Endorfiny
Endorfiny jsou jakési pocity štěstí zdarma – jsou to přirozené opiáty, léky proti bolesti, proti depresi, ačkoliv to jsou látky tělu vlastní a nepovažujeme je za cizí chemii. Z chemického hlediska to jsou poslové, malé peptidy, které jsou produkovány nervovým systémem, z velké části mozkem. Jejich uvolňování vede k pocitům štěstí, lásky, naplnění, motivace a do jisté míry se na nich člověk může stát závislým. 

Kolující endorfiny pomáhají zvládat stresové situace, chmury, smutky a neutralizují špatnou náladu. A teď to nejdůležitější. Jakými způsoby v těle tvorbu endorfinů zvýšit? V prvé řadě jakýmkoli pohybem, ideálně venku na čerstvém vzduchu a na slunci. Kdy jindy než po zimě se na první sluneční paprsky tolik těšíme. Dobře se oblečte a vyrazte do přírody, smějte se na sebe, sem tam si popoběhněte, užívejte si dobré společnosti a třeba si na vrcholku vyšlápnutého kopce udělejte malý piknik. Z jídla působí pozitivně pokrmy pikantní, kořeněné a všemi milovaná hořká čokoláda. Nesmím zapomenout ani na praxi jógy a meditaci. Obojí dokáže endorfiny pěkně rozproudit. Naplánujte si den plný těchto aktivit a nechte po chmurné zimě opět tělo zalít „sluncem“ pozitivní nálady a energie.

Jarní únava a jak se jí naučit předcházet
Mnoho lidí trpí po zimě takzvanou jarní únavou, která s přírodní energií úzce souvisí. To, jak se budete cítit zrovna vy, záleží na tom, jak jste prožili předchozí rok nebo minimálně půlrok, hlavně zimu. Zima je totiž pro organismus nejvíce zatěžkávajícím obdobím, a protože žijeme v mírném podnebném pásmu, je dobré se naučit s přechodem ze zimy do jara pracovat. 

Od října, kdy končí babí léto a přichází první větší vlhkost, vítr a nižší teploty, je naše imunita podrobována náročným zkouškám, což trvá v podstatě až do jara. Rýmy, chřipky, viry i bakterie, to vše má pré. Tělo je pak tímto takřka půlročním bojem a obranou značně vyčerpané. Rýma jednou či vícekrát, nepříjemná chřipka a vleklé měsíční nachlazení dokážou tělo pěkně potrápit. Nejen z toho důvodu není od věci si v zimních měsících pomáhat kvalitní stravou a vhodnými doplňky.

Druhý faktor, který dokáže tělo potrápit a úzce souvisí s únavou, je vitamin D, respektive jeho nedostatek. Vitamin D totiž mimo jiné pomáhá udržovat silnou imunitu a jedním z projevů jeho nedostatku je zhoršení kvality kostní hmoty, velká únava a i psychické obtíže. Bohužel je deficit v naší oblasti velmi běžný a trpí jím většina z nás – 80 % vitaminu D získáváme ze slunečních paprsků, které však potřebují mít určitou sílu a tato síla je dostačující pouze zhruba od poloviny června do poloviny září. Proto se vyplatí v zimě a začátkem jara tento vitamin doplňovat, čímž předejdete řadě zdravotních neduhů. Co můžete udělat právě teď? Zařaďte do jídelníčku alespoň dvě porce kvalitní tučné ryby týdně a připravte si k ní nějaký svěží jarní salát s olivovým olejem.

Vitamin D
Vitamin D je souhrnný název pro steroidní látky, kalciferoly. Jeho hlavní funkcí je sloužit jako základní kámen pro vznik hormonu kalcitriolu, který se finálně vytváří v ledvinách a je důležitý pro správný metabolismus vápníku a fosforu. V kůži nám nejprve vzniká vitamin D3, a to po dopadu potřebně silného slunečního záření (UVB). Při optimálním stavu bychom 80 % denní doporučené dávky (DDD) měli získat právě ze slunečního záření a zbylých 20 % prostřednictvím stravy – vitamin D3 se nachází v rybím tuku, játrech, vejcích a mléčných produktech. Výzkumy ale stále odhalují další a další benefity vitaminu D a jeho důležitost při ochraně proti řadě zdravotních problémů. Pravděpodobně hraje významnou roli v prevenci a léčbě mnoha různých stavů, včetně cukrovky druhého typu, vysokého krevního tlaku a roztroušené sklerózy. Deficit je v naší populaci zcela běžný, proto je moudré si nechat hladinu vitaminu D zjistit a případně ji vhodně vyrovnat.

Zima je také typická vysokými nároky na termoregulaci. Proto ti, kdo se pravidelně otužují a užívají si saunování, mají termoregulaci lepší a jejich tělo funguje v tomto ohledu lépe včetně prevence proti nachlazení. Pokud jen střídáte vytopené prostory domova či práce s venkovními teplotami okolo nuly, pak není divu, že si tělo při prvních vyšších teplotách řekne „uff“.

Velkou prevencí jarní únavy je kvalitní strava. V zimě preferujeme těžší, tučnější pokrmy, často máme méně zeleniny a vlákniny a naše střeva jsou lenivější. Snažte se tedy i přes zimu zařazovat potraviny s vysokým obsahem vlákniny a potraviny fermentované, jako je například pickles nebo kefír či zakysané mléčné produkty. Ne jen občas, ale opravdu pravidelně, denně nebo obden. Udržujte střeva v pozoru, protože tím držíte v pohotovosti imunitu. S nastupujícím jarem postupně zařazujte mnohem více přirozeně zelených potravin, čerstvé bylinky a dostatek kvalitních jídel. Pokud vás únava přece jen obtěžuje, pomozte si užíváním adaptogenů, jako je například ženšen nebo maca (peruánský ženšen). Adaptogeny zvyšují vitalitu organismu, pomáhají zdolávat únavu i stres, a mohou se tedy stát výborným pomocníkem pro jarní období.

Ven, dovnitř a znova ven
Obecně trávíme venku mnohem méně času než dříve, a to jak my dospělí, tak děti. Snažte se chodit do přírody, odjíždět pryč z města na čerstvý vzduch, trávit co možná nejvíce času v lese, v horách, mimo budovy kanceláří a mimo uzavřené prostory. Naplňte si plíce a celé tělo čistým kyslíkem, ne „jen“ vzduchem. Dýchejte a dívejte se do nebe – je to to nejjednodušší, co můžete udělat, je to přirozené a efektivní. Krásné jaro!

• autorka: Michaela Bebová
• www.biochemicka.cz
• foto: Shutterstock.com