Naši předkové byli moudří. Znali přírodní zákony, ctili je a v souladu s nimi znali a ctili také svá těla. Věděli, že celkový půst pouze o vodě by jednak po dobu čtyřiceti dnů nevydrželi, jednak by neměli sílu na práci na poli a na statku, která pro ně byla doslova životně důležitá. O co tedy v dávném babském očistném půstu šlo? Především o jakési odlehčení jídelníčku, jehož cílem bylo – podobně jako u jogínského půstu – nejen odlehčit tělo, ale také mysl před nastávajícími velkými svátky, a zároveň vzdát hold a úctu Ježíši Kristu a Bohu jakožto představitelům vyššího principu.

Půst nebyl hladovkou, ale očistou

Pro naše předky znamenala jarní očista v podobě půstu především odlehčení jídelníčku. Neměli ovšem na výběr – jedli zkrátka to, co měli k dispozici. Protože neměli lednice, sahali většinou po tom, co měli ve sklepě. Tam se zpravidla vždy nacházely potraviny, jako jsou brambory, cibule a česnek. V zásobě mívali také fazole, čočku a hrách, takže si nechávali naklíčit semínka – ta jim dodávala spoustu vitaminů a enzymů a kromě toho také zelenou barvu, pověstnou energizující jarní očistnou barvu, jejíž jas pomáhá povznášet mysl.

Samozřejmostí v jarním odlehčeném/očistném jídelníčku byla také přítomnost něčeho zeleného. Jinými slovy – bylinky měly nezastupitelné místo. Šlo obvykle o to, co po zimě začínalo rašit na zahrádce. Mohlo jít o bylinky, jako jsou sedmikrásky, pampelišky, kopřivy nebo březové listí – to vše jsou zelené rostlinky, které se velmi dobře daly (a stále dají) využít ve stravě.

Zařazení hub do stravy prospěje imunitě

Významnou úlohu měly také houby, které tvořily velkou část stravy našich předků – nahrávalo jim, že se daly snadno nasbírat a následně usušit, takže byly vždy k dispozici. Houby jsou ceněné zejména pro své protialergické účinky, a proto je vhodné zařadit je do jídelníčku už na počátku zimy, aby se organismus připravil na přicházející jarní období, typické nástupem různých alergií. Naši předkové užívali zejména hříbky a další lesní houby, které mohli nasbírat, dnes však mohou podobně posloužit i žampiony. Pokud si denně dáme na špičku nože prášek z usušených a namletých hub nebo do stravy zařadíme houby syrové či upravené, můžeme účinně a přirozeně podpořit imunitu.

Hanka Parmová je známá bylinkářka, ke které chodí pro radu a pomoc velké množství lidí. Využívá znalosti dávných babských tradic a léčebných praktik, které kombinuje s poznatky moderní vědy, novými potravinami a postupy zpracování. Výsledkem je soubor účinných rad a tipů podporujících přirozené nastavení organismu v souladu s moudrostí předků a zároveň s dostupností toho, co máme v naší době k dispozici. Věrným příkladem tohoto přístupu je například rada ohledně zařazení žampionů nebo prášku z nich do pravidelného zimního/jarního stravování.

Po zimě potřebuje organismus pořádně zalít

Na jaře je mimo jiné důležité tělo očistit od zbytků látkové výměny, jimiž je zaneseno po zimním období. Proto je třeba dbát na dostatečný pitný režim. V zimě se život v přírodě jakoby zastaví, je ve stavu hibernace a zimního spánku, na jaře se však probouzí a potřebuje pořádně zalít a vyživit. Podle Hanky Parmové je to podobné i s naším tělem – na jaře doporučuje pít zejména bylinkové čaje.

Předkové sklízeli ze zahrádky to, co jim tam právě rostlo, a dále popíjeli meltu, což byla jejich typická tekutina regenerující játra – a právě to je pro jarní očistu skvělé. Pro prevenci virových onemocnění bylinkářka doporučuje popíjet odvar z tymiánu, rozmarýnu, šalvěje, meduňky či bazalky. Tyto bylinky mívali naši předkové běžně na zahrádkách a připravovali si z nich čaje na podporu imunity. V kuchyni také měli k dispozici sušený tymián, majoránku či hřebíček, které používali a které můžeme pro podporu obranyschopnosti užívat i dnes.

Recept na čaj, který se dá flexibilně měnit

Podle receptu Hanky Parmové si doma můžete připravit jednoduchý detoxikační čaj. Vroucí vodou přelijte listy ostružníku, sedmikrásky (má anabolické účinky a lze ji použít i na ozdobení salátu nebo do velikonoční nádivky), kopřivu (pročišťuje celý organismus, nálev z ní lze použít i zevně například na podporu růstu vlasů), listy a pupeny černého rybízu a listy pampelišky. Luhujeme 10–15 minut, zakryté (aby neunikly éterické látky), poté můžeme přecedit, nalít do skleničky a pomalu popíjet.

Hanka Parmová radí recepty obměňovat a využívat to, co právě roste – jde o přístup kopírující postupy našich předků. Výsledek bude vždy stejný – očistný. Čaj se zabarví podle toho, jak dlouho luhujeme a jaké bylinky použijeme.

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Pexels

Objednejte předplatné Jóga Dnes. Zde.