pondělí 12. 10. 2026
BLESKOVĚ
Renomovaný genetik a výzkumník v oblasti dlouhověkosti Dr. Nir Barzilai (ISR/USA) vystoupí na letošním Meltingpotu, který se bude konat 16.–19. července 2025 v rámci festivalu Colours of Ostrava. Díky jeho práci se mění náš pohled na stárnutí – již jej nevnímáme jako něco nevyhnutelného, ale jako proces, který lze zpomalit, ovlivnit a zlepšit. Uvádí do souvislosti lidskou dlouhověkost a hluboký zájem o zdraví, výživu a životní styl. V exkluzivním rozhovoru pro Jógu Dnes jsme se ho zeptali, co nám může prozradit genetika, proč se někteří lidé dožívají sta let a co lze udělat pro to, abychom žili nejen déle, ale také v lepší kondici.
Jak se vyvíjí genetika?
1. Váš výzkum ukazuje, že někteří lidé se dožívají vysokého věku díky tzv. „ochranným genům“. Co to přesně znamená a jak tyto geny fungují?
Zjistili jsme, že většina lidí se nedožívá sta let proto, že by nějak cvičili, drželi dietu, měli zvláštní spánkové návyky nebo udržovali společenské kontakty. Je to dáno změnami v jejich genomu, což znamená, že jsou vybaveni geny dlouhověkosti, které jim umožňují dožít se vysokého věku. A my se na tyto geny zaměřujeme. Podobné účinky lze totiž vyvolat i pomocí léků. Nyní se snažíme zapojit co nejvíce dalších stoletých lidí, kteří stárnou pomaleji, abychom dále zkoumali, jak je možné, že žijí déle, těší se dobrému zdraví a neumírají na žádnou nemoc.
2. Říkáte, že stárnutí lze zpomalit. Jak k tomu může přispět věda?
Mnoha způsoby a všechny jsou založené na využívání poznatků z biologie. Vycházejí ze skutečnosti, že existují tzv. charakteristické znaky stárnutí. Abychom dokázali tyto charakteristické znaky stárnutí využít, nejprve musíme přijít na to, které z nich nefungují. Pokud to odhalíme a napravíme, můžeme žít zdravěji a déle. Zajímavé na těchto charakteristických znacích stárnutí je, že jsou vzájemně propojeny, to znamená, že když jeden z nich opravíme, ovlivníme tím i ty ostatní.
Uvedu příklad. Existuje lék, Metformin, který se používá na cukrovku, ale rovněž je skvělý proti stárnutí. Vzhledem k tomu, že se používá především na cukrovku, dá se předpokládat, že jeho nejdůležitějším účinkem bude zpomalení metabolismu. Dalším charakteristickým znakem je podpora imunity a omezení zánětlivosti. V klinických studiích se ukázalo, že je nejlepším lékem na covid, jelikož zabránil úmrtí v polovině případů a dlouhému průběhu covidu v šedesáti procentech případů. Vidíme tedy, že lék, který na první pohled ovlivňuje pouze metabolismus, může mít řadu dalších účinků. Poznatky o stárnutí nám umožňují najít léky, zaměřené na některý z těchto charakteristických znaků, a jsou pro nás důležitým nástrojem pro oddálení stárnutí a prevenci nemocí souvisejících s věkem.
3. Studujete nejen genetiku, ale také životní styl stoletých lidí. Co mají tito lidé kromě genetické výbavy společného?
Lidé dožívající se sta let nejsou zrovna typickým příkladem zdravého životního stylu. Více než polovina z nich trpí nadváhou nebo obezitou. Více než padesát procent jsou kuřáci. Velmi málo jich cvičí. Vegetariánů jsou pouze 2,7 procenta. To ale neznamená, že bychom to taky dělat neměli. Tito lidé zkrátka mají geny, které zpomalují jejich stárnutí. Jedna moje pacientka, která zemřela ve 110 letech, celý život kouřila. Měla v sobě něco, co ji proti škodlivým účinkům kouření chránilo.
4. Jakou roli hrají v dlouhověkosti faktory jako strava, pohyb, stres a sociální vazby?
Tvoří biologický základ. Stres se projevuje dvěma způsoby. Jednak existuje stres chronický. Řekněme, že vás bez ustání sužují bolesti, nedovolí vám v noci spát, a tudíž se ve vás stres jen hromadí a skutečně vás ničí. Ale máme také stres, který reguluje naši schopnost žít déle. Typickým příkladem je cvičení, které pro nás vlastně není dobré, protože zvyšuje oxidační stres a způsobuje záněty. Ve skutečnosti ale pro nás pohyb dobrý je! To, že nechceme vést stresující život, neznamená, že občasný stres pro nás není zdravý.
5. Vaše biotechnologická společnost CohBar vyvíjí léky proti stárnutí. Jak blízko jste tomu, aby se „terapie dlouhověkosti“ stala běžnou součástí medicíny?
Asociace biotechnologií dlouhověkosti (Longevity Biotechnology Association) spolupracuje s řadou společností, které vyvíjejí léky zaměřující se na některé z těchto charakteristických znaků. Tyto společnosti se nacházejí v různých fázích klinických výzkumů a všechny vyvíjejí léky, které by mohly být použity jak pro nemoci, tak na dlouhověkost. Moderní technologie posouvají výzkum velkou rychlostí a přinášejí spoustu inovací a nových možností.
