Není tajemstvím, že dnešní doba je význačná epidemií duševních onemocnění, jak opakovaně zdůrazňuje řada odborníků na duševní zdraví člověka. Pozitivní je, že mnohem více než kdy dřív se dnes řeší to, jak a proč se člověk v určitých situacích cítí a jaké to má dopady na jeho duševní zdraví. Jedním z přístupů, které se této problematice věnují, je i trauma-senzitivní jóga. O tom, v čem pomáhá a proč se hodí pro každého, jsme si povídaly s Karolínou Štraus Idris, která Power Yoga Akademie vede originální seminář trauma-senzitivní jógy.

Komplexní trauma nebo posttraumatická stresová porucha jsou následkem hlubokého prožitého traumatu, se kterým se 70 % lidí setká alespoň jednou za život. Jak může vypadat spouštěč, který se následně stane traumatizujícím?

Trochu Vaši otázku poupravím. Ano, říká se, že 70 % lidí jednou za život zažije traumatizující událost. Posttraumatická stresová porucha, neboli PTSD, se ale nemusí zákonitě naplno projevit u každého. Spouštěčem, který člověka vrátí do traumatické události, může být v podstatě úplně všechno. 

Co se po prožití takového traumatu stane? 

Nutno podotknout, že trauma je hodně nadužívané slovo, které se používá na označení „běžných“ nepříznivých okamžiků. Trauma, jako takové, je ale nejen nepříznivá, ale hlavně opakující se situace, která člověka připravuje o možnost svobodného rozhodování, která ho nedobrovolně drží v prostoru, ze kterého – zdánlivě - není úniku. 

Můžete dát nějaký konkrétní příklad z praxe?

Trauma se často odehrává na úrovni vztahů. V důsledku toho se stává, že se daný jedinec „odpojí“ od vlastního života, od svého těla. Mám jednu klientku, která si prožila hodně hluboká traumata a tvrdila o sobě, že má vysoký práh bolesti, tudíž při cvičení hodně vydrží. Po roce jógové terapie a trauma-sensitivního přístupu zcela vážně pronesla reklamaci – „Ta jóga je hrozná. Když jsem začala, nic mě nebolelo. Teď je to pravý opak.“

Co to znamená?

Po dlouhých letech začala vnímat signály vlastního těla.

Takže měla trauma, „rozchodila“ ho, ale potýkala se s následky, o kterých vlastně netušila, že se jí dějí?

Ano, tak to v podstatě funguje. Člověk může tyto těžké události „rozchodit“, jak říkáte. Ale také se stává, že je tato zkušenost natolik zraňující a neúnosná, že je potlačená. Ne každý si tedy je vědom, že si v sobě nese nevyzpytatelnou ránu. Psychoterapie je jednoznačný způsob, jak se sebou pracovat, jak si pomoci. V neposlední řadě je ale naprosto klíčová somatická praxe, do které patří přístup trauma-sensitivní jógy.

Přirovnáváte trauma k mokvající ráně. Jak se taková rána projevuje? 

Ano, trauma je nezahojená rána, která se může opět zanítit, kdykoliv. Projevy jsou různé tak, jak jsou různí lidé. Navíc následky stejné traumatizující události se u někoho třeba vůbec nemusí projevit v podobě poruch.

Jak můžu na sobě poznat, zda si takovou ránu v sobě nenesu i já?

Traumata mohou být různá – mezigenerační, z raného dětství, společenská a poaodně. Pokud si ta svoje nevybavuji, ale cítím, že je ve mně něco v nepořádku, je vždy důležité si popovídat s odborníkem, který mi pomůže pojmenovat to, co se se mnou děje. Je velice obtížné, ne-li nemožné si udělat vlastní diagnostiku. Třeba v případě dětí…

A opačný příklad – když vím o něčem, třeba i z dětství, co mi ránu způsobilo, vím o následcích, s nimiž se kvůli tomu potýkám, ale rozhodně se necítím připravená o tom s někým „cizím“ mluvit, i když vím, že potřebuji pomoc. Co mám dělat? Třeba šikana prožitá v dětství.

V dnešní době existují virtuální skupiny na sociálních sítích, kde se dají tyto zkušenosti sdílet a dokonce anonymně. Člověku se možná na chvíli trochu uleví. Ale bez pomoci zvenčí a bez zapojení i samotného těla, které si doopravdy všechno pamatuje, se daný jedinec nejspíš neobejde. Přesněji řečeno, možná se bez toho obejde, ale snižuje si tím kvalitu vlastního života.

Proč může být odpovědí na tyto otázky trauma-senzitivní jóga?

Různé studie poukazují na to, jak je zapojení těla důležité při zpracování následku traumat. To není žádná novinka.

A co je tedy nového v případě trauma-senzitivní jógy?

Trauma-sensitivní jóga je somatická praxe, která se opírá o několik pilířů. Zejména způsobu vedení facilitace, která nabízí možnost výběru, není direktivní apod.

S čím konkrétně pomáhá?

