navodit v jistém smyslu probuzení, které umožní uvidět krásu v sobě i kolem sebe, všímat si nových perspektiv a objevit skutečnou a hlubokou vnitřní spokojenost, klid a s nimi související pocity naplnění, klidu, lehkosti a štěstí. 

Laskavá reflexe podporující uzdravení z PPP

Pro všechny tyto benefity se jógové praxe v současnosti využívají jako součást léčby a zotavení z poruch příjmu potravy (PPP). Vědomý pohyb propojuje tělo a mysl a přináší chvíle laskavé reflexe vedoucí k postupnému uzdravování. Jógová praxe totiž člověku skutečně umožňuje prožívat tělo jiným způsobem. Mezi kontrolovanými dechovými cvičeními a vědomým pohybem se pozornost člověka přirozeně stahuje dovnitř, k jeho nitru; k tomu, jak se uvnitř sebe sama cítí a jak sebe vnímá, čemuž postupně začne přikládat větší význam než tomu, jak vypadá nebo jak ho vnímají ostatní. 

Takový přístup podporuje chuť poznávat sebe sama, stát se sobě přítelem, oporou, parťákem, což přináší pocity sebepřijetí a vnitřního klidu: A to jsou v léčbě a uzdravování se z PPP (nebo jakéhokoli traumatu) ohromně důležité aspekty. Přičtěme k tomu schopnost jógy pomáhat v boji s úzkostmi a depresemi (klíčové faktory přispívající k mnoha poruchám příjmu potravy) a každému bude jasné, jak moc může jóga v tomto směru pomoci.

To potvrdily i výsledky studie z roku 2018, jejichž autoři zjistili, že pravidelná praxe jógy nejen, že napomáhá léčbě PPP, ale že navíc pomáhá předcházet relapsu (i po mnoha měsících) a zvyšuje u léčených spokojenost s vlastním tělem, snižuje touhu po hubnutí a zmenšuje výskyt úzkostí a deprese. Jógové učitelé a terapeuti jsou v návaznosti na taková zjištění stále častěji přizváváni do léčebných týmů pečujících o pacienty s PPP. Jejich překonání většinou představuje dlouhou a trnitou cestu, začlenění jógové praxe do ní může vnést světlo. 

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Pexels