6. Zajímá nás propojení vědy a duchovního přístupu. Mají podle vás jóga nebo meditace význam pro podporu zdravého stárnutí?
Rozhodně. Spousta lidí, kteří praktikují tyto duchovní techniky, jsou o tom přesvědčeni. Na rovinu přiznám, že mě meditace ani jóga nijak neoslovily. Ale to je právě důležité. Jsme individuality a je dobré směřovat k personalizované medicíně. U řady lidí, kteří cvičí jógu a věnují se dalším spirituálním činnostem, byly prokázány příznivé účinky. Když lidé najdou, co je dělá šťastnými, je to z biologického hlediska vždycky dobré. Jen uvedu příklad, že když byli starší lidé v době covidu nuceni setrvat v ústraní a izolaci, bylo to pro ně opravdu hrozné. Jedna stošestiletá žena, která byla vlastně docela zdravá, nemohla vídat své děti, vnoučata ani pravnoučata, a tak jednoho dne prostě přestala jíst, protože ji život už nebavil. Takže nezemřela na covid, ale kvůli covidu. Věci, které nám přinášejí radost, jsou velmi důležité. Mají významnou vědeckou hodnotu a účinek, který nemůžeme ignorovat.
7. Lze stárnutí vnímat také jako příležitost? Nejen z biologického hlediska, ale třeba i ekonomicky?
Dnešní století lidé žijí zdravěji a déle. Mají také kompresi nemocnosti, což znamená, že jsou na sklonku života nemocní jen velmi krátkou dobu. A o to nám jde. Aby lidé byli zdraví, žili déle a pak najednou zemřeli. Třicet procent populace nemá žádnou nemoc a prostě jednoho dne odejde.
Dokonce i Centra pro kontrolu nemocí a prevence ve Spojených státech (Centers for Disease Control and Prevention) ukázala, že náklady na lékařskou péči u lidí, kteří zemřeli ve sto letech, jsou třetinové ve srovnání s těmi, kteří zemřeli v sedmdesáti. Takže je jasné, že v takové společnosti existuje okamžitý ekonomický přínos. Jeden profesor ekonomie z Londýna tvrdí, že celou problematiku absolutně podceňujeme, protože se zabýváme lidmi, kteří nejsou v nemocnicích. A když nejsou v nemocnicích a jsou tedy zdraví, co dělají? Cestují, nakupují a věnují se spoustě dalších věcí, díky kterým utrácejí, a zároveň nám ušetří stovky miliard dolarů, když nepotřebují žádnou léčbu. Nemůžeme si dovolit, aby lidé byli nemocní. Je mnohem lepší být zdravý, protože pak můžeme dělat různé věci, pracovat, bavit se, lépe se starat o své děti.
8. Váš životní příběh je poměrně bohatý – pracoval jste v armádě, v uprchlických táborech a v Africe. Jak tyto zkušenosti formovaly váš pohled na lidské zdraví a dlouhověkost?
Tohle všechno jsem si vyzkoušel, abych zjistil, kde mohu být nejvíce prospěšný. A musím říct, že život v uprchlických táborech v KwaZulu a na dalších místech Afriky pro mě byl tak trochu zklamáním. V tom smyslu, že jsme zachránili spoustu lidí, ale nezdálo se, že by díky tomu získali politickou budoucnost. Pak jsem přešel do vědního odvětví a tady jsem mohl dosáhnout výsledků mnohem rychleji, záleželo jen na mně.
V mém poslání se skrývá jedna velká otázka, kterou si kladu celý život: Proč stárneme? Když jsem byl malý, moji kamarádi se dívali na své prarodiče a říkali si, odkud se tu vzali? Co se jim stalo? Já to znám z vyprávění svého dědečka, který mi popisoval, jaké to bylo, když sotva chodil, byl baculatý a bez vlasů. Pro mě to byla záhada. Pak jsem šel na medicínu a dozvěděl se, že se dá změřit cholesterol, glukóza i krevní tlak a naměřené hodnoty mohou mít i nějaké následky. Byl jsem přesvědčen, že když přede mě postavíte různé lidi, nebudu schopen určit, kdo má vysokou glykémii nebo vysoký cholesterol. Ale jasně poznám, kdo je mladý a kdo starý. Jenže pak jsem viděl lidi stejného věku, ale někdo vypadal starší a někdo mladší. Tak jsem začal objevovat biologický a chronologický věk. Tehdy mě to přimělo přemýšlet, že pokud lidé stárnou různým tempem, možná existuje naděje, že bychom mohli něco změnit. A možná bychom dokonce mohli změnit rychlost stárnutí každého člověka.
9. Co byste poradil čtenářům Jógy Dnes ve středním a vyšším věku, kteří by chtěli zlepšit kvalitu svého života a zdraví?
Existují čtyři základní věci, které můžete dělat kdykoli. A když říkám dělat, myslím tím maximalizovat je nebo optimalizovat. Je to cvičení, strava, spánek a sociální kontakt. Když se zaměříte na tyto čtyři body, můžete oddálit své stárnutí v každém věku. Každý z nich lze optimalizovat. Jak? To vám teď neřeknu. Přijďte na Meltingpot, kde se tomuto tématu budu věnovat podrobněji.
Objednat předplatné
