Podle záměru, s nímž se józe začínáme věnovat, začínáme do tajů tohoto krásného učení pronikat buď přes polohy fyzického těla, nebo skrze cvičení mysli, tedy meditace. Vzhledem k charakteru dnešní uspěchané doby to dnes většinou probíhá prvním způsobem.

Jakmile se naučíme sami sebe při provádění jógových ásan vnímat, jakmile si osvojíme umění v nich uvolněně setrvat po delší dobu, začne nás jóga učit svému umění, které dalece přesahuje hranice dané podložkou.

Umírněnost

Ani moc, ani málo. Umírněnost lze vztáhnout na všechny aspekty života, jako je strava, řeč, cvičení, majetek a vlastně všechno další. Jejím opakem je na straně jedné požitkářství, v němž jen utápíme nenaplňované potřeby našeho nitra, jež se snažíme naplnit materiálnem, které nás však nikdy nedokáže ukojit doopravdy. Na straně druhé je to potom popírání sebe sama charakterizované nesmyslným popíráním reálných potřeb.

Oba přístupy nás dříve či později doženou. Jóga přenesená z podložky do každodenního života pomáhá budovat právě umírněnost – když na sebe v polohách budeme příliš tlačit, půjdeme přes bolest a extrémní nepohodlí, můžeme si ublížit podobně jako v případě, že se na podložce budeme chovat nepozorně a líně.

Všímavost

Uvědomování si přítomného okamžiku je umění, jemuž může naučit jóga, nejčastěji skrze vnímání vlastního dechu. Meditace všímavostí nás činí racionálnějšími, méně impulzivními, podle výsledků některých studií dokonce může měnit strukturu mozku a zvyšovat jeho funkčnost.

S pravidelnou praxí jógy přichází všímavost do života přirozeně, můžeme však tomuto procesu napomoci tím, že se budeme vždy plně koncentrovat na to, čemu se zrovna věnujeme a nebudeme například při čištění zubů přemýšlet nad tím, co si připravíme k snídani. Takový přístup funguje i jako prevence roztěkanosti a nekoncentrovanosti.

Vyrovnanost

Zkuste balancovat na jedné noze ve chvíli, kdy budete emočně rozhození – naštvaní, smutní nebo nadšení. Pravděpodobně vám to bude činit určité potíže, protože narušená emocionální rovnováha se projeví v neschopnosti koncentrovat se na dech, což zase znemožňuje udržet balanc fyzickému tělu v náročnější poloze. Na vině je opět neschopnost zaměřit pozornost směrem nesouvisejícím se spouštěčem emocionálního vypětí.

Praxí všímavosti si ale osvojíme umění zaměřit pozornost jedním směrem, nejčastěji k dechu, tím stabilizujeme emoce a v konečném důsledku díky tomu všemu zvládneme udržet balanční polohu. Později onu balanční polohu k potvrzení obnovené vnitřní rovnováhy už ani nebudeme potřebovat, postačí nám vědomé dýchání.

Kam vede pravidelná praxe

Důslednou a pravidelnou jógovou praxí se postupně naučíme vytvářet vyváženou míru úsilí, jež nám pomůže niterně přijmout koncept umírněnosti. Každá nová nebo náročnější poloha nás povede k upevnění umění zůstat v přítomném okamžiku, vědomí dechu nás naučí vědomě relaxovat a odpočívat i v situacích, které nás dříve stresovaly. Nenásilnou a příjemnou cestou nás jóga mění ve "flegmatiky", kteří si dokáží udržet vnitřní klid a nadhled ve chvílích, jimiž jsme se dříve nechávali strhnout, aniž bychom si to uvědomovali.

• autorka: Kateřina Hájková
• foto: Shutterstock.com