Pomáhá jednotlivcům s návratem do vlastního těla, které mohlo být zdrojem neúnosné bolesti, od něhož se odpojil, aby „utekl“ z nepříznivé situace. Ubezpečuje ho, krok po kroku, že je v pořádku mít fyzické vjemy. Trauma-senzitivní jóga vrací člověka k jeho síle, že není oběť, ve vleku svých zkušeností. 

Hodí se tato jóga pro každého?

Jednoznačně. Jen je nutno podotknout, že průběh trauma-senzitivní jógy je odlišný od veřejných, běžných lekcí. Například se postupuje pomaleji, lekce bývají ze začátku kratší a „dávkují se“. S některými částmi, běžnými u jiných typů jógy, se zde nesetkáte, jde například o dlouhé relaxace - pokud si je sám klient samozřejmě nevyžádá.

Říkáte, že na straně klienta dochází k obnovení napojení na sebe sama bez intervence zvenčí. Jak tedy v trauma senzitivní józe funguje sám terapeut? 

Terapeut, nebo přesněji řečeno facilitátor, v případě trauma-senzitivní jógy zastává hned několik rolí. Je to člověk, který doprovází klienta při jeho cestě znovu objevování možností, vjemů vlastního těla. Neříká klientovi, co má dělat, ale poukazuje na možnosti, které se pohybově nabízejí. A vytváří prostor, aby si klient mohl uvědomit a naučit se, že má možnost výběru se rozhodnout, co udělá. Je to pravý opak toho, co se odehrává na veřejných lekcí nebo ve většině individuálních lekcí. 

Jak dochází k léčení ran? 

V neposlední řadě se zde odehrává ladění na úrovni vztahů. Mnoho traumatických událostí se totiž odehrává na úrovní mezilidských vztahů  - jde o zanedbání, psychické nátlaky a podobně. V průběhu terapie jógou se klient učí navazovat vztah, důvěřovat…

Můžete nějak přiblížit, jak terapie vypadá?

Trauma senzitvní jóga probíhá v menších skupinách, ideálně individuálně. Z kraje jsou tato setkání spíše kratší. Není výjimkou, že samotné cvičení může probíhat jen 15-20 minut. Předchází tomu příprava, verbální ladění a na konci bývá prostor i pro sdílení, pokud klient cítí tu potřebu. Frekvence i samotná délka setkání je velice individuální. Obojí se přizpůsobuje daným klientům.

Vedou se i skupinové lekce trauma senzitivní jógy. Může dojít k léčení i touto cestou?

Samozřejmě. Pro některé klienty je to způsob, jak se naučit navazovat kontakt, sdílet s cizími lidmi.

Využíváte trauma-senzitivní jógu i vy sama při vlastní praxi? 

Jednoznačně tento přístup aplikuji i ve vedení veřejných lekcích. Je velmi osvobozující dávat lidem prostor rozhodnout se, jestli nějakou pozici chtějí udělat či nikoliv, například. A podle ohlasu klientů vím, že i jim to dělá dobře.

Pomohla vám v něčem?

Čím více se tímto přístupem zaobírám, tím více souhlasím například s Donnou Fahri, která říká, že výborný lektor se pozná podle toho, že klienti na podložkách jsou ve stejný moment v různých polohách…

Slouží váš seminář lektorům nebo i potencionálním klientům, kteří se v této problematice chtějí vzdělat, aby mohli pomoci sami sobě?

Šestivíkendový kurz, který jsme se Světem jógy připravili, se zaměřuje nejen na lektory jógy, ale i jiných pohybových aktivit, kteří mají zájem osvojit si trauma-senzitivní přístup, jímž by mohli obohatit své lekce. Nebo dokonce vést čistě trauma-sensitivní lekce jógy. Seminář je taktéž vhodný pro různé kouče, terapeuty, kteří by rádi zařadili okénka somatické praxe do sezení s klienty.

Co se účastníci semináře v jeho průběhu dozvědí o sobě samém? 

Na tomto semináři si účastníci osvojí mnoho teoretických poznatků, hlubší pochopení traumatu i na úrovni nervového systému, seznámením s novými trendy v tomto oboru.  Setkají se zde nejen se mnou, ale i s dalšími odborníky, které budeme postupně zveřejňovat. Osvojí si i schopnosti vést TSJ setkání, která vyžadují specifický verbální projev. Je to samozřejmě také sebezkušenostní seminář, ve kterém mnohdy dochází k momentům uvědomění vlastního životního příběhu, sdílení a zpracování vlastních nepříznivých zkušeností.

Proč na trauma senzitivní jógu jeden víkend prostě nestačí?

Pochopit trauma a naučit se v tomto směru někoho vést je poměrně složitý proces. Osvojit si terapeutický přístup tohoto oboru také trvá nějakou dobu.

A jak jsem řekla, je to také sebezkušenostní seminář. Pochopit něco na úrovni teorie je jedna věc, která se dá nabiflovat za pár dní. Ale osvojit si něco tak specifického jako je trauma-senzitivní jóga a na to navazující terapeutický přístup, to doopravdy chce čas.

Děkuji za rozhovor

Kateřina Hájková

foto: Dušan Štraus

Více o semináři ZDE